Starosta Litvínova: Rusnok nám slíbil, že limity už řešit nebude

Praha - Starostové obcí z Litvínovska se bojí o budoucnost. Tíží je otázka neustále skloňovaného prolomení těžebních limitů, které by podle nich ohrozilo Horní Jiřetín a okraj Litvínova. Na setkání s premiérem Jiřím Rusnokem dostali příslib, že současná vláda v demisi už na limity sahat nebude. Tlak na Rusnokův tým sílí i z Malé Strany - také poslanci odcházející kabinet vyzvali, aby se těžebními limity už nezabýval. Podle vládní mluvčí budou ministři výsledek hlasování respektovat. Premiér je však stále přesvědčen, že časem bude prolomení limitů nezbytné.

„Hned na začátku nás pan premiér (Rusnok) ujistil, že tato vláda a on osobně už netrvají na projednávání limitů těžby a že jeho vláda tuto záležitost řešit nebude,“ prohlásil po jednání ve Strakově akademii starosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN). „Nechceme, aby se pokračovalo ve stejném způsobu hospodaření, jaký tady byl v padesátých letech, kdy byl tento kraj a jeho lidé obětováni,“ řekl Šťovíček v rozhovoru pro ČT24 ještě před schůzkou.

Starostové obcí Horní Jiřetín, Háje u Duchcova, Nová Ves v Horách a Litvínov jednali rovněž s pravděpodobným budoucím premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Požádali ho, aby byla otázka těžebních limitů zakotvena v programovém prohlášení příští vlády. Sobotka zmínil, že téma prolomení limitů se ve smlouvě řeší: "V koaliční smlouvě je jasně řečeno, že (budoucí) vláda se bude otázkou prolomení limitů zabývat v kontextu energetické a surovinové politiky a rozhodne o tom v horizontu dvou let.

Reakce předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky:

"Krok premiéra Jiřího Rusnoka vítám, je v souladu s názorem ČSSD i s postojem vznikající koalice a je v souladu i s postojem většiny v Poslanecké sněmovně. Pokud bude (budoucí) vláda věc řešit, povede dialog i s obcemi a bude brát ohled na osídlení v těch lokalitách, které by mohly být ohroženy těžbou… 


„Informace, na které poukazoval prezident Miloš Zeman – totiž že by prolomení limitů vytvořilo asi osm tisíc pracovních míst – označil Šťovíček už dříve za zkreslené. “Uvažujme selským rozumem – jenom v Jiřetíně je minimálně 800 pracovních míst,„ upozornil starosta s tím, že rozšíření těžby uhlí by mohla padnout za oběť i část areálu Unipetrolu, kde pracují čtyři tisíce lidí. “Limity chrání nejen životní prostředí a lidi, ale taky pracovní místa," míní.

Video Brífink starostů měst a obcí Litvínovska k územním limitům těžby uhlí
video

Brífink starostů měst a obcí Litvínovska k územním limitům těžby uhlí

Brífink starostů měst a obcí Litvínovska k územním limitům těžby uhlí

Brífink starostů měst a obcí Litvínovska k územním limitům těžby uhlí po jednání s premiérem

Prolomení těžebních limitů se znovu přiblížilo v posledních týdnech. Vlastníci dolů našli nového aktivního spojence – ministra průmyslu a obchodu v demisi Jiřího Ciencialu, který chtěl vytvořit novou těžařskou firmu spolu se společností Severní energetická. Ta pro budoucí zisky a provoz své elektrárny ve Chvaleticích hnědé uhlí ležící pod severočeskými vesnicemi potřebuje, už dříve za prolomení limitů lobovala u vlády Petra Nečase (ODS).

Podle ministrova materiálu měl mít ve společném podniku převahu stát, který by si tak udržel kontrolu nad těžbu. Část výnosů prý měla směřovat zpět do rozvoje Ústeckého kraje. O takových pozitivech ale tamní starostové bojující za zachování limitů pochybují.

Tykačův bílý kůň?

Těžba uhlíSpolečnost Severní energetická byla ještě donedávna součástí mostecké těžařské skupiny Czech Coal, kterou vlastní miliardář Pavel Tykač. Tato skupina, jež dohromady zaměstnává přibližně 5 500 lidí a loni měla konsolidované tržby necelých 10 miliard korun, je ze všech tří tuzemských těžařů jediná, která bojuje za prolomení limitů a následný výkup nemovitostí. Sokolovskou uhelnou prakticky územní limity neovlivňují a chomutovské Severočeské doly mají dostatek zásob až do poloviny tohoto století. Bez ohledu na limity se však očekává, že od roku 2013 začne hnědého uhlí na trhu ubývat.


Ke zdrženlivosti v rozhodování o těžebních limitech vyzvala Rusnokovu vládu nová Poslanecká sněmovna. Poslanci v usnesení dali najevo, že si nepřejí, aby kabinet rušil nebo měnil limity v severních Čechách. Nemá ani připravovat zřízení společné firmy státu a vlastníků dolů. Výzvu podpořila většina členů dolní komory napříč stranami (pro bylo 148 ze 168 přítomných, proti hlasoval pouze sociální demokrat Jiří Běhounek, ostatní se zdrželi).

