Daňové přiznání: Ptáte se, odpovídáme (2)

Praha – Konec března se pomalu blíží a spolu s ním i termín pro podání daňového přiznání, tedy alespoň pro ty poplatníky, za které přiznání nepodává zaměstnavatel ani daňový poradce. V Poradně portálu ČT24 se proto množí dotazy týkající se daní. A na co se ptáte nejčastěji? Jak je to s daňovým přiznáním v případě nemoci, souběhu více výdělků nebo jak uplatnit některé slevy. Na vaše dotazy odpovídá daňový expert Martin Šesták.

Daňové slevy


Libuše: Matka dítěte pobírá rodičovský příspěvek. Vím, že pokud otec dítěte - OSVČ - uplatní výdajové paušály, nemůže si již uplatnit slevu na dítě. Předpokládám, že v tomto případě si slevu nemůže uplatnit ani např. babička dítěte, která žije ve společné domácnosti a má vlastní příjmy přesahující zákonnou hranici pro možnost uplatnění slevy. Mám pravdu? Mohla by si slevu uplatnit, jen pokud by rodiče dítěte neměli žádné zdanitelné příjmy?

Máte pravdu. Podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění na vnučku babičkou je, že rodiče nemají příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. V tomto případě ale otec příjmy má.

Běta: Pokud je dítě svěřeno do střídavé péče a dítě si rodiče střídají po 14 dnech, mají 2 děti a rodiče se dohodnou, aby nedošlo k přeplatku, že budou uplatňovat daňové zvýhodnění každý na 1 dítě. Řádně doloží zaměstnavateli potvrzení od druhého zaměstnavatele, že druhý rodič neuplatňuje na dítě, je to v pořádku?

Zde je možná dohoda rodičů, že oba budou uplatňovat daňové zvýhodnění pouze na 1 dítě. Vzájemně si doloží potvrzení zaměstnavatele, že neuplatňují zvýhodnění na druhé dítě. Možná je i komplikovanější varianta, kdy daňové zvýhodnění za daný měsíc uplatní ten rodič, u kterého žije dítě ve společné domácnosti k 1. dni v měsíci (ZDP, § 35c, odst. 10).

Gustav: Každý rok si sám zdaňuji příjem ze zaměstnání, jak svůj, tak i své ženy. Má žena tento rok z důvodu operace 2 a půl měsíce v roce nepobírala mzdu, ale pouze nemocenskou, a tak bych se chtěl dotázat, jakou částku si má v ročním daňovém přiznání na poplatníka uplatnit, tzv. sleva na dani? Je to celých 24  840 Kč, nebo 9,5 x 2 070 Kč?

Manželka má nárok na slevu na poplatníka za celý rok.

Marie: Od 20. února 2013 jsem až dosud v pracovní neschopnosti. Z životního pojištění mi přišlo, že daňový odpočet činí 5 405 Kč. Má cenu slevu uplatňovat?

Pokud jste měla například příjem ze zaměstnání a byla vám sražena záloha na daň za první dva měsíce roku, bude pro vrácení zaplacené daně s nejvyšší pravděpodobností stačit sleva na poplatníka. Uplatnit snížení základu daně o zaplacené příspěvky na životní pojištění pak nemá smysl.

Podat, nebo nepodat přiznání


Lukáš: Chtěl jsem se zeptat, jestli má vůbec smysl, respektive je-li povinnost podávat daňové přiznání, když mám příjem od více zaměstnavatelů, přičemž u jednoho mám uzavřenou pracovní smlouvu a podepsal jsem u něj i prohlášení k dani z příjmu, u dalších dvou zaměstnavatelů mám podepsanou dohodu o pracovní činnosti, ale mám u nich nižší příjmy, které jsou sníženy o srážkovou daň, která vlastně vyrovnává tu daň z příjmu, takže by se tyto příjmy, které jsou ošetřeny srážkovou daní, neměly do daňového přiznání vůbec započítávat?

Jestliže je příjem od dalších dvou zaměstnavatelů zdaňován srážkovou daní, neuvádí se tento příjem v daňovém přiznání. Nejsou-li jiné důvody pro podání daňového přiznání, pak přiznání podávat nemusíte. Roční zúčtování vám na vaši žádost mohl provést první zaměstnavatel.

Jana: Musí můj přítel podat daňové přiznání, když celý rok marodil? Teď pobírá invalidní důchod. Z toho se také nepodává přiznání daní, je to pravda?

Pokud byl váš přítel zaměstnanec, celý rok byl v pracovní neschopnosti a neměl zdanitelný příjem, pak nemusí podávat daňové přiznání. Jako OSVČ by daňové přiznání podával. Jako invalidní důchodce si daňové přiznání podává, jestliže má kromě důchodu ještě další příjem. Může přitom uplatnit příslušnou slevu na dani, jejíž výše se odvíjí od stupně invalidity.

Marcela: Chci se zeptat, zda mám žádat o vrácení daní. Loni jsem marodila od ledna až do září a od října jsem vedena na úřadu práce. A kdyby ano, jaké potvrzení k tomu potřebuji?

