Žena po mateřské najde práci jen stěží, shodují se sociologové

Brno - Zaměstnanost žen po mateřské dovolené je v ČR jedna z nejhorších v Evropě. Zatímco v zahraničí se firmy snaží nabízet flexibilní pracovní dobu či tzv. home office, v tuzemsku se zaměstnavatel obává, že dotyčný nebude doma pracovat tak jako v sídle firmy. Vstřícnost nacházejí mladé matky jen u zlomku společnosti. V Česku přitom žije zhruba 45 tisíc žen s malým dítětem, pro které nikdo nemá práci.

„Manžel má tři čtvrtiny úvazku a já pracuji zbývající část, kdy on je pak doma s dcerou,“ popsala rozdělení povinností Ivana Hutařová, která s manželem sdílí jeden hlavní úvazek v brněnské vývojářské firmě. Střídají se dokonce u společného stolu. „Dělám na projektech s Indy, které mohu odchytit ráno, když doma ještě všichni spí. Večer, když už dcera zase spí, můžu vyřídit vše s Američany,“ vysvětlila mezinárodní rozsah své práce Hutařová.

Mladá vývojářka ale patří k těm šťastnějším, její zaměstnavatel jí totiž umožnil pracovat z domu. Protože se rodině nepodařilo najít pro dceru místo ve školce, nebyla ani jiná možnost. Ve firmě, kde pracuje, je hned sedm žen na mateřské dovolené, čtyři z nich využívají home office. „Když pracuji ráno a večer, tak můžeme jít přes den třeba do ZOO,“ pochlubila se rozložením volného času mladá maminka. Jenže takové štěstí jako ona, má málokterá.

„V České republice je okolo padesáti tisíc lidí, kteří pečují o děti a jsou nezaměstnaní. Ženy tvoří 45 tisíc, což je poměrně velké číslo,“ neskrývala smutnou statistiku ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD). Často se jim totiž nepodaří najít pro dítě hlídání a zaměstnavatel jim nechce vyjít vstříc s pracovní dobou. Zatímco v Evropské unii pracuje 32 procent žen na zkrácený úvazek, v Česku je to jen 9 procent.

„Motivujeme zaměstnavatele ke zřizování pracovních míst s kratším úvazkem nebo flexibilními úvazky. To je něco, co by trh práce velmi potřeboval, ale zaměstnavatelé v Česku k tomu příliš ochotni nejsou,“ přiznala vedoucí referátu práce Ivana Ondráková. Česká televize si udělala i malý průzkum na internetu: z padesáti pracovních nabídek na inzertním portálu byly jen dvě s možností zkráceného úvazku.

„Zaměstnanost matek dětí od šesti do patnácti let je velmi nízká,“ varovala socioložka Radka Dudová. Podle ní sice stát vychází rodičům vstříc s rekordně dlouhou rodičovskou dovolenou, ale to je vše. „Nic dalšího se rodičům nenabízí. Chybí nám instituce pečující o děti mladší tří let. Je tu místo pouze pro tři procenta z nich,“ vyčíslila nutnost rozšířit nabídku jeslí a mateřských škol Dudová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí mezitím připravuje alespoň striktní zákon pro tzv. dětské skupiny, které by od září mohly dostat jasná pravidla. „K původnímu zaměstnavateli se vrací asi polovina žen. Bezprostředně po konci rodičovské dovolené se ale vrací ještě méně žen, protože nemají dítě kam umístit, tak žádají o neplacené volno do doby, než budou moct dítě dát do školky,“ popsala běžnou praxi v tuzemsku socioložka.

České firmy téměř nenabízejí zkrácený úvazek
Zdroj: ČT Brno

„Člověk potřebuje pružnou pracovní dobu. Spousta věcí se ale dá udělat pomocí práce z domu. Home office je ve světě normální, ale u nás se stále příliš nepodporuje,“ skepticky dodala Šárka Nejezchlebová, která měla obavy, že ji původní zaměstnavatel po mateřské nepřijme zpátky. Práci proto začala hledat přes úřad práce.

Jak mi pomůže úřad práce?

