IT giganti vytáhli do boje proti špiclování

Washington/Praha – Několik předních technologických firem včetně Googlu, Facebooku nebo Applu chce po vládě zodpovědnější dohled nad počínáním zpravodajských služeb. V opačném případě prý důvěra lidí v internet bude nadále klesat. Výzvu k reformám, adresovanou vládě i prezidentovi, společnosti zaslaly v otevřeném dopise. Mezi odborníky ovšem panuje skepse, zda přísnější pravidla zvědavost vládních špionů omezí. Nikdo podle nich nemůže garantovat, že i po jejich přijetí nezvnikne tajný program Národní bezpečnostní agentury s pořadovým číslem dva.

Za normálních okolností se v tvrdé konkurenci všemožně předhánějí a často proti sobě vedou i soudní spory. Teď se osm čelních amerických firem IT byznysu spojuje pod jeden tříodstavcový dopis. Jednotný šik se obrátil na vlastní vládu v čele s prezidentem Obamou s výzvou zpřísnit pravidla pro zpravodajské služby. Podle nich se špionážní agentury v honbě za světovým terorismem příliš utrhly ze řetězu. Kvůli skandálu kolem dokumentů Edwarda Snowdena a vzrůstající skepsi, kdo a jak použije osobní data na internetu, totiž slábne důvěra veřejnosti – a potenciálně i byznys, obávají se lídři digitálního světa.

„Jejich byznys je postavený na datech a důvěru zákazníků potřebují,“ vysvětluje redaktor serveru Živě.cz Jan Sedlák. Internetový giganti se navíc podle něj snaží přilákat i velké firemní zákazníky, jež jsou na otázky krádeže duševního vlastnictví a kyberšpionáže obzvlášť citliví. „Potřebují jim dát záruku, že se jim data nikde neztratí a nikdo nezneužije jejich patenty,“ dodal Sedlák.

Podle experta na IT bezpečnost Tomáše Charváta už jenom samotný fakt, že se tito jinak nesmiřitelní konkurenti spojili dohromady, napovídá, že obavy z odlivu zákazníků jsou vysoké. „Je otázka, zda odejde jedno nebo patnáct procent uživatelů,“ vysvětluje technický ředitel IT společnosti Excello. Na druhou stranu ale lidé toužící po větším soukromí příliš alternativ nemají. „Tyto giganti mají zabezpečení dat stejně nejlepší a nějaká firma o pár stovkách zaměstnancům za své peníze nikdy nevyvine tak silné zabezpečení, jako má třeba datové centrum Googlu,“ upozorňuje Sedlák.

Ještě Větší bratr, než jsme se báli? 

Barack Obama je nyní v nezáviděníhodné pozici. Jako příslušník demokratického tábora by měl mít pro co nejliberálnější prostředí internetu pochopení, na zpravodajské agentury (lidi v jejich vedení, které sám navrhl a dosadil) a jejich činnost se ale musí - chtě, nechtě - spoléhat. A právě sledovací služby vzkazují k možným změnám své práce: pokud máme ochránit Ameriku, musíme k tomu mít odpovídající prostor a sílu k dispozici.

Do diskuze živené otázkami, co sledování „potenciálních hrozeb“ obnáší a zda je k tomu nutné kontrolovat SMS či emailovou komunikaci desítek milionů lidí, teď paradoxně zasahují firmy, na jejichž databáze zpravodajské týmy dosud spoléhaly. Pro příklad: loni v jediném dni dokázalo oddělení Národní agentury pro bezpečnost (NSA) v průměru sesbírat téměř půl milionu emailových adresářů z Yahoo, přes 80 tisíc profilů z Facebooku a třeba 35 tisíc z Gmailu. To odpovídá více než 250 milionům položek ročně.

Sledování a rozeznávání reálných hrozeb od banálních situací je základní činnost zpravodajských služeb. Kvůli tomu vznikly a fungovaly tak s různým technickým zázemím desítky let. To, co poslední měsíce způsobilo mezinárodní skandál a sešikování největších IT provozovatelů, jsou ale Snowdenovy důkazy o rozsáhlosti a „troufalosti“ tajných agentur. Zřejmě neváhaly sledovat telefonáty či emaily desítek světových státníků. Tato citlivá zjištění by možná obratnou diplomacií dokázaly zažehnat, monitorování sociálních sítí nebo emailů na domácím hřišti ale narážejí na nedotknutelnou chloubu amerického prostoru – svobodu každého jednotlivce.

