Ekonomika USA bude muset oželet dalších 10 miliard dolarů měsíčně

Washington – Americká centrální banka opět mírně omezí svou expanzivní měnovou politiku. Měnový výbor Fedu se podle očekávání rozhodl, že nákupy dluhopisů, které mají stimulovat ekonomický růst, se od února sníží o dalších deset miliard dolarů (201 miliard korun) na 65 miliard dolarů měsíčně. Výbor tak navázal na první omezení těchto nákupů loni v prosinci. Dvoudenní zasedání bylo zároveň posledním, které řídil končící guvernér Ben Bernanke.

Fed v prosinci loňského roku rozhodl, že od ledna sníží nákupy dluhopisů v průměru o deset miliard na 75 miliard dolarů měsíčně (čtěte víc). O stejnou částku zmenšil objem nakupovaných cenných papírů i tentokrát. Další klíčový nástroj měnové politiky ale zůstal beze změny. A Fed slíbil, že krátkodobé úrokové sazby ponechá na téměř nulové úrovni (kde jsou už od prosince 2008) ještě dlouho.

Měnový výbor konstatoval, že ekonomická aktivita ve Spojených státech v posledním čtvrtletí minulého roku zesílila. A to i navzdory nepříliš pozitivním zprávám o prosincovém vývoji amerického trhu práce. Vesměs ale analytici odhadují, že největší světová ekonomika letos výrazně zrychlí.

Jak upozornil server BBC, s rozhodnutím ubrat plyn a omezit nákup dluhopisů souhlasili poprvé od roku 2011 všichni členové výboru. Centrální banka nakupuje dluhopisy ve snaze srazit dolů dlouhodobé úrokové sazby, podpořit tvorbu pracovních míst a investic.

Zasedání Fedu
Zdroj: ISIFA/Getty Images
Autor: Chip Somodevilla

Bylo to právě pod Bernankeho vedením, kdy Fed rozjel na začátku světové finanční krize v roce 2008 podpůrné programy s cílem americkou ekonomiku oživit. Spočívaly nejen ve snížení úrokových sazeb, ale hlavně v tzv. kvantitativním uvolňování (tedy pumpování velkého objemu peněz do ekonomiky masivními nákupy dluhopisů).

Největších efektů dosáhla první vlna podpory, která běžela od listopadu 2008 do března 2010 a během níž Fed do ekonomiky nalil 1,4 bilionu dolarů (přečtěte si víc o vývoji americké měnové politiky a jejích dopadech v posledních letech).

Pumpování dolarů do ekonomiky krok za krokem

Tzv. kvantitativní uvolňování proběhlo celkem ve třech fázích:

  1. vlna: listopad 2008 až březen 2010, celkový objem podpory 1,4 bilionu dolarů.
  2. vlna: listopad 2010 až červen 2011, celkový objem 600 miliard dolarů.
  3. vlna: září 2012 až současnost; objem poskytnuté podpory je neznámý, podle některých odhadů by se do konce roku 2013 mohla vyšplhat na 2 biliony dolarů.

Ekonom Ben Bernanke (60) se stal předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému v roce 2006, když nahradil Alana Greenspana. Platí za jednoho z největších odborníků na Velkou hospodářskou krizi z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. V roce 2009 jej časopis Time vyhlásil osobností roku. Působil na předních amerických univerzitách, například na Harvardu nebo v Princetonu.

Na konci ledna Bernankemu končí druhý čtyřletý mandát, od února jej v čele Rady guvernérů nahradí dosavadní viceguvernérka Janet Yellenová (67). Bude to poprvé v historii, kdy centrální banku USA povede žena. Na tuto pozici ji loni navrhl prezident Barack Obama.

„Je to velmi zkušená ekonomka a svým založením akademička, což je většina amerických centrálních bankéřů. Zároveň má dlouhou zkušenost z praxe, byla šéfkou ekonomických poradců Billa Clintona,“ charakterizovala Yellenovou komentátorka Lenka Zlámalová (přečtěte si víc o nové guvernérce Fedu).

Vůbec první ženou na nejvyšším postu v historii této instituce se stala Janet Yellenová.
Zdroj: ISIFA/SIPA
Autor: Nader Khour

Janet Yellenová je známá svým zdůrazňováním sociálních aspektů ekonomiky, zejména aktivním bojem za snížení nezaměstnanosti. Ve Fedu má podobně jako Bernanke pověst takzvané „holubice“, jak se označují centrální bankéři, kteří v době zpomalující ekonomiky kladou důraz na boj s nezaměstnaností i za cenu přechodného zvýšení inflace. Jelikož byla Yellenová spolutvůrkyní uvolněné měnové politiky v Bernankeho éře, očekává se, že bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce.

Zatímco někteří považují Bernankeho strategii za úspěšnou, pro jiné byla jen dalším hřebíčkem do rakve amerických veřejných financí. „Paní Yellenová se upsala levicově liberální škole myšlení, podle níž je nejlepším způsobem řešení problémů nasypat na ně peníze. Tato posedlost stimulací je příčinou toho, že se země dostala do dnešní fiskální kalamity; poslední, co potřebujeme, je šéf Fedu, který zamýšlí ještě víc takové škodlivé stimulace,“ prohlásil loni vlivný republikánský senátor John Cornyn.