„Vláda, která nikdy nezískala důvěru, vlastně celou dobu vládne bez důvěry, by neměla rozhodovat o strategických věcech,“ prohlásil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek zase navrhl, aby se ke konečnému rozhodnutí – ať už bude jakékoliv – v referendu vyjádřili minimálně obyvatelé Ústeckého kraje.

Neoficiální setkání některých starostů kritizovali zastupitelé a starostové jiných obcí, podle nichž skupina nemá k takovému jednání mandát. Ve vlastní iniciativě naopak prohlašují, že většina obcí v okolí lomů Bílina a ČSA rozvoj těžby uhlí podporuje.

„Vyčpělé“ limity pro problémový region

Územní limity těžby, které byly zavedeny v roce 1991, stanovují, kam až těžaři mohou se svými rypadly zajít. Městům a obcím, pod kterými uhlí leží, mají zaručit, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Pro prolomení se nedávno vyslovil končící premiér Jiří Rusnok, který označil limity za „vyčpělé“. Míní, že s utlumováním těžby hrozí sociální problémy a vznik celého vyloučeného regionu.

Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl v dubnu řekl, že prolomení limitů pro lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let a zaměstnat přímo nebo nepřímo dohromady osm tisíc lidí. Bez prolomení limitů se má těžba zastavit v roce 2022. Podobně se vyjadřují i odbory. Pokles zaměstnanosti a snížení energetické závislosti Česka na jiných zemích už dřív zdůrazňoval také prezident Zeman.

Litvínovský starosta Milan Šťovíček se už dřív vyjádřil, že kabinet by se spíš měl zabývat tím, kolik peněz z vytěženého uhlí Česko dostává. „Pokud dnes těžaři z vytěženého uhlí odvádí státu 1,5 procenta a zbytek zůstává jim, je to naprosto neuvěřitelné. Pokud chce pan Rusnok něco udělat pro obyvatele Ústeckého kraje, měl by se zabývat právě tímto,“ navrhl starosta.

Region čeká pohřeb - s doly, nebo bez dolů

Prolomení limitů ohrožuje především občany Horního Jiřetína a jeho místní části Černice, která leží poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala také jen pár set metrů od okraje Litvínova.

Starostové obcí proto volají po zachování limitů. „Limity chrání 24 vesnic a měst, nejen Horní Jiřetín a Černice. Je to jediný nástroj územního rozvoje tohoto území,“ uvedl například místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Podle něj by s prolomením limitů nastala v obcích stavební uzávěra.

Přesto se najdou i zastupitelé, kteří mají opačný názor. „Nikdo mě ani zastupitelstvo nepřesvědčil, že existuje jakýkoliv jiný způsob, jak region nepohřbít,“ vysvětluje pro web ČT24 svůj postoj Jaroslav Sikora, starosta Mariánských Radčic. Tedy místa, jehož součástí je i území Libkovic. To je prozatím poslední obec, která byla v regionu v souvislosti s povrchovou těžbou hnědého uhlí zlikvidována.

Avšak podle něj je konec obce bez těžby jistější než s ní. Mariánské Radčice jsou jen jednou z obcí, které by těžba zasáhla. Obyvatel dlouhodobě ubývá a starosta dodává, že lidem bez dolů zbývá jen hledat práci v jiných regionech. Těžbu vidí jako jedinou možnost záchrany, i když nejistou. „Zatím se nás netýká bourání obce, ale nikde není napsáno, že k němu jednoho krásného dne nedojde,“ uzavírá Sikora.

Horní zákon jako příležitost pro spekulanty

Jistota totiž nenastane ani ve chvíli, kdy by se těžební limity skutečně zrušily. Horní zákon přijatý sněmovnou koncem minulého roku totiž zaručuje, že obyvatelům jejich domy a pozemky nikdo nevyvlastní. Dobrovolně je ale můžou prodat. A podle Sikory spousta z obyvatel Radčic i okolních obcí čeká na výhodné nabídky.

„Spousta lidí, kteří budou mít strach z vyvlastnění, své pozemky raději prodají spekulantům,“ upozorňuje odborník na oceňování nemovitostí Petr Ort. Právě spekulativní nákupy mohou cenu pozemků v blízkosti dolů v případě prolomení limitů navýšit. „Obávám se, že už máme některé precedenty,“ sdělil webu ČT24 Ort a připomněl případy problematických výkupů z minulosti. Markéta Regecová před třinácti lety při výstavbě továrny Philips za své pozemky požadovala více než sedminásobek běžné ceny, farmářka Ludmila Havránková zase léta bránila výstavbě dálnice u Hradce Králové. 

Prezident Václav Klaus loni v listopadu novelu horního zákona vetoval s tím, že by otevřela cestu ke spekulacím. Podle bývalého prezidenta hrozilo, že pozemky, pod nimiž se nacházejí vyhrazená ložiska, budou vykupovat spekulanti s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. Sněmovna ho ale přehlasovala.