Sladké limonády taky zdaníme, hlásí Britové

Londýn - Velká Británie představila další speciální daň, tentokrát ji obhajuje zdravotními důvody. Konkrétně jde o dvacetiprocentní přirážku na sladké nealkoholické nápoje. Daň má snížit počet obézních lidí.

Vyšší váha, než je zdrávo, trápí každého čtvrtého Brita. Ostrovní národ s celkem 63 miliony lidí platí za nejtlustší v západní Evropě. Vyšší zdanění by mělo odradit hlavně mladé lidi do 30 let, kteří pijí více slazených nápojů než kdokoliv jiný. Experti na zdraví tvrdí, že sladké limonády si svou škodlivostí nezadají s cigaretami. 

Profesor Richard Tiffin, ředitel Readingova centra pro bezpečnost potravin

„Cukrem slazené nápoje mají vysoký obsah kalorií a mají velmi malý výživový přínos. Takže v jistém smyslu jde o nejbližší oblast hned vedle kouření pro zacílení těchto druhů daní, protože vám skutečně nepřinášejí nic dobrého. Podobně jako nepřináší nic dobrého kouření.“ 


Podle nejnovější studie akademiků z Oxfordu a Reading University obsahuje typický sladký nápoj šest až patnáct lžiček cukru. To může být spojeno s tloustnutím, cukrovkou a srdečními chorobami. Jiné hlasy ale namítají, že zdanění nealkoholických nápojů stejně nepomůže. „Nealkoholické nápoje tvoří v průměrné dietě jen dvě procenta kalorií, takže představa, že zdaněním a snížením spotřeby se omezí problém obezity ve Velké Británii, je zavádějící,“ argumentuje Gavin Partington z Asociace nealkoholických nápojů. 

Zdanění nealkoholických nápojů v minulosti zavedly například i Francie nebo Norsko, naposledy pak Mexiko. Zkušenosti z těchto zemí však nepotvrdily, že by to výrazně ovlivnilo stravovací návyky lidí. Vědci si přesto stojí za tím, že uvalení dvacetiprocentní daně by přimělo lidi kupovat si dietnější nápoje. 

Imigranti nejsou „požírači“ sociálních dávek, naopak je trápí daně 

A u britských daní ještě zůstaneme. Prestižní vysoká škola University College London (UCL) totiž představila studii, podle které nedávní přistěhovalci do Británie odvádí víc na daních, než dostávají v dávkách ze systému sociálního zabezpečení. Podle autorů studie její výsledky vyvracejí mýtus o „turistice sociálních dávek“. 

Od propuknutí krize před pěti lety je přistěhovalectví v Británii horkým politickým tématem a pomáhá k vzestupu protiimigrantské Strany nezávislosti Spojeného královtsví (UKIP). Imigrace je terčem opakované kritiky především pravicových listů, kteří se často zaměřují na zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Jedním z cílů jsou po roce 2004 imigranti z nových členských zemí EU, jako je Polsko, ale i ČR. Nyní mezi řadou britských politiků a médií vyvolává obavy otevření země pro pracovníky z Bulharska a Rumunska. 

Přistěhovalci, kteří přišli do Británie po roce 2000, naopak podle univerzity „významně“ přispěli veřejným financím. Mezi těmito přistěhovalci je menší pravděpodobnost, že budou žádat o sociální dávky a o sociální byty než lidé narození v Británii. Rozsáhlá studie vycházející z údajů státního statistického úřadu vyčíslila příspěvek přistěhovalců do britské státní pokladny na 25 miliard liber (767 miliard korun). 

Libra
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: iStockphoto

Zvláště vysoký je příspěvek imigrantů ze zemí EU, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří zaplatili mezi léty 2000 až 2011 na daních o 34 procent víc, než dostali na dávkách. Imigranti z ostatních zemí zaplatili o dvě procenta více. Britové ve stejném období zaplatili o 11 procent méně na daních, než dostali v dávkách. U všech přistěhovalců je o 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou chtít od státu příspěvek než u rodilých Britů.