Praha - „Já si myslím, že nejsme v krizi. Holt teď ekonomika roste pomaleji a odnášíme to nezaměstnaností,“ domnívá se ekonom Aleš Michl. Právě proti nezaměstnanosti je třeba bojovat, nikoli ale neustálými vládními opatřeními a rychle se měnícími podporami. „Je to o tom, nechat těm podnikům klid,“ upozornil Michl. Stejně tak neplatí rovnice vyšší daně = vyrovnanější rozpočet. „Zdaněním ekonomiku nezlepšíte,“ varoval Michl. „Politik, když mu teče do bot, udělá dvě 'pakárny'. První je, že škrtne investice, druhá, že zvýší daně, nebo vymyslí daň novou,“ dodal člen Rady ekonomických poradců ministra financí.
Michl: Nejlépe vláda podnikům pomůže, když jim nechá klid
„Pokud budou politici chtít, tak do čtyř, pěti let je možné rozpočet vyrovnat,“ myslí si Michl s tím, že možné to bude, jen pokud česká ekonomika poroste, a to alespoň o tři procenta. Klíčové přitom je, aby se začala generovat pracovní místa. „Jakmile zjistíte, že klesá míra nezaměstnanosti, tak to je přesně ten moment, kdy se rozpočet začne plnit,“ vysvětlil Michl. Poté podle něj bude už jen třeba zabránit daňovým únikům.
Pokles nákladů, růst tržeb…nebo nižší platy
Cesta z krize podle Michla vede dvěma základními makroekonomickými směry. První možností je zlevnění nákladů, například poklesem cen energií. „Ekonomika musí být tak nastavena, aby v recesi padaly ceny. V krizi se musí podnikům ulevit, pak se může nakopnout další růst,“ uvedl ekonom. Druhou možností je pomoci podnikům zvýšit jejich tržby, například pomoci exportérům oslabením měny. „Třetí možnost je snížení platů, to doufám nechceme,“ dodal Michl s tím, že touto cestou jde například Řecko.
Naopak v neustálých vládních opatřeních Michl cestu nevidí. „Vláda pomůže tím, že se zaměří na sebe a řekne: Dámy a pánové, teď X let nebudeme měnit daně, tady máte klid,“ uvedl ekonom, podle něhož musí vláda v první řadě dát podnikatelům jistotu stabilního prostředí.
Dalším krokem by pak podle Michla měla být, kromě zjednodušení administrativy, investice do infrastruktury. Právě výstavbu kvalitních dálnic a železnic totiž považuje za klíčovou pro mobilitu lidí, kteří by tak spíše byli ochotní dojíždět za prací.
Ne vždy, když se zvýší daně, vybere se více
Michl také upozornil na to, že zdaleka ne každé zvýšení daní přinese potřebné prostředky do státního rozpočtu. Takovým příkladem bylo v českém prostředí třeba zvýšení daně na pohonné hmoty, kdy řidiči dálkových kamionů raději tankovali v okolních zemích. „Peníze se ztrácí hlavně ve výdajích a v tom, že neumíme daně vybírat,“ upozornil Michl. Jednou z možností je jít cestou digitalizace, prakticky by mohlo dojít k takzvanému párování digitalizovaných faktur, kdy je každý nákup automaticky zaznamenán do online systému. Prvním krokem k takovému systému je již dnes uvažovaná evidence tržeb, tvorba komplexního a spolehlivého systému, pokud by se k němu ministerstvo odhodlalo, by podle Michla vyžadovala dalších tři až pět let.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Proč dnes ekonomika neroste jako dřív?
„Do roku 2008 všechno frčelo, všechno se dobře prodávalo, rozpočty se plnily. Pak přišel pád a ekonomika se nenahodila do toho stejného stavu. Před rokem 2008 se investovalo, stavěly se továrny, kupovaly se nové stroje. Teď, když ta ekonomika roste pomaleji, tak firmy mají nainvestováno a nepotřebují investovat tolik jako dřív a nepotřebuje ani vyrábět tolik jako dřív. Řada firem má super výsledky, ale nenabírá tolik lidí, protože jede na produktivitu,“ popsal Michl příčinu současné ekonomické recese. Česká vláda k těmto ekonomicky nepříznivým faktorům přispěla několika nevhodnými rozhodnutími, z nichž ekonomice nejvíce uškodilo zvýšení daní a škrty na investicích. „My jsme udělali strašně špatnou makroekonomickou politiku,“ řekl Michl s tím, že současná vysoká nezaměstnanost je produktem této kombinace.