Předpověď 2014: Kde hledat práci, co zdraží, na čem ušetříme

Praha – Daňové změny, úprava minimální mzdy i přetrvávající slabá poptávka na západních trzích patřily k hlavním faktorům, které přidržely v letošním roce českou ekonomiku v recesi. Skutečně jsme se už odrazili od pomyslného dna? Jak se budeme mít v roce 2014, napoví přehled, který portál ČT24 sestavil ve spolupráci s renomovanými ekonomy. Experti radí i vládě, jak řídit hospodáření země, aby se Čechům dařilo co možná nejlépe.

Česká ekonomika by v příštím roce měla začít oživovat, shodují se ekonomové, ministerstvo financí i renomované nadnárodní instituce. Na skok o 6 % jako v předkrizových letech to ale zdaleka nevypadá. Ti největší optimisté hovoří o růstu kolem 2,5 %, střízlivější odhady doufají v růst o procento nižší.

I tak by ale mělo být hospodářské oživení v každodenním životě Čechů znát. „Mzdy by mohly mírně růst a domácnosti budou ochotny více otvírat svoji peněženku,“ míní analytik banky J&T Petr Sklenář. Sílit by měla také zahraniční poptávka, takže další prorůstový impulz zřejmě přijde prostřednictvím exportu. A ve srovnání s letoškem má být příští rok lepší i pro zahájení podnikání. Půjčky zůstávají levné a zákazníkům by v nakupování mohla pomoct lepší kondice ekonomiky.

Prognózy ekonomů pro rok 2014
Zdroj: ČT24

Kde hledat příležitosti?

„Bude se dařit relativně velkým podnikům především v automobilovém průmyslu a ve strojírenství. Už v posledních letech měly dobré výsledky a v roce 2014 tam může být prostor pro nabírání pracovníků,“ předpokládá ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Podobná očekávání má také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který věří průmyslu natolik, že podle něj potáhne tvorbu nových pracovních míst. Míra zaměstnanosti v sektoru by mohla vzrůst až o 4,5 %, odhaduje.

Po letech propadu by nových pracovních příležitostí mohlo konečně přibývat i ve stavebnictví. A to hlavně díky velkým infrastrukturním projektům, alespoň podle hlavního ekonoma Conseq Investment Management Petra Zahradníka.

Experti se shodují, že naopak problémovým sektorem zůstanou i příští rok služby. Ty se totiž orientují především na domácí spotřebitele, avšak jim roste chuť utrácet jen velmi pomalu. Razantnější obrat lze čekat až ke konci příštího roku.

„Je zřejmě naší mentalitou být opatrný a obezřetný. Nikdy jsme nebyli v porovnání s jinými národy posedlí nakupováním, měřeno podílem osobní spotřeby na HDP,“ upozorňuje Zahradník. Křehká důvěra spotřebitelů v ekonomiku se může rychle změnit a analytici na bujaré utrácení nevěří. „Výdaje spotřebitelů vzrostou reálně o necelé 1 %,“ myslí si Sobíšek.

Prognózy klíčových institucí pro rok 2014
Zdroj: ČT24

Na dovolenou stále dráž

Co se Čechům oproti letošku prodraží, bude zahraniční dovolená. Experti se totiž shodují na tom, že kurz koruny zůstane po celý příští rok na úrovních mezi 27 a 28 korunami za euro, kam jej počátkem listopadu svou intervencí srazila Česká národní banka.

„Kdyby se kurz měl hýbat na druhou stranu, tzn., že by koruna měla posilovat, stane se tak spíš na konci roku. Pod 27 korun za euro nepůjde, protože ČNB má neomezenou možnost intervenovat v její neprospěch, může tisknout neomezeně korun,“ podotkl například analytik Raiffeisenbank Michal Brožka a soudí, že banka bude celý rok kurz držet. Navíc je možné, že k udržení slabšího kurzu už nebude další „tištění“ peněz vůbec třeba. „Zjednodušeně řečeno, trh se sžije s nově nastaveným kurzem, exportéři rozváží svá kurzová zajištění,“ uvedl Sobíšek.

