Čínská ekonomika loni rostla nejpomaleji od začátku tisíciletí

Peking – Růst čínské ekonomiky v loňském roce stagnoval a dosáhl nejnižší hodnoty od roku 1999. Podle čínských úřadů se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 7,7 procenta, což je stejné tempo jako v roce 2012. Výsledek je nicméně lepší, než komunistická vláda v Pekingu odhadovala. Tempo růstu druhé největší ekonomiky světa navíc i nadále výrazně převyšuje růst USA, Japonska nebo Evropy.

Výraznější zpomalení růstu čínského hospodářství nastalo v posledních měsících uplynulého roku, kdy oslabil vývoz, investice i průmyslová produkce. „Ekonomika docela rychle zpomaluje. Zpomalování během čtvrtletí zrychlilo,“ poznamenal ekonom Dariusz Kowalczyk ze společnosti Crédit Agricole CIB.

Zpomalování čínského růstu by mohlo mít negativní dopad na další země. V Říši středu se totiž může snížit poptávka po technologiích a spotřebním zboží z USA a Evropy, po průmyslových komponentech vyráběných v dalších asijských zemích či po železné rudě, mědi, ropě a dalších komoditách z Austrálie, Brazílie a Afriky. Co do objemu zahraničního obchodu loni Čína pravděpodobně předstihla Spojené státy a stala se tak největší obchodní velmocí světa (čtěte víc).

Kvůli oslabování ekonomiky by se komunistická vláda v Pekingu mohla rozhodnout pro stimuly v podobě státem řízených investic. To by ale zvýšilo úroveň zadlužení, která již vyvolává znepokojení týkající se zdraví čínského finančního systému.

Čínské banky, především čtyři státem vlastněné finanční domy, na počátku globální ekonomické krize rozpůjčovaly rekordní množství peněz, aby udržely vysoké tempo růstu ekonomiky. Objevily se však obavy, že část těchto peněz šla do nevýhodných investic a banky by tyto peníze nemusely dostat zpět.

Hongkong
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: Photodisc

Jak uvedl server BBC, mnozí analytici očekávají, že tempo růstu se bude nadále snižovat. Čínská administrativa se pravděpodobně bude snažit přeorientovat ekonomiku, kterou v posledních letech poháněly především státní investice, na ekonomiku řízenou domácí poptávkou. O nutnosti ekonomických reforem v Číně loni v rozhovoru pro ČT hovořila též Wang Jüan, hlavní ekonomka Čínské rozvojové banky (celý rozhovor si přečtěte zde).

Server BBC dále připomíná, že establishment už učinil některé kroky k podpoře růstu – jedním z nich je například zřízení zóny volného obchodu v Šanghaji, která se má stát jakousi pokusnou laboratoří pro hospodářské reformy.

Čína na konci minulého roku rovněž zahájila jednání o investiční dohodě s Evropskou unií, která by měla odstranit překážky pro proudění kapitálu mezi oběma celky (čtěte víc).