Předpokládám, že jste byla v zaměstnaneckém poměru. Pokud vám za celý rok nebyla sražena žádná záloha na daň, nemá smysl podávat daňové přiznání nebo provádět roční zúčtování u zaměstnavatele.

Jak zdanit…


Pavel: Jako zaměstnanec podávám daňové přiznání (neboť mám 1,0 úvazku u jednoho zaměstnavatele, 0,5 úvazku u druhého). Zároveň jsem v roce 2013 obdržel příležitostný honorář za překlad textu ve výši 6 200,- Kč. Domnívám se, že jde o příležitostný příjem, uvádím v příloze číslo 10 jako F jiné příjmy. Z finančního úřadu mi ovšem předběžně napsali, že tyto příjmy spadají pod paragraf 7 jako příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Avšak já v tomto ohledu nepodnikám, nejsem OSVČ. Znamená to, že bych kvůli zcela nahodilému, jednorázovému příjmu ve výši 6 200,- Kč musel založit živnost?

Autorské honoráře v úhrnu do 7 000 Kč za měsíc se zdaňují u zdroje srážkovou daní. Autor je už v daňovém přiznání neuvádí. Pokud byl honorář vyšší, autor inkasuje honorář v celé výši a zdaňuje podle § 7. K tomuto příjmu může uplatnit výdaj ve skutečné výši nebo paušální výdaj ve výši 40 % z příjmů. Autorská činnost není živností.

Petr: Jsem členem odborné komise Rady města, nejsem zastupitel. Každoročně přiznává Rada města odměnu členům komise formou daru. Musím tento dar nějakým způsobem zdanit, když se nejedná o mzdu ani odměnu? V případě, že ano, nenašel jsem v daňovém přiznání kolonku, do které jako fyzická osoba nepodnikající bych tento příjem zapsal.

Formálně jde o dar, v podstatě jde ale o peněžní odměnu za příležitostnou činnost. Je zde několik možností v závislosti na výši přijaté odměny:

  1. Daňové přiznání k dani z příjmů nepodává ten, kdo má příjmy pouze ze závislé činnosti (jeden nebo postupně více plátců s podepsaným prohlášením k dani) a jiné příjmy nejsou vyšší než 6 000 Kč.
  2. Osvobození příležitostných příjmů podle § 10 zákona o dani z příjmu do výše 20 000 Kč za rok.
  3. Při vyšší částce je třeba odměnu zdanit podle § 10 zákona o dani z příjmu.

Zuzana: Během roku 2013 jsem měla asi 3 brigády, ale byly sraženy srážkovou daní a podepisovala jsem růžové prohlášení, má se toto uvádět v daňovém přiznání? Dále jsem byla do konce února student (studium jsem ukončila) a poté nezaměstnaná. Od 12. července jsem byla zapsána ke studiu a zároveň jsem přes léto pracovala, kde mi byla normálně srážena záloha na daň a pojistné, slevy mi byly uplatněny jen na poplatníka. Budu v daňovém přiznání uvádět jen moji práci přes léto, nebo i ty brigády předtím? Vím, že mám ještě nárok na vrácení peněz.

Pokud vám byla srážena záloha na daň, bude výhodné podat daňové přiznání a žádat o vrácení zaplacených záloh na daň. K tomu potřebujete „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ od zaměstnavatele a potvrzení o studiu. Příjmy zdaněné srážkovou daní se do přiznání neuvádí. Srážková daň se používala v roce 2013 u příjmů do 5 000 Kč při současném nepodepsání prohlášení k dani. Při podepsání prohlášení se měla použít záloha na daň a tento příjem by patřil do daňového přiznání.

Důchodci a daně


Miloslav: Pobírám starobní důchod převyšující částku 288 000 Kč/rok a používal jsem odpočitatelnou položku na poplatníka 24 840 Kč. Byla pro rok 2013 u důchodu zrušena? Dále jsem začal provozovat fotovoltarickou elektrárnu, kde zisk za rok 2013 je cca 4 000 Kč. Lze obojí zahrnout do jednoho daňového přiznání?

Poplatník, který k 1. lednu 2013 pobíral starobní důchod, nemůže uplatňovat slevu na poplatníka. Od daně je osvobozen příjem ve formě pravidelně vyplácených důchodů v úhrnu do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu, tedy 288 000 Kč ročně. Částka převyšující tuto hranici podléhá zdanění podle § 10. Celý důchod byste zdaňoval v případě, kdy příjmy ze zaměstnání, podnikání a pronájmu by byly za rok vyšší než 840 000 Kč. Fotovoltaiku budete zdaňovat podle § 7. Podáváte jedno daňové přiznání.

Simona: Tatínek pobírá starobní důchod. V roce 2013 pronajímal zahradu. Celkem byl jeho roční příjem 280 000,- Kč. Musí za rok 2013 podat daňové přiznání?

Z vašeho dotazu není zřejmé, jaká část z 280 000 Kč připadá na starobní důchod a na pronájem zahrady. Pokud by pronájem nepřesáhl 15 000 Kč, daňové přiznání by tatínek nepodával. V opačném případě ano a příjem by zdaňoval podle § 9 – příjmy z pronájmu. K příjmům z pronájmu lze uplatnit výdaje ve výši 30 % z příjmů. Důchod by v žádném případě nezdaňoval.