Finanční policie: Osvědčený recept, nebo vábnička na voliče?

Praha – Se smíšenými pocity přijímá plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na obnovení finanční policie bývalý ministr vnitra Radek John (VV). Někdejší sláva útvaru specializovaného na boj s finanční kriminalitou, který zrušil v roce 2006 Johnův předchůdce Ivan Langer, byla podle Johna falešná. Naopak premiér věří, že se elitnímu útvaru podaří snížit objem daňových úniků, a vylepšit tak příjmy státního rozpočtu.

„Sobotkův plán je jen demonstrace pro voliče, že vláda něco významného udělala. Sláva finanční policie kdysi byla falešná, policisté sice zajišťovali, ale soud to nepotvrdil a peníze se vracely,“ míní John. Navíc se obává toho, že další reforma uvnitř sboru vyšetřovatelů jen podkope zaběhlé postupy a nabourá práci týmů, které se v minulosti osvědčily, například protikorupční policie. Ta jen v loňském roce zabavila majetek za 5,4 miliardy korun, v roce 2012 to přitom bylo pouze za 2,8 miliardy.

„Jediné, co je na zřízení finanční policie dobré, je zapojení Finančního analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ). Ten podle mého v minulosti sloužil hlavně Kalouskovým zájmům, teď by mohl být užitečný i pro policii,“ dodal John.

Slovenská kobra – úspěch s otazníkem

Podle Sobotkových plánů by mohla finanční policie začít fungovat od ledna 2015. Nejprve by mělo jít o pravidelnou spolupráci FAÚ, policie, daňové a celní správy. Později by se mohla finanční policie zcela osamostatnit. Inspiraci premiér hledal na Slovensku, kde se podle něj tým specializovaný výhradně na boj s finanční kriminalitou osvědčil.

Tzv. Daňová kobra funguje u našich sousedů od července 2012 a má podobu flexibilního týmu, který se integruje z pracovníků policie, finanční správy, prokuratury a Národní kriminální agentury. „Daňová kobra podléhá společnému vedení zmíněných čtyř institucí. Není to úřad, který má fixní složení. Počet členů se odvíjí od případů, na kterých se aktuálně pracuje,“ popsala v rozhovoru pro portál ČT24 mluvčí slovenské finanční správy Patrícia Macíková. Jinými slovy na některých případech, které Daňová kobra vyšetřuje, se tak podílí třeba jen tři lidé. U jiných čítá tým vyšetřovatelů i 50 členů.

Kvůli variabilní struktuře týmu ale nedokáží slovenské úřady přesně říct, na kolik jeho provoz vyjde. „To spočítat nelze. Ti lidé plní úkoly pro kobru v rámci své běžné práce, nepodílí se na řešení celého případu,“ podotkla Macíková.

Slovenské ministerstvo vnitra i tamní finanční ředitelství jsou ovšem s výsledky útvaru nadmíru spokojené. Jen za rok 2013 Daňová kobra státnímu rozpočtu zachránila přes 29 milionů eur (téměř 800 milionů korun). Celkem z trestné činnosti kriminalisté obvinili 186 osob. Za největší přínos specializovaného týmu považují slovenské úřady zlepšení koordinace práce jednotlivých kontrolních a vyšetřovacích útvarů, což znemožňuje zločincům ukrýt před kontrolory klíčové dokumenty.

Ilustrační foto
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Jenže i úspěchy slovenské kobry mají své otazníky. K dispozici totiž nejsou srovnatelné statistiky, které by jasně ukázaly, kolik případů finanční kriminality se podařilo slovenské policii a finanční správě rozkrýt před vznikem týmu v roce 2012. Posun v boji s finanční kriminalitou po jeho vzniku je tedy diskutabilní.

„Problém je, že Daňová kobra a finanční správa nejdou po velkých rybách, které způsobují největší daňové úniky,“ poukázal v rozhovoru pro slovenské Hospodářské noviny bývalý ministr vnitra Daniel Lipšic. Bývalý šéf vyšetřovatelů Jozef Šátek pak vnímá specializovaný tým jako „mediální bublinu“ a poukazuje na to, že do práce kobry až příliš zasahuje politika. „Je tam taková autocenzura, že do mnohých velkých věcí vyšetřovatelé nechtějí jít, protože vědí, co by to znamenalo v určitých kruzích a také možná i pro ně samotné,“ upozornil.

Co jsme sloučili, zase rozdělíme

S úzce specializovanou finanční policií má své zkušenosti také Česko. Tzv. Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality fungovala od července 2004 do konce roku 2006, kdy jeho činnost ukončila snaha ministra Langera o „zefektivnění práce policie“.

Za první rok a půl svého fungování zajistila finanční policie v rámci vyšetřování trestné činnosti majetek v hodnotě 3,3 miliardy korun. A podle některých hlasů bylo proto její zrušení vážnou chybou, která nahrála kriminálním živlům. Někdejší šéf útvaru Vladimír Zimmel dokonce v rozhovoru pro Českou televizi naznačil, že za zrušením finanční policie mohly stát politické tlaky. „Určitě jsme mířili vysoko. Asi právě proto byla finanční policie za ministrování Ivana Langera rozprášena,“ tvrdil.

Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)

Nicméně řada expertů zrušení specializovaného útvaru finančních kriminalistů v roce 2006 uvítala. Podporoval ho například někdejší policejní vyšetřovatel hospodářské kriminality a zakladatel české pobočky Transparency International Václav Láska mimo jiné i proto, že se tím zamezilo nebezpečné rivalitě mezi policisty, a to zejména z finanční a protikorupční policie.

„Specializace je určitě nutná. Prospěch sloučení útvarů ale vidím v tom, že všichni policisté se dostanou pod jeden prapor a vymizí nezdravá konkurence, která tu je, když se jednotlivé útvary snaží prokázat svou důležitost a to, že jsou lepší než ten druhý. Kdyby byly pod jedním praporem, jedním úřadem, kde ale mohou být utvářeny skupiny na jednotlivé případy z řady odborníků, tak nezdravá konkurence zmizí,“ vysvětloval Láska.

Pod jedním praporem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality policisté vyšetřují hospodářskou trestnou činnost od roku 2007. V roce 2013 útvar zajistil v souvislosti s trestnou činností majetek v hodnotě 5,4 miliardy korun. Téměř pětinu jeho pracovní náplně přitom tvořilo rozkrývání trestných činů spojených s krácením daní. A právě tato činnost by měla být podle Sobotkových plánů do budoucna hlavní náplní nové finanční policie. I za současných podmínek navíc dostává policie část podnětů k vyšetřování od Finančního analytického útvaru ministerstva financí.

Vydáno pod