Roman v ČEZu pomohl k penězům státu i sobě

Praha – Martin Roman definitivně opustil společnost ČEZ. Z čela dozorčí rady energetického gigantu odchází na vlastní žádost s tím, že se chce „posunout dál“. Roman si za téměř desetileté působení v ČEZu vysloužil postupně pověst úspěšného manažera, ale také se o něm mluvilo jako o vlivném hráči, který skrze peníze a lobby řídí politiky. Angažmá v ČEZu ho přitom zajistilo – jak sám říká – na několik životů.

Roman působil v ČEZu od roku 2004. Až do září 2011 přitom zastával post generálního ředitele firmy. Pod jeho vedením se ČEZ stal důležitým hráčem na poli energetiky ve střední Evropě. Tržby společnosti vzrostly z 60 miliard v roce 2004 na nynějších 200 miliard korun. Ceny akcií se pak zvýšily ze stokoruny až na rekordních 1 400 korun v roce 2008. Pak ale začala jejich cena postupně padat až na zhruba 500 korun za kus.

Roman a spolu s ním i další vysocí manažeři polostátního energetického gigantu ovšem dokázali na jeho cenných papírech pohádkově zbohatnout. V rámci odměn a jako motivaci ke kvalitnímu řízení firmy totiž dostávali opce na nákup akcií firmy. Roman si díky nim mezi lety 2004 až 2008 pořídil 750 tisíc akcií za dumpingovou cenu 139 korun za kus. Na jejich prodeji za tržní – až desetinásobně vyšší – ceny pak vydělal takřka 600 milionů korun.

Na pěkné peníze si ale přišel v ČEZu i ze svého ředitelského platu. V roce 2009 Hospodářským novinám prozradil, že se jeho plat pohybuje kolem půl milionu korun měsíčně. A na sklonku roku 2011 byl v rozhovoru pro týdeník Ekonom ještě sdílnější. „Za svůj život jsem dohromady vydělal kolem miliardy korun,“ prohlásil.

Zisk Martina Romana z prodeje akcií ČEZu
Zdroj: ČNB

Zisky ovšem ČEZ pod Romanovou taktovkou přinášel také státu. „Během jeho působení ČEZ přinesl do veřejných rozpočtů 357 miliard korun na daních a dividendách. Z pohledu dozorčí rady je však zásadním hodnocením i investiční rating, a ten je pro Martina Romana skvělou vizitkou,“ konstatoval bývalý šéf Akademie věd a nynější místopředseda dozorčí rady této státní energetické firmy Václav Pačes.

ČEZ solárním „baronem“

ČEZ se za Romanovy éry stal rovněž lídrem českého solárního boomu, který v uplynulých letech Čechům pořádně zdražil elektřinu. Polostátní podnik se sice nehrnul do stavby vlastních solárních elektráren, později si však nakoupil již hotové. Jen v roce 2010 za ně utratil přes 10 miliard korun, čímž výkon jeho folovoltaik vystoupal na 126 megawattů. To ČEZ proměnilo v jednoho z největších hráčů solárního byznysu.

Jenže později se nákupy solárních elektráren dostaly do hledáčku protikorupční policie. Část elektráren totiž ČEZ získal od společnosti Amun. Re, která má nejasnou vlastnickou strukturu a za kterou by podle některých indicií mohli stát vlivní lobbisté. Právě s lobbisty, jako je Roman Janoušek nebo Marek Dalík, přitom Roman v minulosti hrával golf.

Romanovy aféry

Romanovou pozicí ale postupně začala otřásat podezření z nekalých praktik, která nakonec vedla k tomu, že po ostrých mediálních útocích opustil v září 2011 post generálního ředitele. V roli šéfa měl údajně přihrávat mnohamiliardové zakázky holdingu Škoda Plzeň, který před nástupem do čela ČEZu vedl. Později se vynořily spekulace, že v něm má dokonce podíl. Plzeňská Škodovka tak za Romanova působení v ČEZu získala například zakázku na modernizaci Temelína v hodnotě 3,2 miliardy korun.

Populární byly firmy z plzeňského holdingu také u Českých drah, kde Roman v letech 2007 až 2009 zasedal v dozorčí radě a s jejichž bývalým šéfem Petrem Žaludou se přátelí. V roce 2008 dostala Škodovka dvoumiliardovou zakázku na opravu lokomotiv pro ČD Cargo. O rok později si pak objednaly České dráhy z Plzně desítky příměstských souprav Elefant a motorových vlaků Regionova dohromady za devět miliard korun. Další dvě miliardy pak firmy z plzeňského holdingu inkasovaly od drah za opravárenské služby.

