Sekt s daní, šampaňské bez. A Rakušanům se to nelíbí

Vídeň - Na Rakušany doléhají úsporná opatření vlády. Tentokrát se jim stát rozhodl zvýšit daně na jejich oblíbený sekt. Za láhev to není více než jedno euro, tedy necelých 30 korun. Místní „smetánce“ přesto takové šetření není po chuti.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/LuminaStock

V Rakousku je plesová sezóna v plném rozpuku a na každé slavnosti teče víno proudem. Ceny přitom nejsou zrovna lidové. Kupříkladu vstupenky na ples ve státní opeře stojí v přepočtu asi 50 tisíc korun. Láhev sektu ve VIP boxu pak vyjde na sedm tisíc. V porovnání s tím se nová daň zdá být zanedbatelná. 

Christian Hoenger: „Nemyslím si o tom nic dobrého. Nemyslím, že to vládě přinese peníze, ve které doufá. Zbytečně to šumivé víno zdražuje a lidé ho nejspíš už nebudou tolik pít.“ 


Rakušanům vadí dražší sekt dokonce víc než zdanění luxusních aut nebo tabáku. Roční plat má přitom průměrný pracující v přepočtu asi 700 tisíc korun. A nezaměstnanost i inflace jsou v alpské zemi jedny z nejnižších v eurozóně. Z původně luxusního bublinkového nápoje se tak stalo pití pro masy. Přesto nová daň zanechává kyselou pachuť v ústech právě těm nejbohatším. 

Dvojí metr: Sektu se daň týká, šampaňského ne 

A stěžují si i výrobci sektu. Ti považují za diskriminaci, že se daň nedotkla i konkurence v podobě pravého šampaňského. „Když jsme diskriminovaní v přímé soutěži, pak musíme hledat jiné cesty. Ještě uvidíme, zda začneme třeba dovážet vína ze zahraničí. Faktem ale je, že celý řetězec od vinařů, přes dodavatele až k výrobcům sektu zahrnuje asi 15 tisíc pracovních míst,“ vysvětluje mluvčí firmy Schlumberger Benedikt Zacherl. 

Vládní úředníci se hájí tím, že právní předpisy Evropské unie uvalily takový poplatek na většinu sektů. Nikde ale není jiskřivý nápoj tolik oblíbený a rozšířený jako právě v Rakousku.