Jednotné učňovské zkoušky uspěly, podílí se na nich i firmy

Praha – Většina učilišť zřejmě v tomto školním roce zavede nové závěrečné zkoušky učňů – podle zprávy ministerstva školství už tak učinily více než čtyři pětiny z nich. Ačkoliv jednotné zadání bude povinné až od roku 2014/2015, školy samy přijímají novou podobu zkoušky dobrovolně. Dana Kočková, která má projekt na starost, považuje za hlavní faktor úspěchu spolupráci s odborníky z praxe.

Většina učilišť už se nové zkoušce přizpůsobila, školský zákon na příslušnou novelizaci ale stále ještě čeká. Ministerstvo slibuje, že aktualizuje normu v nejbližším možném termínu.

„Dosavadní postup projektu Nová závěrečná zkouška 2 ukázal připravenost škol na novou organizaci ukončování oborů vzdělání s výučním listem, takže MŠMT s novelizací školského zákona v této oblasti počítá. Návrh byl již projednán v připomínkovém řízení a podporují ho i orgány tripartity,“ uvedl první náměstek ministra Jindřich Fryč.

Podle hlavní manažerky projektu Dany Kočkové se reforma závěrečných učňovských zkoušek připravuje deset let. „Dá se říct, že ten systém je zaveden na většině škol, byť není povinný,“ řekla Kočková v rozhovoru pro ČT s tím, že v tomto školním roce aplikuje novou podobu zkoušky téměř 90 procent škol.

Video Kočková: Zkoušky učňů jsou kvalitní i díky lidem z praxe
video

Kočková: Zkoušky učňů jsou kvalitní i díky lidem z praxe

Kočková tvrdí, že učiliště jsou s novou podobou závěrečných zkoušek spokojena. V čem tkví jejich úspěch? Materiály k těmto zkouškám zpracovávali odborníci z různých institucí a schvalovali je i lidé z praxe nominovaní Hospodářskou komorou. Ti mají za úkol hlídat, zda je zkoušená látka aktuální a vychází ze skutečných potřeb firem (obdobný model funguje také v sousedním Německu, můžete si o něm přečíst zde).

Spolupráce s budoucími zaměstnavateli si Kočková velmi cení. „Jestliže zaměstnavatelé nemají přehled o tom, z čeho žáci učebních oborů skládají zkoušky, tak pro ně potom výuční list nemá takový význam jako v případě, kdy mohou sami zasáhnout do způsobu, jakým se studium ukončuje,“ vysvětluje manažerka.

Zkoušky se skládají z části písemné, praktické a ústní. Prověřují se při ní nejen odborné znalosti, ale i finanční gramotnost či orientace na trhu práce, třeba jak a kde se ucházet o místo. Kočková míní, že absolventi si tak snáze najdou uplatnění na trhu práce.

Stipendia a mistrovské zkoušky – záchrana učňovských oborů?

České školství se dlouhodobě potýká s klesajícím zájmem o učňovské obory. Některé kraje proto vyplácejí žákům stipendia třeba za slušný prospěch či řádnou docházku. A v případě, že se učeň osvědčí, může už na škole získat kontrakt se zaměstnavatelem (čtěte víc).

Oživení učňovských oborů plánuje i pravděpodobný ministr školství v nové vládě Marcel Chládek (ČSSD). Rád by zavedl tzv. mistrovské zkoušky, které by absolventi učilišť skládali po úspěšném vyučení a několika letech praxe. U profesí, ke kterým je třeba koncese, by tato zkouška mohla nahradit maturitu a byla by přijatelná i pro vstup do bakalářského studia (přečtěte si o dalších plánech sociální demokracie v resortu školství nebo se podívejte na Interview Daniely Drtinové s Marcelem Chládkem).