Kritika se snesla na Romana také kvůli tomu, že ČEZ pod jeho vedením prodal lukrativní firmu I & C Energo maďarskému ropnému gigantu MOL. Třebíčská firma přitom poskytovala servis takřka každé elektrárně ČEZu a disponuje také know-how k řídicím systémům jaderné elektrárny Temelín, které je pro ČEZ klíčové i vzhledem k plánované výstavbě dvou nových reaktorů na jihu Čech. V neposlední řadě I & C Energo dlouhodobě vylepšovala energetickému gigantu hospodářské výsledky. Každoročně vydělávala desítky milionů korun, v roce 2008, tedy těsně před prodejem, dokonce vykázala zisk před zdaněním ve výši 102 milionů korun.

Veřejné zakázky ČEZu pro holding Škoda Plzeň
Zdroj: centralniadresa.cz

Prodej I & C Energo proto vzbudil nevoli akcionářů a dostal se i do hledáčku protikorupční policie. Podezření vzbudila cena, když MOL za I & C Energo zaplatil jen 770 milionů korun. Ještě podezřelejší ale byl další přeprodej firmy. V důsledku něj totiž jedno z někdejších „zlatých vajec“ ČEZu skončilo v rukou neprůhledné amsterdamské společnosti Yellowraazd, za kterou dle zjištění investigativního serveru Motejlek.com stojí Romanův letitý spolupracovník Josef Brož.

„Náhodná“ setkání s politiky

Jako šéf nejvýdělečnější firmy v Česku se Roman potkával také s politiky, a to nejen při oficiálních příležitostech. V červenci 2009 odstartovalo pád někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) neformální setkání s Romanem v toskánském letovisku Monte Argentario. Pozornost veřejnosti i médií tato schůzka přilákala zejména proto, že k ní došlo krátce po schválení kontroverzního zákona o emisních povolenkách, který ČEZu bezplatně přiklepl povolenky k vypouštění skleníkových plynů v hodnotě několika desítek miliard korun.

Dovolenou trávil v té době na stejném místě také exministr průmyslu Milan Urban (ČSSD), spoluautor předlohy o emisních povolenkách. Společnost mu dělal Vladimír Johanes, tedy důležitý lobbista ČEZu.

Martin Roman a Mirek Topolánek
Zdroj: ČT24

V únoru 2011 se opět „náhodně“ Roman setkal v Dubaji s tehdejším předsedou rozpočtového výboru Pavlem Suchánkem (ODS). Ten však nepovažoval neformální setkání s šéfem energetické firmy za nic neobvyklého - jak řekl ČT - běžně se s ním setkával i ve sněmovně, když tam Roman chodil „lobbovat“ za ČEZ. „Když se s někým stýkám ve sněmovně, tak nevidím důvod, proč bych se nemohl stýkat třeba s panem Romanem ve volném čase a zahrát si s ním golf. Já bych si zahrál golf s kýmkoliv, kdo je ochoten si se mnou zahrát,“ komentoval Suchánek dubajskou schůzku.

Kromě společných setkání s politiky se spekuluje také o tom, že si někdejší šéf ČEZu zajišťoval vliv na rozhodování Parlamentu také tím, že tajně financoval politické strany. Poukázal na to například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Žádná ze stran nicméně ČEZ ani jeho někdejšího šéfa v oficiálním seznamu sponzorů neuvedla a i sám Martin Roman to popírá. „Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat,“ řekl časopisu Týden.

Roman po ČEZu

I když Roman odešel z dozorčí rady hlavního hráče na poli české energetiky, stále ještě zůstává s byznysem pevně svázaný. Je totiž členem dozorčí rady rakouské Vienna Insurance Group, která v Česku vlastní mimo jiné pojišťovnu Kooperativa. Kromě toho sedí také v dozorčí radě pražské burzy a v představenstvu maďarského ropného gigantu MOL.

Už v roce 2007 ale Roman zamířil i do zcela jiné branže – do oblasti vzdělávání. Stal se předsedou představenstva Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), které řídí Václav Klaus jr., a na podporu jeho studentů založil společně se svou ženou v roce 2008 nadaci. Té o rok později také věnoval 68 tisíc akcií ČEZu, které nadaci při prodeji vynesly 49,3 milionu korun.

Roman financuje rovněž charitativně vzdělávací projekt s názvem Čtení pomáhá, na který dává kolem 10 milionů ročně. A projekt by chtěl rozšířit i za hranice. V minulosti krom toho několikrát naznačil, že uvažuje o založení soukromé vysoké školy pro právníky a ekonomy.