Argentina zachraňuje vlastní měnu, poradit si musí i s obří inflací

Buenos Aires - Argentina bojuje s největším propadem měny od roku 2002, kdy země zkrachovala. Tamní centrální bance totiž došla trpělivost poté, co se místní stále častěji obracejí k dolarům namísto pesa. Až dosud se banka snažila měně pomáhat, bylo to ale příliš drahé. Teď zvolila jinou strategii a peso chce nechat rychle spadnout, kam až to půjde. Šéf vládního kabinetu Jorge Capitanich navíc prohlásil, že omezí daňovou zátěž na nákup americké měny z 35 na 25 procent. Může tím však podpořit již tak hodně vysokou inflaci.

Proč Argentinci zachraňují vlastní měnu?

Argentinské peso ve čtvrtek oslabilo vůči americkému dolaru o 11 procent, což představuje jeho nejprudší denní pokles od bankrotu země. Příčinou je konec podpory domácí měny tamní centrální bankou, která se potýká s prudkým úbytkem devizových rezerv. Pokles kurzu měny za poslední dva dny už dosahuje 17 procent.

Devizové rezervy jsou přitom jediným zdrojem, který má argentinská vláda k dispozici pro splácení peněz zahraničním věřitelům. „Dochází jim hotovost,“ potvrdil analytik Phillip Blackwood ze společnosti EM Quest Capital. Roste tak riziko odlivu kapitálu ze země.

Argentina uvolní striktní kontrolu zahraniční finanční výměny (dolar-peso). Výsledkem omezení používání dolaru na úkor místní měny totiž byl vznik černého trhu, který je neefektivní pro jakoukoli ekonomiku. Šéf vládního kabinetu Jorge Capitanich prohlásil, že omezí daňovou zátěž na nákup americké měny (z 35 na 25 procent), stejně tak uvolní i používání dolaru jako formu úspor. Tato opatření budou zaváděna od pondělí.

Nově omezeny nákupy zboží na zahraničních internetových obchodech

Od teď, pokud si budou chtít Argentinci koupit výrobek na zahraničních internetových obchodech, musí vyplnit speciální formulář a zaslat ho celnímu úřadu. Tento rituál si pak zopakují při každé další objednávce. Nákupy navíc budou omezené. Clo se nebude platit jen za objednávky, které nepřekročí sumu v přepočtu necelých 500 korun ročně. Jinak zákazník odvede za každý výrobek daň až ve výši 50 procent.„Já nemám problém platit daně, ale tohle je ostuda,“ říká zákaznice zahraničního internetového obchodu Andrea Arnales.

Prezidentka Fernandézová: Pomozme ekonomice

Vláda i prezidentka Cristina Fernandézová si slibují, že těmito kroky pomůžou domácí ekonomice. Argentinské měnové rezervy loni klesly až o třetinu. Úřady to připisují mimo jiné právě i nákupům přes internet. „Musíme se všech Argentinců zeptat: Chcete, aby byl v Argentině průmysl? Pracovní místa? Výroba?“ vysvětluje šéf kabinetu prezidentky Jorge Capitanich.

Argentinci jsou zvyklí šetřit hotovost a hlavně dolary. Už delší dobu si tamní obyvatelé schovávají „tvrdou“ americkou měnu, kde to jen jde - v matracích, ve stolech, v trezorech. V čerstvé paměti totiž mají největší státní bankrot v historii, který zemi zruinoval před dvanácti lety. Kvůli němu tehdy obyvatelům spadla životní úroveň o dvě třetiny. Země se musela vzpamatovat z více než 50procentní nezaměstnanosti a rychlého chudnutí obyvatelstva. Loni přitom míra nezaměstnanosti zůstávala oficiálně pod deseti procenty.

Všudypřítomná inflace 

Jen za loňský rok přesáhla tamní inflace 25 procent. Zákazy jsou proto jednou z mála možností, které centrální bance zbývají. Už si nemohla dovolit měnu držet. Vydala na to skoro všechny zahraniční peníze, které má k dispozici. Ovšem ty potřebuje na splácení svého dluhu, protože v argentinských pesos ho nikdo nepřijme. 

Analytici očekávají, že inflace by v letošním roce mohla dosáhnout 30 procent.


Buenos Aires
Zdroj: ISIFA/Getty Images
Autor: Mario Tama

Dante Sica, ekonom a bývalý tajemník ministerstva průmyslu a obchodu

„Dokud vláda nebude mít dlouhodobý program, taková osamělá opatření povedou jen k problémům. Inflace nám vezme všechno, co se nám podařilo získat od poslední krize.“