Těžbu uhlí nechceme, vzkazuje v průzkumu více než polovina Jiřetína

Praha/Ústí nad Labem - Proti těžbě uhlí v Horním Jiřetíně je zásadně 57 procent obyvatel obce. Zhruba dvě třetiny očekávají, že během nejbližších deseti let budou prolomeny limity těžby uhlí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická. Zrušení limitů by postihlo především právě Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala pár set metrů od kraje Litvínova.

Podle průzkumu STEM odpůrci přesídlení Horního Jiřetína, jeho stoupenci a nerozhodní tvoří tři stejně početné skupiny. Zhruba 76 procent obyvatel by se prý dokázalo se stěhováním vyrovnat. „Nejhorší je nejistota. Na tom se shodne téměř 70 procent obyvatel Horního Jiřetína a Černic,“ uvedl ředitel STEM Jan Hartl. 

Nejistota ohledně budoucnosti města je největším problémem, který lidé v obci pociťují. Dalšími jsou vzrůstající kriminalita (23 procent) a nezaměstnanost, kterou vnímá 13 procent obyvatel. Naopak většina dotazovaných pozitivně hodnotí občanský a kulturní život i vztahy ve městě.

 Téměř polovina respondentů uvedla, že je třeba co nejdříve zahájit debatu o podmínkách výkupu a přestěhování. Třetina se nechce přestěhovat v žádném případě. Za preferovanou formu případného vyrovnání považuje většina obyvatel peníze. Agentura STEM průzkum provedla loni v létě a na podzim u 735 domácností obce ze 749 evidovaných a provedla na 538 rozhovorů.

Průzkum pro Greenpeace: Bourat obce kvůli uhlí odmítají dvě třetiny Čechů

Dnes byl také zveřejněn podobný průzkum, který v únoru zpracovala pro Greenpeace agentura Ipsos. Podle něj bourání obcí kvůli uhlí odmítá 68 procent Čechů a 11 procent jej podporuje. S úplným zrušením územních limitů souhlasí šest procent Čechů, dvě třetiny by limity zachovaly. Zmíněný průzkum byl prováděn letos  vprvní polovině února. Zúčastnilo se jej  zhruba 1000 respondentů.

„Z našeho výzkumu jednoznačně vyplývá, že většina občanů České republiky si nepřeje bourání obcí kvůli těžbě uhlí, úplně zrušení územních ekologických limitů těžby ani obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně,“ uvedl Arnošt Janeček ze společnosti Ipsos. Podobné závěry sdílí většina voličů všech parlamentních stran. Pouze u TOP 09 a STAN průzkum zaznamenal větší míru souhlasu s bouráním obcí kvůli těžbě.

Průzkum dále ukázal, že úplné a neomezené obnovení vyvlastnění pro potřeby těžby má podporu jen šesti procent respondentů. Více než polovina jej odmítá úplně a dalších 28 procent by jej omezilo pouze na nezastavěné pozemky, takže by nebylo možné vyvlastnit domy užívané k bydlení a podnikání.

O navýšení peněz ale starostové bojující za zachování limitů pochybují. Jiní, například starosta Mostu Vozka, naopak tvrdí, že bez těžby hrozí regionu brzký konec. V době likvidace Libkovic byl ředitelem dolu Koh-i-noor, díky jehož činnosti se těžba v nestabilním podloží pod zbouranou obcí ukázala jako nerentabilní.
Zdroj: ČT24
Autor: Jan Langer

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by o prolomení těžebních limitů v severních Čechách měli v referendu rozhodnout lidé, kterých se prolomení týká. Pro vládu by pak výsledek referenda byl závazný.


Ekologické organizace prosazují, aby stát do Podkrušnohoří přiváděl nová průmyslová odvětví, která podle nich vytvoří trvalejší, efektivnější a čistší pracovní místa než povrchové doly. Naopak příznivci prolomení argumentují zachováním pracovních míst.

Případné zrušení limitů by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova. Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. Zaručují městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.