Londýn - Britský ministr financí George Osborne představil plán boje s největším schodkem od druhé světové války. Do pěti let ho chce stlačit z jedenácti procent HDP na jedno procento, ušetřit chce 83 miliard liber. Bude to ale bolet. O práci má v příštích čtyřech letech přijít až 490 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Kterých pozic se to bude týkat, ale zatím ministr neupřesnil. Úředníky, kteří o svá místa nepřijdou, čeká zmrazení platů.
Británie propustí skoro půl milionu státních zaměstnanců
Britský deficit státního rozpočtu nabobtnal na 155 miliard liber a nyní je potřeba ho dostat zpět pod kontrolu. Osborne proto přišel s nejpřísnějšími opatřeními za posledních třicet let. V Británii porostou daně a občany čekají i drastické škrty. Jednotlivé vládní resorty budou muset během příštích čtyř let osekat své rozpočty v průměru o 25 procent. Škrty ovšem nejsou zcela plošné, například armáda bude muset ušetřit jen 8 procent. Naopak plnou čtvrtinu chce Osborne ukousnout z rozpočtů ministerstva spravedlnosti a zahraničí. O práci kvůli tomu přijde zhruba 10 procent státních zaměstnanců, ministerstva totiž nemají mnoho možností šetřit jinde než na mzdových nákladech. Platy těch, kteří o práci nepřijdou, zůstanou na další dva roky zmrazené.
Ministr financí George Osborne
„Dnešek je dnem, kdy Británie poodstoupila od hrany propasti a postavila se účtům z dluhové dekády. Čeká nás těžká cesta, ale povede k lepší budoucnosti.“
GALERIE
videogallery_000104832
Šetřit Osborne chce také na sociálních dávkách. Další miliardy mají do státního rozpočtu přinést nové poplatky, které chce vláda uvalit na všechny bankovní operace. Uskrovnit se bude muset i mediální společnost BBC. Její rozpočet se během následujících šesti let sníží o 16 procent. Výměnou za to ale zůstane zachován dosavadní princip výběru koncesionářských poplatků. A o část financí přijde také královna. „Tohle není jen cvičení v šetření. Je to nutnost. Bojujeme s největším schodkem rozpočtu od druhé světové války,“ upozornil premiér David Cameron.
Na zadní se staví opozice i občané
„To, co chce vláda udělat, je nezodpovědné a riskantní hazardování s naší ekonomikou,“ zdůraznil předseda opozičnich labouristů Ed Miliband. Dluhy přitom extrémně narostly právě za vlády labouristické strany - mimo jiné kvůli výdajům na válku v Iráku nebo záchranu britských bank z finanční krize. Do ulic už na protest proti úsporám vyšli také první demonstranti. Jsou mezi nimi dělníci, učitelé i sociální pracovníci.
Ekonomové se v názoru na úspory rozcházejí. Jedna skupina tvrdí, že drastický zásah proti narůstajícímu deficitu je nevyhnutelný. Druhá skupina poukazuje na to, že úspory a propouštění mohou srazit britskou ekonomiku zpět do recese, ze které se vymanila teprve před nedávnem. Ještě v prvním čtvrtletí letošního roku se tamní ekonomika meziročně propadla o 0,3 procenta.
O práci by podle ekonomů mohlo přijít také až půl milionu lidí v soukromém sektoru, a to zejména v oblastech, které jsou úzce svázány s veřejnou sférou.