Česko, jedno z největších skladišť Evropy

Praha - V přepočtu metrů čtverečních na obyvatele má Česko nadprůměrné množství distribučních center. Odsud se pak zásobují i okolní země jako Rakousko, Německo a částečně i Slovensko. Největší boom přišel před pěti lety, kdy se postavilo nejvíc průmyslových hal a skladů - přes 865 000 metrů čtverečních. A příští rok do tuzemska plánují přijít velké firmy, například americký Amazon.

Velké firmy si vybírají strategická místa pro svoje sklady podle několika faktorů. Je pro ně důležité mít blízko letiště a přístav, popřípadě musí firma zvládnout zboží dostat po zemi do přístavu do několika hodin. Právě moře je totiž bránou pro mimoevropské trhy. 

Proč je Česko logisticky výhodné? 

Západní Evropa těží hlavně z geografické polohy – její země jsou dobrým distribučním kanálem, a to jak po vodě, letadlem, tak i silniční dopravou. Zároveň je to region s dobrou koncovou průmyslovou výrobou. Střední a východní Evropa vyniká v pozemní distribuci a velké průmyslové výrobě. Jihovýchodní Evropa a Turecko se pak hodí na lokální rozvozy i výrobu. I když má například Česko nedotaženou dálniční síť (absence kompletní realizace plánů pro D3, D8 a D11), Polsko, Slovensko a třeba i Maďarsko jsou na tom ještě hůře, říká Karel Stránský, ředitel EMEA Corporate Solutions.

Ondřej Novotný, analytik Jones LangLasalle

„Logistika, která je velice často navázaná na výrobu v dané zemi, se posouvá dále na východ, třeba na Balkán, do Rumunska nebo Maďarska. A to z toho důvodu, že se tam přesouvá i výroba. Sem (do tuzemska) přicházejí naopak více high-tech výrobní haly.“


Důležité je i to, za kolik si sklady firmy pronajmou. Třeba v Bratislavě jsou haly o čtvrtinu levnější než v západní Evropě, třeba Nizozemsku. Nejvyšší nájemné v Česku se přitom pohybuje kolem 4,50 eur za měsíc, což je v přepočtu 116 korun měsíčně za metr čtvereční. U malých skladů například o 1 000 metrech čtverečních vychází konečná suma na 116 000 tisíc měsíčně. U velkých, což je asi 10 000 m2, pak 1,16 milionu. 

Dalším faktorem je cena práce. Například v Budapešti, polské Poznani nebo bulharské Sofii dostanou pracovníci skladu maximálně 21 400 korun za měsíc. Na druhé příčce je Praha, kde je maximální mzda 42 800 měsíčně. Směrem na jih Evropy se pak pracovní síla zdražuje. V Miláně, Madridu ale i ve francouzském přístavu Le Havre vyjde zaměstnanec až na 64 200 korun. A nejdražší jsou pracovníci v západní Evropě, kde se mzdy šplhají až na 85 600 korun měsíčně.