Proti blackoutu čtveřicí „obrů“: Dohoda o regulaci proudu ve finále

Praha/Berlín – Hrozba blackoutu, kvůli které by se mohly na západě Čech ocitnout na dlouhé hodiny bez proudu stovky tisíc domácností, by měla být brzy zažehnána. Český provozovatel přenosové soustavy ČEPS se totiž konečně dohodl s německými kolegy ze společnosti 50Hertz na výstavbě čtveřice transformátorů na česko-německém pomezí. Vítěze tendru, který postaví dva transformátory pro Česko, ČEPS oznámí v řádu týdnů.

Dohodě, která má vyřešit letité spory mezi energetiky z Česka a Německa, už nic nestojí v cestě. Podle ČEPSu by tak transfomátory, které budou chránit českou přenosovou soustavu před blackoutem, měly začít fungovat koncem roku 2016.

„V zásadě je shoda na konečném řešení. My jsme nyní před ukončením výběrového řízení s dodavatelem. Máme čtyři soutěžitele, kteří jsou schopni transformátory dodat,“ popsal stav na české straně hranice výkonný ředitel ČEPS Miroslav Vrba. Podobně si vedou i Němci a také transformátor, který by měl vyrůst na hranicích mezi Polskem a Německem, by měl být hotov koncem roku 2016.

O výstavbě transformátorů s řízeným posuvem fáze, jež mají českou síť ochránit před „šoky“, které jí způsobují větrné elektrárny na severu Německa, se mluví už roky. Nejblíže k blackoutu, který by mohl ochromit život na západě Čech, se Česko ocitlo koncem roku 2011. Krizové situace způsobené přetoky nicméně řeší provozovatel soustavy několikrát do roka. Do Česka při nich od sousedů teče až 3 500 megawattů elektřiny, což je skoro dvojnásobek výkonu Temelína.

Kam proudí elektřina ze severu Německa?
Zdroj: ČEPS

Čtyři místo dvou

Doposud se však hovořilo o tom, že by situaci mohly zachránit jen dva transformátory. Ve hře přitom bylo několik variant. Jedna například počítala s tím, že by oba bezpečnostní „obři“ vyrostli na české straně hranice. Podle jiné měl Čechům patřit jen jeden transformátor, druhý měl stát v Německu.

Výsledkem dlouhých jednání je však plán na výstavbu čtyř „ochránců elektrické sítě“, a to přesto, že jen dva české vyjdou na dvě miliardy korun. S podobnou cenou počítá i německá strana. K volbě dražší varianty vedly ani ne tak fyzikální, jako spíše právní aspekty.

„Například není možné, aby zahraniční subjekt vlastnil část tuzemské přenosové soustavy z důvodu licence na provoz soustavy a odpovědnosti za bezpečnost provozu,“ vysvětlil portálu ČT24 Vrba. Obtížná by v takovém případě byla i koordinace provozu mezi českými a německými subjekty.

Spíš pojistka než nutnost

Avšak někteří energetičtí experti poukazují na to, že ČEPS riziko přetoků elektřiny z Německa přeceňuje. Některé náklady na ochranu sítě by tak mohly být zbytečné.

Hrozba blackoutu není aktuální například podle energetického analytika ENA Jiřího Gavora. „Kvůli přetokům z Německa se vyskytnou dva tři dny v roce, kdy nejsou dodrženy stanovené bezpečnostní limity soustav. Avšak většinou se nic nestane, protože síť je nastavena tak, že nedodržení jednoho kritéria ještě nezpůsobí výpadek,“ upozornil. Krizové situace se navíc podle něj daří předvídat a dispečeři se na ně mohou připravit.

Podle tajemníka někdejší Pačesovy komise Hynka Berana přetoky z Německa připravují českou přenosovou soustavu pouze o rezervy. „Soustava má být udržovaná podle kritéria N-1, tedy když vám vypadne například Temelín, má soustava stále ještě svítit. My se těmi německými přetoky dostáváme do stavu, kdy už je rezerva vyčerpána. Pokud by se k tomu ještě přidal nějaký výpadek, tak už soustava lehne a dojde k blackoutu,“ uvedl Beran. Takové situace přitom nejsou nijak časté - jde o jednotky případů ročně.

Že to s hrozbou blackoutu nemusí být tak vážné, připouští ostatně i sám ČEPS. „Vážná porucha, stav, který by vedl k přetížení linek, již delší dobu nenastal,“ přiznal Vrba.

Jenže starosti energetikům přidělávají nové a nové fotovoltaické a větrné elektrárny, které rostou po celé Evropě a jejichž výkon silně kolísá. Ztížit provoz a regulaci soustavy by mohlo také odstavování německých jaderných elektráren. A protože obří transformátory nevyrostou přes noc a další řešení, která se nabízí – například virtuální regulace sítě – se v praxi příliš neosvědčila, je potřeba zavčas se pojistit. A právě takovou pojistkou mají být obří transformátory na hranicích s Německem.

Dva české transformátory s řízeným posuvem fáze by měly vyrůst v Hradci u Kadaně. Nepůjde přitom o žádné drobečky. „Pro regulaci tranzitních toků je potřeba až pětkrát větší výkon než u klasického transformátoru. Hmotnost těchto transformátorů dosahuje až stovek tun. Proto je vhodnější rozdělit výkon na více menších jednotek pro snazší přepravu. Větší počet jednotek včetně nezbytného propojení vede zase k vyšším prostorovým požadavkům,“ popsala mluvčí ČEPSu Tereza Soukupová. I běžný transformátor přitom dosahuje rozměrů v řádu několika metrů. Ty, které mají chránit českou síť proti přetokům z Německa, fungují na principu zvyšování odporu sítě a dokáží tak přesměrovat elektřinu z přetížených větví vedení na větve méně vytížené. Potřebují k tomu tři vinutí rozdělená do dvou nádob, jinými slovy: takový speciální transformátor je dvakrát větší než běžné zařízení, a tedy i těžší.