Praha - Se šikanou na pracovišti se v Česku setkává čím dál více lidí. Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK, která se tímto tématem zabývá od roku 2009, se s tzv. mobbingem setkala pětina z 600 dotázaných zaměstnanců. Zároveň ale přibývá i lidí, kteří se se svou situací odmítají smířit a snaží se ji řešit - ať už se samotným nadřízeným, nebo v krajním případě i odchodem ze zaměstnání.
Šikana na pracovišti: Až pětina lidí se setkala s mobbingem
Počet lidí, kteří se s určitým druhem šikany na pracovišti setkali, vzrostl zejména v roce 2009, tedy v období začátku hospodářské krize. Veřejně dostupné zdroje do té doby uváděly asi 16 procent. „V roce 2009 se najednou toto procento vyhouplo až na 27 procent,“ říká Barbora Večerková z agentury STEM/MARK. V následujících letech se pak toto číslo ustálilo kolem 20 procent. V roce 2011 se se šikanou setkalo 19 procent dotázaných pracovníků, letos asi 21 procent.
Druhy šikany na pracovišti:
- Mobbing - šikana ze strany kolegů v kolektivu
- Bossing - šikana ze strany nadřízených
- Staffing - šikana ze strany podřízených k nadřízenému, snaha o jeho sesazení
Podle Večerkové přibývá lidí, kteří jsou nějakému druhu šikany vystavováni alespoň jednou týdně v rámci delšího časového období. Zároveň ale přibývá i obětí, které se se svou situací odmítají smířit a snaží se ji řešit. Častým východiskem bývá odchod ze zaměstnání, naopak vyhledání odborné poradny nebo psychologa je prý jen ojedinělé.
Výsledky průzkumu agentury STEM/MARK
Mezi hlavní znaky šikany na pracovišti patří zejména nedoceňování pracovního výkonu, neustálá kritika, přidělování nesmyslných činností, které nemají nic společného s pracovní pozicí. „Jedná se o aktivity, kdy jsou lidé ponižováni, neustále je na ně vyvíjen nátlak, jsou pod neustálým stresem,“ doplňuje Michaela Švejdová z poradny Mobbing Free Company. Výjimkou však není ani fyzické násilí nebo sexuální obtěžování. Varovná hranice bývá podle Švejdové stav, kdy zaměstnanec má zdravotní problémy a do práce se netěší.
Barbora Večerková, agentura STEM/MARK:
„Dříve bylo patrné, že šikana postihuje daleko více citlivější skupiny obyvatel - nejmladší, nejstarší nebo ženy po mateřské dovolené. V současné době to ale jde napříč všemi demografickými skupinami. Není rozdíl, jestli mobbovaní jsou lidé se základním vzděláním nebo vysokoškoláci. Nejodolnější skupinou jsou třicátníci a čtyřicátníci.“
Vypjatá situace na pracovišti může být podle Švejdové způsobena osobními či psychickými problémy nadřízeného, které někdy i nevědomky ventiluje na pracovišti. V takové situaci se může jednat pouze o přechodný stav a řešit se dá domluvou. V případě dlouhotrvajícího vypětí je ale nutné situaci co nejdříve začít řešit - ať už s kolegy, personálním oddělením, nebo samotným nadřízeným.
Šikana na pracovišti tématem Studia 6 (zdroj: ČT24)