Benzin podobně jako letos

Příznivou zprávou hlavně pro řidiče je pak to, že navzdory slabší koruně nás v příštím roce nebude čekat dramatické zdražování benzinu. „Vliv koruny se naakumuluje na konci letoška a pro příští rok by to měla být čistě funkce ropy. Tam je můj výhled neutrální, takže by se cena benzinu neměla měnit. Plus minus bude stagnovat na úrovni mezi 35 a 36 korunami, možná se dostane mírně nad 36 korun,“ očekává Sklenář.

Podobné ceny, na jaké byli řidiči zvyklí po většinu letošního roku, očekává také Bureš. Oproti současné průměrné ceně 36,14 koruny za litr bychom se dokonce mohli podle něj dočkat i mírného zlevnění. „Čekáme, že ropa v zásadě v příštím roce zlevní a americký dolar vůči koruně lehce posílí, což jsou faktory, které jdou proti sobě. V součtu by měl benzin lehce zlevnit asi na 35 korun 50 haléřů na konci příštího roku,“ konstatoval.

Bude ropa superlevná?

„Světový trh bude zaplaven ropou díky rostoucí těžbě nekonvenčními metodami a vyšší produkcí Saudské Arábie. Poprvé za dlouhou dobu si hedgeové fondy vybudují velkou krátkou pozici, čímž sestřelí ropu k 80 dolarům za barel. Jakmile se těžaři konečně odhodlají omezit těžbu, ropa zareaguje velkým skokem. Těžařům dojde, že vysoké ceny nejsou samozřejmostí,“ konstatuje ve své „šokující“ prognóze hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen.


Export ve výhodě

Devizová intervence ČNB měla pomoci hlavně českému exportu. To se zřejmě skutečně naplní. Otázkou však je, zda byla intervence nutná i z pohledu celého tuzemského hospodářství. Najdou se zastánci obou táborů. Jak to bude vypadat v praxi, se zřejmě ukáže až v polovině roku 2014.

„Nevěřím tomu, že to bude mít přesahy do soukromé spotřeby a investic,“ říká k efektům oslabení koruny Bureš a očekává, že se intervence přetaví „jen“ ve vyšší zisky vývozců. „Nepoužijí peníze, které tak získají na investice a výplaty zaměstnancům, ale spíš to bude fungovat ve formě zadrženého zisku, a přesah do ekonomiky tak nebude,“ vysvětlil ekonom.

Vývozci si tak polepší vlastně dvakrát. „Export by podle mého názoru rostl i bez zásahu ČNB, s jeho podporou by se měl ještě zvýšit,“ míní Zahradník. Zároveň se však domnívá, že by si díky současné politice ČNB mohli polepšit i ty podniky, které vyrábějí pro domácí trh. Slabší koruna totiž prodraží zboží z dovozu a díky tomu by mohli čeští spotřebitelé častěji sáhnout po tuzemských alternativách. To by mohlo pro řadu českých firem znamenat nový růstový impulz.

Hlavně ať vláda nic nedělá

Jak by si s výzvami, které ji v roce 2014 čekají, měla poradit vláda? Ekonomové volají především po stabilitě, a proto většinou chtějí, aby vláda s žádnými novinkami nepřicházela. „Myslím si, že čím míň podpůrných opatření vláda udělá a čím víc nechá ekonomiku samu přirozeně nadechnout, tím to bude lepší, než vytvářet negativní šoky pro hospodářství. Taková ta snaha rychle něco udělat, vyvolává cykly – fáze očekávání a fáze zklamání,“ varuje naopak Sklenář.

Podle něj by negativně zafungovaly hlavně sektorové daně mířené například na bankovnictví, o kterých možná koalice uvažuje. „Pokud má ekonomika oživovat, potřebuje, aby tomu pomohly banky a poskytovaly více úvěrů,“ zdůraznil. Změna v daních by podle něj peníze z ekonomiky naopak odsála podobně, jako se to stalo v roce 2013 v důsledku zvýšení DPH.

Pokud by vláda nechtěla jen sedět se založenýma rukama, mohla by zefektivnit fungování státu. Zahradník například volá po zlevnění a zprůhlednění veřejných zakázek nebo ulehčení podnikatelům od zbytečných administrativních povinností. Bureš by uvítal schválení služebního zákona a Sobíšek doporučuje hlavně podporu vzniku nových míst například formou zkrácených úvazků. Když už by chtěla vláda utrácet, měla by podle ekonomů navýšit investiční rozpočty, například na stavební práce.