Místo koruny mohli Češi platit řepou nebo sokolem

Praha – Před 95 lety se rodily první československé bankovky. 10. dubna 1919 totiž vyšel zákon, který zaváděl novou československou měnu. „Název koruna vznikl jako provizorium, pokračovala tím totiž tradice monarchie. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl numismatik Jiří Militký. 

Na území nástupnických států platily po válce peníze Rakouska-Uherska. Státy ovšem byly na různé hospodářské úrovni, navíc čelily inflaci, proto československý stát přistoupil ke kolkování bankovek. To se dělo od 25. února až do března 1919. „Pro občany to moc výhodné nebylo, protože přišli o polovinu svých hotových peněz. Byl to první krok ke vzniku československé koruny,“ uvedl numismatik Militký. Československo zavedlo svou vlastní měnu z nástupnických zemí rakousko-uherské monarchie jako první. 

Mohli jsme platit lvem, řepou, rašínem i frankem

Co se týče názvu měny, ve hře byly varianty jako lev, hřivna, řepa, říp, denár, rašín, groš, frank nebo sokol. „U sokolu se plánovalo, že se bude dělit na deset drápků a sto brků. Velmi vážně se diskutovalo o zavedení franků – měli jsme totiž blízko k Francii. Také se přemýšlelo, že budou zavedeny zlaté a stříbrné mince, od toho se ale upustilo, protože to bylo ekonomicky nerentabilní,“ popsal Militký.

Video Numismatik Militký: Název "koruna" byl jen provizorní
video

Numismatik Militký: Název „koruna“ byl jen provizorní

Nakonec se zůstalo u koruny, což u mnohých vzbuzovalo asociace na monarchii. Označení koruna totiž bylo starší, bylo výsledkem měnové reformy ještě v Rakousku-Uhersku v roce 1892. „Jsme jediná země, která má název měny, který je kontinuem Rakouska-Uherska. Název vznikl jako provizorium. Plánovalo se, že až bude nový zákon, zavede se i nový název, ale k tomu již nikdy nedošlo,“ uvedl Militký.

První československé papírové peníze vstoupily do oběhu na konci roku 1919. „První bankovky byly velmi různorodé. Vydávat bankovky bylo technicky mnohem jednodušší než razit mince, proto se objevily dříve, ale bylo jednodušší je padělat. Proto se rychle vydávaly různé emise,“ popsal numismatik.   

Nejčastěji se falšovaly stokoruny a padesátikoruny. „Falšování bylo motivováno jednak osobním ziskem, ale dokonce i politicky. Existuje kauza, kdy se v roce 1920 na maďarském území falzifikovaly bankovky, které měly podpořit státní převrat v Československu a znovu připojit území Slovenska k Maďarsku,“ popsal Militký. 

Numismatik: První mince byly umělecky neskutečně kvalitní

První československé mince spatřily světlo světa roku 1921. Československá mincovna byla zřízena na místě hlavní rakousko-uherské mincovny v Kremnici. Na podobu nových mincí byly vypsány soutěže, zvítězil významný český sochař a medailér Otakar Španiel. „Jeho mince byly na svou dobu nesmírně moderní. Měly odvážné řešení, byly umělecky kvalitní,“ zhodnotil Militký. O jejich kvalitě svědčí i fakt, že až do roku 1938 zůstaly beze změny.