Praha – Každý den si v Česku stavbaři ukousnou z krajiny asi šest hektarů půdy. Postupnému ztenčování zemědělského půdního fondu nezabránily ani vyšší poplatky, které hradí developeři, když chtějí na úrodné půdě stavět. Jak upozorňují kritici, s novými stavbami ztrácí krajina celistvost a také se zvyšuje riziko povodní, protože voda z dešťů se nemá kam vsáknout.
Vysoké poplatky od záborů půdy neodradily, developeři staví dál
Šest hektarů denně představuje za rok 2 200 hektarů – tolik půdy se v Česku zalije betonem nebo jinak zastaví. Pro srovnání: jeden hektar je víc než fotbalové hřiště, víc než pražské Staroměstské náměstí. Často se přitom zabírá i úrodná zem. A to i přesto, že poplatky za vynětí půdy pro stavby se od roku 2011 mnohonásobně zvedly, u nejkvalitnějších typů půdy dokonce až desetinásobně.
„Tuto půdu zastavovat, to je neodpustitelné,“ myslí si Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. „Je to přímo zločin,“ dodává k tomu šéf Agro Jesenice Josef Kubiš.
Místo zemědělských strojů tak Českem stále častěji křižují kamiony. Před několika lety to kritizoval už bývalý prezident Václav Havel. „Velké kusy naší krajiny podléhají jakémusi zvrácenému stavebnímu běsnění, které rozsévá po zemi nové a nové přízemní velkosklady, ohromná parkoviště, nákupní haly, průmyslové zóny, skládky, zábavní zóny, hypermarkety. Kolik krajiny zanecháme svým potomkům?“ ptal se Havel v listopadu 2009.
Půda, na které se v současnosti staví, by byla po deštích schopná zadržet až sedm milionů litrů vody. Stejných sedm milionů tak jednoduše odteče. „To znamená: zastavování půdy přispívá i k riziku a následkům povodní,“ upozorňuje mluvčí ekologického sdružení Arnika Vratislav Vozník. Poukazuje rovněž na to, že stavby mají za následek větší hluk z dopravy a rostoucí množství exhalací.
Využití půdy v ČR
Najdou se ale i zastánci nových projektů. Nejčastějším argumentem při debatách o rozšiřování průmyslových zón se stala zaměstnanost. Někde se přece musí bydlet a pracovat. „Jsem ze Sokolova a tam skutečně nemůže být realizována průmyslová zóna právě proto, že jsou tam vysoké odvody,“ namítá senátor ČSSD Zdeněk Berka. „Řada podnikatelů pozastavila svůj rozvoj,“ přidává se jeho kolega z Přerova Jiří Lajtoch.
Česko = skladiště Evropy?
Zatímco zemědělské půdy ubývá, podíl zastavěné a člověkem jinak upravené krajiny už přesáhl deset procent rozlohy státu. Nejvíc zemědělské půdy zmizí kvůli stavbě bytových domů a skladových center. Na jednoho obyvatele je u nás takových hal dokonce výrazně víc než třeba v Rakousku, Polsku, Maďarsku anebo Dánsku.
„V Česku jsou teď téměř 4,5 milionu čtverečních metrů moderních skladovacích a výrobních hal,“ upřesňuje Ondřej Novotný, analytik Jones LangLasalle. Některá distribuční centra přitom neslouží jen místním. V tuzemsku jsou i sklady, ze kterých firmy zásobují celou Evropu. Větší záběr má už jen Frankfurt, Düsseldorf a Mnichov.
V Česku mizí denně šest hektarů půdy (zdroj: ČT24)