Česko bude dál nahrávat spalovnám, tvrdí ekologové. Ministerstvo se brání

Praha - Další „sedmiletka“ pro rozdělování evropských fondů ještě ani nezačala, paradoxně už teď ale Česká republika dostala nelichotivý vzkaz. Podle ekologického sdružení CEE Bankwatch Network si vede špatně ve vyhlídkách na budoucí „ekologické“ čerpání eurofondů. V oblasti energetiky dopadla nejhůře z 8 hodnocených nových států EU. V tzv. Dohodě o partnerství prý plány Česka na ekologický rozvoj s podporou eurofondů nejsou průkazné. Zúčastněná ministerstva ale studii zpochybňují a většinu argumentů mají za neopodstatněnou.

Odpad – oč tu běží

Jak nakládat s odpadem? Otázka, nad kterou si mnozí příliš nelámou hlavu. Ať už se jedná o kontroverzní černé skládky, anebo další, legální způsoby likvidace, jde vždy o velké peníze. Evropská unie navíc do deseti let hromadění odpadu na skládkách zakáže, proto se rozehrává spor o další osud odpadků. Jsou dvě možnosti: odpad buď recyklovat pro další využití, nebo spalovat a získávat tím energii a elektřinu.

Zatímco Brusel - a spolu s ním i ekologické organizace - tlačí státy do co největšího znovuvyužívání odpadu, Česko se do budoucna nechce nových spaloven vzdát. Do roku 2020 chce i s pomocí evropských fondů investovat do 11 nových spaloven za 60 miliard korun. Právě to podle ekologů naznačuje, že Česko navzdory unijním vzkazům chce na spalování dál spoléhat.

Jak s odpadem ideálně nakládat, upravuje speciální směrnice o odpadech. Jako prioritní určuje pro všechny státy prevenci vzniku odpadu, níže v hierarchii uvádí recyklaci a až na posledním místě spalování. Tento model sice česká Dohoda o partnerství formálně uznává, podle ekologů ale není jasné, zda do Česka nezamíří z evropských fondů právě na spalovny víc, než je zdrávo. „Obáváme se, že nakonec dostane přednost právě spalování. A co dostane přednost v hierarchii, dostane přednost i v evropském financování,“ dodává zástupce CEE Bankwatch Ondřej Pašek.

Právě výstavbu spaloven podporoval jako budoucí náhradu za postupně zakazované skládky i exministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Resort chce v budoucnu recyklovat odpad ve vyrovnaném poměru právě s ekologickým spalováním. Česko se podle zástupce MMR Marka Ženkla ostatně bez spaloven neobejde – a to například u zbytku již jednou zrecyklovaného odpadu. I ten podle resortu může být hodnotně využit. „Nemusí být odstraňován na skládkách, ale může být využit pro výrobu tepla a elektřiny pro domácnosti,“ zmiňuje Marek Ženkl z tiskového odboru ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Podle neziskovek je snaha ministerstva upřednostnit spalování před skládkami chvályhodná - zároveň ale ihned varují: podle stále platného plánu stát podpoří spalování odpadu jen v krajích, kde se recykluje více než 50 procent směsného komunálního odpadu. „V Operačním programu Životní prostředí ovšem není žádný mechanismus, který by zajistil, že se spalovny budou financovat pouze v těchto krajích,“ namítá Pašek.

Aktuálně unie „potrestala“ český stát za postoj k odpadům tím, že zatím odmítla dát půlmiliardovou dotaci na stavbu spalovny v Chotíkově u Plzně. Jedním z hlavních důvodů, proč Brusel nechce peníze poslat, je neschopnost státu přijít s novým zákonem o odpadech. Hrozí tak, že návratnost stavby za dvě miliardy korun se o několik let protáhne.


Kdo dosáhne na dotace? Firmy vs. obecní družstva

Studie CCE Bankwatch také vyčítá Česku, že chce v rámci operačních programů čerpat peníze na podporu obnovitelných zdrojů pouze pro firmy – a to bez ohledu na jejich velikost. Podle ekologů se tak český stát nedokázal poučit například z problémové podpory budování solárních polí. Ministerstva argumentují tím, že kvůli potřebě obecné formulace v dokumentu neuváděla jako příjemce jednotlivá města nebo obce.

Ženkl dodává, že příslušný operační program (Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) je primárně určen právě podnikatelům – samotné komunální projekty ale prý nijak nevylučuje. Je k tomu nicméně třeba další administrativa. „V případě, že si obec samostatně nebo i ve spolupráci s dalšími subjekty založí společný podnik, např. s. r. o., tak se může stát příjemcem,“ dodává mluvčí MMR. Podle Paška ale se ale potřeby financování obecních družstvev a soukromých firem nedají srovnávat.

CEE Bankwatch Network je mezinárodní sdružení, které zaštiťuje ekologické organizace zemí střední a východní Evropy. V aktuálním průzkumu si podle něj Česko v hodnocení nové strategie čerpání fondů (pro životní prostředí a energetiku) vedlo nejhůře z osmi nových členských států EU. Dostalo známku 5 z 18 možných. Ekologům vadí zejména mezery v dosavadní koncepci a nejasný cíl toho, co, jak a za kolik chce v oblasti energetických úspor financovat z eurofondů. O jeden bod lepší hodnocení dostalo Lotyšsko a Chorvatsko. Nejlépe ze všech si vedlo Slovensko (známka 9). Česká ministerstva ale o průkaznosti studie pochybují.