Neplacené přesčasy? Ani náhodou, slýchají zaměstnavatelé od mladých

Praha – Ochota zaměstnanců českých firem pracovat přesčas rok od roku klesá. V posledních pěti letech většina z nich hodnotí svoji práci jako nepříjemnou - hlavně pak ženy mladší 35 let. Mladá generace už začíná dávat svým nadřízeným nespokojenost najevo. Klade si podmínky i u pracovních pohovorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Engage Hill mezi 6,5 tisíci zaměstnanců.

Podle průzkumu mladí lidé se svými zaměstnavateli daleko více vyjednávají, aby nemuseli dělat přesčasy. A to častokrát na úkor svých kolegů. 

Jak tvrdí ředitel společnosti Filip Brodan, souvisí to nejen s tím, že mladí chtějí mít více času na osobní život, ale také s tím, že práce už je tolik nemotivuje. „Souvisí to i se vzory, které mladí lidé dostávají. Pokud si vyjednají podmínky a jsou na tom lépe než ti, kdo si je nevyjednali – tedy ti, co skutečně pracují, jsou na tom hůř – pak dává lidem smysl více jednat a méně pracovat,“ říká Brodan. 

Rok od roku stále více lidí práci vnímá jako nepříjemnou. Vztah k práci ovlivňuje klima na pracovišti, konkurenční prostředí, podmínky k práci a významnou roli hraje i propouštění. „To, co kdysi dělali dva, dnes musí zvládnout jeden až jeden a půl zaměstnance. Většina lidí tak už nestíhá svoji práci v klasických 40 hodinách za týden,“ uvedla společnost. 

„Při déle trvajícím tlaku pak už není možné dělat práci s radostí a těšit se z ní. Lidé se cítí spíše jako stroje na vydělávání peněz než jako kreativní pracovníci s vlastní přidanou hodnotou,“ uvedl ředitel společnosti Filip Brodan. 

Podle průzkumu zaměstnanci mladší 35 let při odpracování více hodin, než mají ujednáno v pracovní smlouvě, hned požadují odměny nebo náhradní volno. Naopak pro zaměstnance starší 35 let, zejména muže, se každodenní přesčasy staly stereotypem, i když za ně většinou nemají příplatky ani náhradní volno.