Když se srbská vesnička zbarví do ruda, začínají paprikové žně

Srbsko - Vesnička Donja Lokosnica na jihu Srbska se touto dobou začíná barvit do ruda. Může za to sklizeň paprik. Kapie i chilli papričky tu místní suší přímo na svých domech. Pro zhruba 300 domácností je sběr paprik hlavním zdrojem příjmu. Každá domácnost ročně produkuje kolem 2 až 3 tun paprikového koření. Na jeho jeden kilogram je přitom zapotřebí 10 kilo čerstvých paprik. A těm se tu opravdu daří.

Rudá vesnice, jak ji místní přezdívají, je dobře známá po celém kraji. Během sezony se všichni její obyvatelé věnují jediné práci - sběru a sušení červených paprik. Každou sezonu jich obec vyprodukuje až tisíc tun. Odrůdy těchto paprik prý původně pochází z Turecka.

„Turci si jejich semena uchovávali pro další sazbu a tato tradice se zachovala. Takže tahle semena se nedají koupit, a my si je proto taky schováváme pro příští úrodu,“ říká jeden z  obyvatel Ljubisa Ničić. 

Čerstvé plody se ručně navlékají na provázky a zavěšují na speciální konstrukce nebo přímo na domy. Sušení paprik na slunci je podle místních obyvatel tradice stará čtyři století. Hranislav Ilić vysvětluje: „Klimatické podmínky pro pěstování paprik jsou tady velmi dobré. Potřebují teploty kolem 35 až 40 stupňů a vláhu. Nejlépe se jim daří v přírodních podmínkách, protože zkrátka potřebují slunce a déšť.“ 

Ajvar
Ajvar

Papriky z této části Srbska se taky využívají k výrobě Ajvaru - tedy tradiční srbské čalamády. „Tento druh papriky se může použít na všechno, ale Ajvar je z něj nejlepší. Z žádných jiných druhů není tak dobrý. Tyto jsou prostě nenahraditelné,“ myslí si Ilić. 

Tamní Ajvar se tak stal nejlepším místním produktem a před několika lety pro něj obec dokonce získala ochrannou známku. Doma vyráběný se obecně považuje za nejlepší, protože jen ruční loupání a odstraňování semen zajistí čistou chuť bez mírně nahořklé pachuti slupky papriky.