Švédská Kiruna se musí kvůli těžbě přestěhovat

Kiruna - Zatímco v Česku se o prolomení těžebních limitů stále bouřlivě diskutuje, ve Švédsku mají vlastní řešení. V příštích měsících totiž začnou práce na stěhování nejsevernějšího města o více než tři kilometry dále na východ. Během 20 let se tak 20 000 obyvatel Kiruny přesune do nových domovů, které budou vybudovány kolem nového centra. Podle BBC totiž to původní postupně pohlcuje těžba železné rudy.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/vichie81

Vše se přitom točí kolem místního dolu na železnou rudu. Okolí Kiruny je největším nalezištěm této suroviny ve Švédsku a důl se největší měrou podílí na zaměstnávání místních lidí. V následujících letech bude vystěhováno více než 3 000 domů, několik hotelů, různé úřady, škola a nemocnice. Jejich obdoba pak vznikne v nově určené lokalitě.

Například kostel Kiruna Kyrka, který zvítězil v hlasovací soutěži v roce 2001 jako nejkrásnější stavba Švédska, bude kousek po kousku rozebrán a znovu vztyčen. „Chceme co nejvíce zachovat existující charakter starého města, ale vysoké náklady a technické obtíže znemožňují přestěhovat všechno,“ vysvětlil architekt Mikael Stenqvist.

architekt Mikael Stenqvist

„Úzké ulice, které jsou v návrzích, budou lépe bránit pronikání větru a chladu. Máme specialisty, kteří studují, jak vybudovat v tomto klimatu domy tak, aby měly co nejmenší spotřebu energie.“


Těžba má přednost, domy ale stejně začínají praskat

Státní důlní společnost LKAB požádala v roce 2004 místní vládu, že potřebuje proniknout hlouběji do kopce hned za městem. To by ale mohlo způsobit praskání či propadání půdy pod tisícovkami bytů a veřejných budov. Nyní, o deset let později, se skutečně po celém městě objevují nápadné trhliny a postupují směrem k centru.

„Všichni, kdo žijí v Kiruně, již delší dobu vědí, že město bude nakonec přestěhováno - každý vidí, že doly město požírají. Otázkou je jen, kdy se tak stane,“ říká expertka z oboru sociální antropologie Viktoria Walldinová, která spolupracuje na projektu přemísťování města.

Podle Walldinové žijí obyvatelé Kiruny téměř 15 let v nejistotě a mají problém koupit si dům či renovovat starý, pořídit si dítě nebo začít podnikat. „Teď konečně nastal čas pro mnoho lidí, kteří se pohybovali ve fázi duševní stagnace, aby si oddechli a prohlásili: 'Konečně je to tady, budu moci investovat a naplánovat si zbytek života,'“ míní Walldinová. 

Historický okamžik zahájení stavby centra nové Kiruny byl stanoven na příští měsíc. Vzhledem k tomu, že město leží 145 kilometrů severně od severního polárního kruhu, je od května do srpna zaplavováno celodenním světlem a od prosince do konce ledna se noří do nekonečné tmy. Teploty se značnou část roku drží pod minus 15 stupni Celsia a mrazivé počasí doprovázejí přívaly sněhu.

Už za dva roky má být hotová nová radnice, kterou doplní náměstí a vlakové nádraží. Vyrostou na stávajícím zpola využívaném průmyslovém pozemku. „Staré město nikdy nebylo příliš kulturní - chyběla zde místa, kde by se lidé mohli setkávat, společně povečeřet. Chceme, aby nové město nabídlo obyvatelům dostatek kin, plavecký bazén, fotbalová hřiště,“ říká Walldinová.

Průmyslový areál v Kiruně
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: MAJA SUSLIN

„Když lidé slyší, že navrhujeme a od základů stavíme nové město, domnívají se, že jde o utopický experiment,“ říká architekt Stenqvist. Ve hře je ale podle něj příliš mnoho, než aby jejich práce mohla být považována za experiment.

Kiruna chce přilákat ženy, má příliš mnoho horníků

Nové město by také mohlo vyřešit jeden z velkých problémů Kiruny, a sice velký nepoměr mezi pohlavími. „Je to město, kde zcela převládají muži. Většina mladých žen se totiž stěhuje pryč. Nové město nutně potřebuje být atraktivní také pro ženy,“ upozorňuje antropoložka.

Místní úřady také věří, že nové, zdokonalené město by mohlo přitáhnout více turistů do oblasti. A to by zase pomohlo místním podnikatelům. Světoznámý ledový hotel v nedalekém Jukkasjärvi přiláká každoročně přes 100 000 návštěvníků. Jenže ti se jen zřídka zastaví v čtvrt hodiny vzdálené Kiruně.

Stinnou stránkou je však vymazávání starých vzpomínek. „Lidé, kteří si pamatují první polibek na jedné z laviček ve městě či narození prvního dítěte v městské nemocnici, budou zklamaní, až tyto objekty zcela zaniknou,“ varuje Walldinová a uzavírá: „Je potřeba najít způsob, jak respektovat vzpomínky, ale současně se postarat o lidi, kteří více než desetiletí žijí ve městě ve stavu nerozhodnosti.“

Kiruna - bašta horníků s šiky kouřících komínů

Přímo za humny laponské Kiruny se nacházejí vrchy Kiirunavaara a Luossavaara. Kiirunavaara je pravděpodobně největší útvar na světě tvořený železnou rudou a je intenzivně vytěžován. Luossavaara je bývalý důl, v současnosti jeho svahy využívají milovníci lyžařských sportů.

Turistické informace o Kiruně a okolí najdete v článku Za krásami zasněženého Laponska.