Hradec Králové/Praha - Královéhradecká strojírenská firma ZVU POTEZ se v Etiopii pustí do stavby pivovaru pro etiopského výrobce piva Raya Brewery. Hodnota kontraktu se přitom pohybuje kolem půl miliardy korun. Dokončení stavebních prací je plánováno do konce příštího roku a pivovar má ročně vyprodukovat 600 000 hektolitrů piva, informovaly Hospodářské noviny (HN). Šéf africké sekce Rozvojového centra OECD Henri-Bernard Solignac-Lecomte pak v rozhovoru pro ČT dodal, že africký kontinent má investorům rozhodně co nabídnout.
Češi postaví v Etiopii pivovar za půl miliardy
Etiopii si přitom pro svůj byznys letos zvolil už nizozemský Heineken. I tato firma v zemi postaví pivovar. „Na tradičních trzích, v Evropě či Rusku, již prakticky není prostor pro výstavbu nových velkých pivovarnických celků, tam se věnujeme opravám těch stávajících. Naše pozornost se stáčí spíše k exotickým trhům,“ vysvětlil generální ředitel české firmy Jiří Flídr.
ZVU POTEZ bude mít na starosti dodávku a instalaci všech potřebných technologií a zařízení pro výrobu piva. Současně zaškolí místní personál a nahraje do počítačů recepty. „Naši sládci tyto recepty jemně doladí podle místních požadavků,“ prohlásil Flídr. Pod značkou Raya Brewery, kterému patří přibližně 15 procent místního trhu, se tak budou moci vařit všechny typy spodně kvašeného neboli plzeňského druhu piva.
Strojírny ZVU POTEZ měly v loňském roce tržby 650 milionů korun a vedle výroby pro potravinářství se zabývají i produkcí zařízení pro chemický a energetický průmysl, vývoz se na jejich obratu podílí asi 85 procenty. Podnik je pokračovatelem více než 140 let dlouhé tradice chemického a potravinářského strojírenství v Hradci Králové.
Je Afrika atraktivním trhem?
A jak je na tom vlastně africká ekonomika? Podle odhadů OECD má letos růst skoro pětiprocentním tempem. Její velkou výhodou je obrovské nerostné bohatství. Podle šéfa africké sekce Rozvojového centra OECD Henri-Bernarda Solignac-Lecomtea ale asijské tygry jen tak nepředhoní.
Afrika dlouhodobě poroste o 5% ročně (zdroj: ČT24)
„Afrika prostě není Asie. Asijské země, které v posledních desetiletích rychle rostly, využily toho, o čem my ekonomové mluvíme jako o komparativní výhodě, jednoduše - dělat to, v čem jste dobří. A východoasijské státy byly dobré v tom, že měly hodně levné pracovní síly, a to jim pomohlo, když přišli investoři, kteří u nich chtěli vyrábět. Výhoda Afriky je jinde - v levných přírodních zdrojích - ropa, plyn, minerály a také zemědělství,“ doplnil Solignac-Lecomte.
Na druhou stranu je tu fenomén, o kterém se mluví jako o prokletí přírodních zdrojů. Země se na příjmu z nich stávají závislými, roste korupce a velmi posilují jejich měny. „Řada lidí si myslí, že státy závislé na přírodních zdrojích se dostávají do této pasti a že to škodí ekonomice, ale my věříme, že to lze překonat. A jsou příklady zemí v Africe i mimo Afriku, které přírodní zdroje využily k diverzifikaci ekonomiky a tvorbě pracovních míst,“ říká Solignac-Lecomte.
Co s přírodními zdroji?
V této souvislosti uvádí příklad Chile, které začalo těžbou mědi, výnosy investovalo do dřevoviny na výrobu papíru a potom vybudovalo další sektor založený na přírodních zdrojích - lososí farmy. „Chile začalo diverzifikovat – ale dřív než do výroby a služeb, tak mezi různými přírodními zdroji. A to je dobrým příkladem pro Afriku. Když máte pod zemí zlato, budou tam velmi pravděpodobně také jiné nerosty a rovněž na živiny bohatá orná půda. Čili závislost na jedné komoditě je špatná, ale mít širokou paletu přírodních zdrojů je naopak dobré,“ míní zástupce OECD.
Zlato
Navíc někteří ekonomové si myslí, že Afrika může nahradit Asii v roli továrny pro svět. Tady je Solignac-Lecomte zdrženlivější: „Jedna malá země - Mauricius - už to udělala. Takže možné to je. Brání tomu ale řada věcí. Zejména to je kvalita infrastruktury. Hlavně nespolehlivost i nedostupnost dodávek elektřiny, což má za následek, že řada podniků v subsaharské Africe má vlastní generátory, které vyrábějí elektřinu z nafty. A to znamená, že náklady na výrobu jsou mnohem vyšší oproti státům, které mají vlastní elektrickou infrastrukturu.“
Co dále brzdí rozmach „černého kontinentu“?
Henri-Bernard Solignac-Lecomte, šéf africké sekce, Rozvojové centrum OECD: "Pak je tu problém ve špatné dostupnosti půjček, zejména pro malé a střední podniky. Problém špatné dopravní infrastruktury. A nakonec úroveň vzdělanosti obyvatelstva. To jsou všechno věci, které nevyřešíte rychle. Jsou tu potřeba dlouhodobé investice."
„Podle našeho výhledu letos stoupne africká ekonomika téměř o 5 procenta a příští rok bude ještě o něco lepší. Rozhodně poroste rychleji než Evropa nebo Latinská Amerika, zhruba stejně jako Jihovýchodní Asie. Ale o dost méně než Čína. Afrika ale má na to, aby rostla ještě mnohem rychleji,“ uzavírá Solignac-Lecomte.