Úřad práceÚřad práce podporuje až do roku 2015 projekt Sladění práce a rodiny, díky kterému získá v celé republice 500 rodičů po mateřské nové pracovní místo na částečný úvazek nebo na principu home-office (práce z domu). Část zaměstnavatelů, kteří taková pracovní místa vytvoří, získají na dobu jednoho roku či půlroku dotace až do výše dvaceti tisíc korun za jednoho takového zaměstnance. Rodič ale musí získat smlouvu na dobu neurčitou.

Úřad práce také nabízí širokou škálu rekvalifikačních kurzů, přičemž matkám malých dětí nabízí, že během jejich účasti na kurzu jim zajistí hlídání potomka. Pokud se rodič rozhodne po mateřské začít s podnikáním, úřad práce za něj uhradí vstupní poplatky při rozjezdu živnosti.


„Nejvíce narážíme na nedůvěru zaměstnavatelů k zaměstnancům. Mají pocit, že z domu nebudou pracovat,“ připustila manažerka projektu Pracuj na dálku Veronika Večerková. „Zaměstnavatel přitom ušetří náklady na energie nebo pronájem kanceláří a zaměstnanec ušetří čas i peníze za dojíždění,“ popsala některé z výhod home office Večerková.

Zatímco ve Velké Británii nabízí flexibilní pracovní úvazek asi 40 procent firem, u nás je to jen každá desátá. Nejvíce podobných nabídek najdou lidé v Praze či Brně, v regionech je zkrácený úvazek spíše vzácností. Například společnost Aroja ze Strážnice na jihu Moravy ale uvažuje, že část zaměstnanců nechá pracovat z domu. „Zatím zjišťujeme, na které pozice by se hodila aplikovat práce na dálku, například uvažujeme o administrativních pozicích,“ svěřila se mluvčí společnosti Barbora Vajčnerová.

Vlastním pánem

Celá řada žen a mužů se po mateřské rozhodne začít s podnikáním, aby denní režim mohli upravit podle sebe a dítěte. S rozjezdem živnosti jim pomáhá například brněnské Coworking centrum, kde mohou pracovat v klidu sdílené kanceláře a nemusí pořizovat drahé vybavení. Děti jim pak pohlídají pracovníci dětského koutku. Kromě kancelářského místa nabízí centra i vzdělávací kurzy v oblasti práce s počítačem nebo účetnictví. Sdílené kanceláře nabízí i Cowo Brno.

Mandlovici vyrábí Kateřina Kopová už druhým rokemV začátcích živnostenského podnikání pomáhá maminkám i projekt Ženy s.r.o. Kromě rad jim dává možnost i prezentovat na webu své výrobky. Jednotlivé účastnice si navzájem dávají zpětnou vazbu. "Spousta českých žen dělá hodně zajímavých věcí, jsou pilné, těžko ale svou činnost kloubí s rodinou a zaměstnáním. Ženy s.r.o. pomáhají ukázat, co ženy dělají doma. I když nemají kapitál, mohou veřejnosti nabídnout výrobky, které dělají s láskou," okomentovala služby jedna z účastnic projektu Kateřina Kopová.


„Jsou lidé, kteří doma kvůli ruchu neudělají žádnou práci a nevyhovuje jim to,“ připustil ředitel vývojářského centra Radovan Musil. Když společnost nabídla některým pracovníkům, aby si práci „odnesli“ domů, využilo toho 80 procent z nich. „Komunikace potom probíhá mailem, videokonferencemi nebo telekonferencemi. V pátek se ale klidně stane, že přijde do práce málo lidí a polovina stolů je prázdná,“ popsal flexibilní docházku do brněnské firmy Musil.

Podle britských studií jsou lidé pracující formou home office kreativnější a často i produktivnější. Na podobné pozici působí nejčastěji administrativní pracovníci, odborní konzultanti nebo právníci. Jednou z nevýhod práce na dálku jsou ale počáteční výdaje, firma totiž musí zaměstnance vybavit technikou a ochránit i sdílená data. Práci z domu přitom nabízí například Krajský úřad v Hradci Králové, citlivá data svým pracovníkům bez obav svěřil.