Záchranné lano pro ukrajinskou ekonomiku, EU půjčí Kyjevu 610 mil. eur

Kyjev – V Kyjevě jedná delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) o tom, jak Ukrajině finančně pomoci. Ukrajinský parlament zároveň dnes ratifikoval dohodu s Evropskou unií o půjčce ve výši 610 milionů eur (16,7 miliardy korun). Půjčka byla domluvená už při přípravě smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU. Smlouvu ale loni nečekaně odmítl ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. To vedlo k vlně protivládních protestů, v jejichž důsledku Janukovyč o víkendu odešel ze země.

Evropská půjčka má novému ukrajinskému vedení pomoci překlenout kritické období. Státní pokladna je prázdná, navíc země dluží Rusku miliardové sumy za nesplacené dodávky zemního plynu. Kvůli krizi na Krymu přišel Kyjev také o slíbenou ruskou pomoc za to, že Janukovyč odmítl asociační dohodu s EU. 

Ukrajina je díky Unii teď finančně na chvíli bez problémů. Pomohou ji také Spojené státy. Ministr zahraničí John Kerry jí slíbil půjčku ve výši alespoň jedné miliardy dolarů.

O tíživé ekonomické situaci Ukrajiny jedná v Kyjevě pracovní tým expertů MMF. Podle agentury Bloomberg by MMF mohl v příštích deseti až čtyřiceti dnech poskytnout Kyjevu první půjčku ve výši tří miliard dolarů (60 miliard korun). Nová ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka je odhodlána jakékoli podmínky MMF přijmout. 

Luboš Mokráš, analytik České spořitelny, ale upozornil, že tato částka nebude zřejmě Ukrajině stačit. „Ukrajinská ekonomika není dlouhodobě v dobrém stavu, současné napětí situaci nepomáhá,“ říká. Podle něj by Ukrajina potřebovala ke stabilizaci své ekonomiky minimálně 15 miliard dolarů. Navíc bude muset zřejmě čelit i tlaku Ruska, které bude kvůli vyhrocené situaci na Krymu požadovat navrácení dluhu za dodávky plynu ve výši až 3 miliard dolarů. 

Ostrý vzkaz Putinova poradce do Washingtonu Kreml dementoval

Krize na Ukrajině nemá přitom ekonomické dopady jenom na Kyjev. Přiostřují se i obchodní vztahy mezi Ruskem a Západem. Washington zrušil plánované obchodní a investiční schůzky s Moskvou a zvažuje další ekonomická omezení nebo třeba zmrazení ruského majetku. 

Poradce prezidenta Vladimira Putina Sergej Glazjev, proslulý kontroverzními formulacemi a nezastřenými výhrůžkami Západu, pak poslal do Washingtonu ostrý vzkaz. „Najdeme způsob, jak zlikvidovat naši finanční závislost na USA,“ řekl Glazjev. Pohrozil například tím, že Rusko v případě amerických sankcí „vyhlásí za nemožné“ splácení půjček amerických bank. Nebo že ruská vláda doporučí všem občanům, aby se zbavili amerických cenných papírů. Pohrozil i tím, že Moskva odmítne dolar jako rezervní měnu. Agentura Ria Novosti ale záhy upozornila, že Kreml Glazjevovo prohlášení dementoval s tím, že jde o osobní názor poradce. 

Že by se Rusko vzdalo dolaru, se nezdá ani analytikovi ČSOB Janu Čermákovi: „Praktická proveditelnost tohoto kroku je málo pravděpodobná, protože Rusko má v devizových rezervách dolarů opravdu hodně a nebylo by jednoduché se ho jen tak zbavit. Vedlo by to k tomu, že kredibilita Ruska na finančních trzích by drasticky upadla. Znamenalo by to další tlak na rubl a vedlo by to k dramatickému odlivu finančního kapitálu z Ruska.“

Protiruské sankce chce po ruské invazi na Krym vyhlásit americký Senát. Ostatně v noci už přikročil Washington k prvním opatřením. Více čtěte ZDE. Spojené státy intervenci Ruska na Krymu označily za nepřijatelné porušení mezinárodního práva. Za nepřijatelnou považují ruskou přítomnost na Krymu taky ministři zahraničí Evropské unie. Na mimořádném jednání v Bruselu ladili společný postoj k ukrajinské krizi. Moskvě nakonec pohrozili zastavením rozhovorů o vízové dohodě. 

Video Analytici k ekonomické situaci na Ukrajině
video

Analytici k ekonomické situaci na Ukrajině