Před Snowdenem mlčely, nyní křičí

„Ty firmy mají trochu máslo na hlavě. Dokud byl sledovací program tajný, spolupracovaly a nebránily se. Ovšem, když se to provalilo, tak najednou křičí, že je to ohrožuje,“ upozorňuje konzultant v oblasti internetové bezpečnosti Jiří Nápravník. I tato nejnovější výzva velké osmy se tak podle něj dá chápat i jako pouhé gesto vůči vlastním zákazníkům, že i oni se snaží chránit jejich soukromí. „Je to chování firmy, která neváhala předat informace, které sesbírala,“ zdůraznil Nápravník.

Internetové společnosti musí dávat k dispozici svá data tajným službám na základě příkazů tajných soudů. Tyto pravomoci mají americké úřady od přijetí kontroverzních antiteroristických zákonů po útocích v září 2001.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Obří společnosti ze Sillicon Valley byly zpočátku ke Snowdenovým slovům o tajemném systému PRISM skeptičtí. Až do doby, než Snowden prostřednictvím světovým deníků podložil svá tvrzením dokumenty. Zřejmě poslední kapkou byla nedávná zpráva listu Washington Post o tom, že zpravodajské služby měly prokazatelně k dispozici data stovek milionů amerických i zahraničních uživatelů Google nebo Yahoo.

„Lidé nebudou používat technologie, kterým nevěří. Vlády tuto důvěru ohrozily a vlády ji musejí obnovit, “ uvádí v oficiálním vyjádření výkonný viceprezident společnosti Microsoft Brad Smith. „Rovnováha v mnoha zemích světa se přesunula ve prospěch státu a směrem pryč od práv jednotlivce - práv jednotlivce, která jsou zakotvena v naší ústavě… Vlády musejí mít dohled na konkrétní, známé uživatele a nesmějí neomezeně sbírat data z internetových komunikací,“ stojí v otevřeném dopise.

Národní agentura pro bezpečnost (NSA)NSA se v červnu stala terčem kritiky kvůli odhalení týkajících se programu na sběr informací PRISM. Na jeho základě může mít NSA přehled o téměř všech telefonních hovorech v USA. Může sledovat pohyb jakéhokoliv mobilu na světě, a dokonce zmapovat vztahy mezi uživateli mobilních telefonů. Nedávno se provalilo, že mezi sledovanými byli i vrcholní státníci - aféra tak poškodila vztahy USA zejména s jejich spojenci. Program umožňuje také mapovat obrovské objemy dat z provozu amerických internetových firem - a právě to jsou hlavní výtky ve zveřejněném dopise. Vlivné firmy byly v minulosti podezřívány z toho, že zpravodajským službám ochotně umožňují masový přístup do databází. To ale odmítají.


Lze udržet špiony na uzdě?

Ačkoliv je dopis zaměřen na všechny vlády, americká rozvědka je v tomto ohledu nejmocnější světovou kapacitou. Je tedy téměř jisté, do jakých řad výtky směřují. A jak si firmy Google, Apple, Microsoft, Yahoo, LinkedIn, Facebook, Twitter a AOL představují hranice mezi svobodným tokem dat a národním zájmem o bezpečnost? Bezpečnostní služby by podle nich měly mít mnohem striktnější pravidla, koho a pro jaké důvody budou chtít stopovat. Navíc by měla být posílena i jejich kontrola.

Naděje, že americká vláda na tyto požadavky zareaguje, je podle novináře Sedláka reálná. „Tyto firmy za lobbing utrácejí hodně peněz a ve Washingtonu mají velkou přítomnost. Jejich tlak může k něčemu být,“ soudí. Zároveň ale převládá skepse, zda nové paragrafy, pokud budou přijaty, vyšší soukromí uživatelů zajistí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP
Autor: J. Scott Applewhite

„Papír vydrží všechno. Je otázka, co projde přes americké senátory a poslance a jaká potom bude realita a naplňování přísnějších pravidel. Nikdo vám v dnešní době nezaručí, že se nikde neobjeví nějaký nový způsob odposlechů, který bude opět na hraně nebo za hranou zákona,“ tvrdí Nápravník.

Firmy také opakovaně požadují možnost podrobně informovat veřejnost o množství i druhu dat, které od nich zpravodajské služby v souvislosti uživateli mají. Například u firmy Apple za polovinu letošního roku podaly Spojené státy žádost o informace k 2 000 až 3 000 účtů. Přesné údaje a potvrzení, zda a co jim Apple poskytl, nejsou dosud kvůli americkým legislativním omezením k dispozici.