Mladé trhy mají problémy, ohroženy jsou i evropské banky

Londýn – Dřív platily za hvězdy globálního hospodářství, dnes se finanční trhy mladých rozvíjejících se ekonomik (tzv. emerging markets) otřásají. Podle analytiků to představuje výrazné riziko pro evropský bankovní sektor. Finanční ústavy na starém kontinentu totiž rozpůjčovaly subjektům v zemích, jako jsou Turecko, Brazílie, Indie nebo JAR, v přepočtu 69 bilionů korun. To je asi čtyřikrát víc, než kolik mladým ekonomikám poskytly americké banky.

Varovná čísla přinesla Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Ekonomové tvrdí, že příliš vysoká angažovanost v mladých ekonomikách nyní představuje akutní hrozbu pro šest bank: španělskou BBVA a Santander, rakouskou Erste Bank, italskou UniCredit a britskou HSBC a Standard Chartered. Připomeňme, že dvě z nich – rakouská Erste a italská UniCredit – působí prostřednictvím svých dcer taky v České republice.

Co se vlastně na tzv. emerging markets děje? Od začátku roku se ocitají pod stále vyšším tlakem. Důvodů je hned několik – od místních politických problémů (třeba v Turecku či na Ukrajině), přes útlum čínské ekonomiky (čtěte víc) až po ústup americké centrální banky od štědré měnové podpory v podobě masivních nákupů dluhopisů (čtěte víc). Peníze, které Fed pumpoval do finančního systému, totiž často končily právě v rozvíjejících se ekonomikách.

Jádro tzv. emerging markets tvoří skupina zemí označovaná jako BRICS - Brazílie, Rusko, Indie a Čína. K rozvíjejícím se ekonomikám nicméně patří i další státy …

  • Latinská Amerika: Brazílie, Argentina, Mexiko, Chile
  • Východní Evropa: Rusko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko
  • Asie: Indie, Čína, Turecko, Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko
  • Afrika: Jihoafrická republika

„Jednoduše řečeno, 'turistické dolary' z nich utekly a k jejich nahrazení místními penězi tak rychle nedojde,“ komentoval situaci na mladých trzích Mohamed El-Erian, ředitel investiční společnosti Pimco. „Možná byla jejich sebedůvěra poté, co si vedly během krize i po ní tak dobře, už příliš veliká. Podcenily se tak exogenní šoky a naopak se přecenila odolnost ekonomik,“ dodal El-Erian.

  • Výsledkem jsou oslabující měny, které způsobují odchod investorů z většiny mladých trhů – ať už v Latinské Americe, východní Evropě, či Asii. Centrální banky v Turecku, Indii, Jihoafrické republice a dalších zemích sice odpověděly zvýšením úrokových sazeb, odlivu peněz však nezabránily.

Analytik Deutsche Bank Matt Spick odhaduje, že výše zmíněná šestice má na mladých trzích rozpůjčováno téměř 35 bilionů korun, tedy zhruba polovinu celkové částky, kterou evropské banky do těchto zemí poskytly. „Otřesy na emerging markets v letošním roce považujeme za reálný zdroj obav. Když se výrazné kolísání měn spojí s oslabením příjmů a nárůstem špatných úvěrů, je to pro angažované banky hrozba,“ vysvětlil Spick.

Dopad na evropské banky a hlavně finanční trhy

Jelikož evropské finanční domy umístily na mladých trzích celkem 12 procent svých aktiv a vytvářejí na nich zhruba čtvrtinu zisků, může se tamní krize projevit vícero způsoby – bankám klesnou příjmy, propad místních měn povede ke snížení jejich zisků a objemu kapitálu, narůst úroků zase může způsobit ztráty na nedobytných úvěrech.

Hodnota akcií už ostatně toto riziko zaznamenala – souhrnný akciový index evropských bank za poslední dva týdny klesl o sedm procent. A propad dnes po poledni zaznamenaly i další ukazatelé – přes dvě procenta odepsaly například newyorské indexy Dow Jones a Nasdaq.

Německá burza
Zdroj: ISIFA/Getty Images
Autor: Mario Vedder

Obavy z rozšíření otřesů do globální ekonomiky už vyjádřil i Mezinárodní měnový fond (MMF). Mladé tržní ekonomiky podle něj potřebují podniknout naléhavé kroky, aby posílily svoje hospodářství a dodaly své hospodářské politice věrohodnost. „Nynější otřesy rovněž ukazují, že je nutné, aby centrální banky pozorně sledovaly finanční likviditu na mezinárodních kapitálových trzích,“ dodal mluvčí fondu. Není divu – rozvojové země a mladé ekonomiky odpovídají za téměř 40 procent světového hospodářství.

Není všechno černé

Ačkoliv v souvislosti s posledními událostmi v rozvíjejících se zemích padají ve světových médiích slova jako krize či panika, najdou se i pozitivní pohledy na celou věc. Ředitel společnosti Pimco El-Erian si myslí, že nebude-li globální ekonomika čelit vážnějším problémům, tlak na rozvíjející se trhy by měl polevovat.

Stejný názor má i Gideon Rachman. „Tak jako se Západ z krize vzpamatoval, i mladé ekonomiky se vrátí k růstu,“ napsal ve svém komentáři pro list Financial Times. Faktory, ze kterých mladé ekonomiky profitovaly v minulosti, jsou podle něj stále ve hře. Řadí k nim například levnější pracovní sílu, rostoucí produktivitu, rozvoj komunikační a dopravní infrastruktury, posilující střední třídu a rozmach mezinárodního obchodu.

Rachman považuje vzestup mladých ekonomik za „hluboce zakořeněný historický posun“, který odolá jakýmkoliv politickým či ekonomických šokům.

Koneckonců Evropa nebo Spojené státy mohou na zmatku v rozvojových ekonomikách i vydělat. „Odlivy kapitálu byly velké – je to zčásti proto, že investoři více důvěřují rozvinutým zemím, a tak přesouvají peníze do Evropy, Japonska, USA nebo Velké Británie,“ uzavírá Andrew Milligan, šéf strategie ve společnosti Standard Life Investments.