Moskva omezuje dovoz z Ukrajiny, ta ekonomicky trpí

Kyjev - Mezi Ruskem a Ukrajinou zuří ekonomický konflikt. Moskva posílila celní kontroly na ukrajinských hranicích, údajně kvůli obavám z pašování zbraní. Podle Kyjeva to ale výrazně zkomplikovalo dopravu ukrajinského zboží do Ruska. Podle ukrajinské agentury Unian byl pro ukrajinské zboží už od středy vstup do Ruska fakticky uzavřen. Od nočních hodin ruští celníci blokovali na všech silničních přechodech bez jakéhokoli vysvětlení odbavování ukrajinských kamionů. „Auta prostě vracejí zpátky, ani je neprohlížejí,“ citovala ukrajinská agentura jednoho z přepravců. Úřady v ruském Lipecku také obsadily továrnu ukrajinského miliardáře Petra Porošenka.

V pohraniční zóně prý panuje chaos, fronty kamionů dosahují délky několika kilometrů. I po znovuotevření hranic stála na přechodech v Charkovské oblasti fronta několika stovek kamionů.

Do Ruska přitom míří značná část produkce mnohých ukrajinských firem. „55,5 % naší produkce jde do Ruska. Proto je pro nás klíčovým zákazníkem,“ uvedl například Dmitrij Kosťjuk, zástupce ředitele společnosti Elektrotyazhmash, která vyrábí turbíny a generátory do vodních i jaderných elektráren. Charkovský závod Elektroťjažmaš byl strategický pro Sovětský svaz a klíčový je i pro dnešní Ukrajinu.

Jeho miliardové zakázky zatím plynou podle plánu. Zástupce ředitele ale přiznává jistou změnu. „Ze strany ruských zákazníků se objevila ostražitost. To, co se děje, nemůže nechat byznys klidným,“ komentoval současnou situaci Kosťjuk. Největší charkovský státní podnik obchoduje s 50 zeměmi světa. Česká republika je pro ně čím dál důležitější.

Video Moskva omezuje dovoz z Ukrajiny, ta ekonomicky trpí
video

Moskva omezuje dovoz z Ukrajiny, ta ekonomicky trpí

České klienty má i největší tržnice Ukrajiny, charkovské Barabašovo. Na rozloze sedmi kilometrů čtverečních se to ještě nedávno hemžilo lidmi. Nepokoje na Ukrajině ale ráj obchodu změnily k nepoznání. „Silně na nás dopadá to, co se děje na území Ukrajiny. A odrazilo se to na odlivu nakupujících,“ potvrdil provozní ředitel tržnice Jurij Slepec.

Na další vývoj na Ukrajině napjatě čekají i české firmy. Vzájemný obchod Česka s Ukrajinou před současnou politickou krizí několik let po sobě rostl. Loni se na Ukrajinu vyvezlo zboží a služby za více než 30 miliard korun. Nejčastěji jde o díly a příslušenství motorových vozidel. Opačným směrem se vozí hlavně železná ruda.

V ČR ubývá ruských turistů

Výloha obchodu s českým sklem

Ruští turisté jsou důležitou klientelou pro české hoteliéry. Ročně jich do Česka přijede zhruba 750 tisíc. Navíc patří mezi nejutrácivější národy, každý z nich tu nechá během jednoho dne v průměru 180 eur. Kvůli ukrajinské krizi jich ale v Praze a Karlových Varech ubývá, v porovnání s uplynulým rokem až o třetinu. Hoteliéři proto nevylučují, že pokud by se situace nezměnila, budou propouštět. Za menším počtem Rusů v Česku ale nestojí jen krymský konflikt. Pobyt se Rusům prodražuje i kvůli slabému rublu, který během roku klesl o čtvrtinu vůči euru.


Východ Ukrajiny by v případě možné federalizace země zřejmě strádal nejméně, po Kyjevu je totiž hlavním tahounem ukrajinské ekonomiky. Průmyslový východ země, kde žije především proruské a ruskojazyčné obyvatelstvo, je hlavním tahounem těžkého průmyslu. Zdejší průmysl je zaměřený na těžbu uhlí a ocelářství a mnohé podniky jsou spíš pozůstatkem sovětské éry než konkurenceschopnými firmami. Přesto jsou tu platy vyšší než ve zbytku země.

Západ Ukrajiny je převážně agrární a platy jsou tu nižší. Většina obyvatel hovoří ukrajinsky, nikoli rusky, a oblast je více nacionalistická. Lidé, kteří často dojíždí za prací do zahraničí, vidí svou budoucnost v integraci s Evropou, rozvoji obchodu a investicích.

Ukrajinská ekonomika byla druhou největší v rámci Sovětského svazu, nastolení tržní ekonomiky na počátku 90. let bylo ale velice bolestivé: zemi postihla hyperinflace, mnoho podniků zkrachovalo, privatizace probíhaly neprůhledně. V letech 1991–1993 klesla životní úroveň 5,6krát a spotřeba základních výrobků se propadla na úroveň let 1952–1955, kdy země ještě překonávala děsivé škody způsobené druhou světovou válkou. Zatímco ještě v roce 1992 byla podle měřítka parity kupní síla Ukrajiny zhruba na stejné úrovni jako sousední Polsko, dnes je polská ekonomika dvakrát výkonnější než ta ukrajinská. Situace se částečně stabilizovala po roce 1996 po zavedení nové měny, ukrajinské hřivny.

V posledním desetiletí ukrajinská ekonomika nastoupila poměrně rychlý a stabilní růst (HDP v roce 2007 vzrostl o 7,3 %). Na podzim roku 2008 ale zasáhla zemi celosvětová finanční krize a Ukrajina společně s Maďarskem přijala mnohamiliardový úvěr od MMF, program ale rychle zkrachoval kvůli neschopnosti ukrajinské vlády dosáhnout hlubších reforem. V roce 2009 tak zdejší ekonomika klesla o 15 %, čímž se zařadila mezi nejhůře prosperující ekonomiky světa. Po dohodě s MMF v roce 2010 následovaly pro Ukrajinu dva roky ekonomického růstu a především úspěšného exportu, pomoc MMF ale opět ztroskotala na neochotě vlády k reformám, především v oblasti obchodu se zemním plynem. Rok 2012 proto byl pro Ukrajinu rokem ekonomické recese.