Brno – „Rozhodnutí je pro mě zklamáním, ale vnímám ho jako hozenou rukavici Nejvyššímu soudu,“ komentoval verdikt Ústavního soudu odpůrce bankovních poplatků z iniciativy Jdeto.de Petr Němec. Ústavní soud se dnes ve sporu o bankovní poplatky přiklonil na stranu bank. „Od samého počátku bylo jasné, že to bude velká právní bitva. My jsme doufali, že se český Ústavní soud přikloní spíše ke spotřebitelům a dá jim větší ochranu. To se bohužel nestalo,“ reagoval advokát zastupující stranu stěžovatelů Petr Toman. Dalším klientům doporučil, aby žaloby stáhli. „V tento okamžik to znamená, že přijdou o soudní poplatek. Náš závazek, že všechny další náklady budeme hradit, trvá,“ dodal Toman za iniciativu Poplatkyzpet.cz.
Toman k bankovním poplatkům: Český spotřebitel se má hůř než v Evropě
Ústavní soud zamítl jednu ze stížností kvůli poplatkům za vedení úvěrového účtu. Těch dostal více než stovku, první rozhodnutí ale zřejmě poslouží jako vodítko nejen pro ostatní ústavní stížnosti, ale pro celou justici. „Ústavní soud řekl, že to, jak postupoval obvodní soud, nezasahuje do ústavních práv, a proto Ústavní soud nebude jeho rozhodnutí rušit. Vidím tu otevřená dvířka pro Nejvyšší soud,“ komentoval Petr Němec, který byl první, kdo se pustil do boje proti bankovním poplatkům a mimosoudně uspěl. Nyní povzbuzuje další klienty.
Němec: Problém je, že o všech sporech rozhoduje jen pár soudců
I předešlé soudní verdikty většinou daly za pravdu bankám. Podíl úspěšných záležitostí je 3 ku 300, kdy soudy ve velké většině vyšly vstříc bankám. „Problém je, že o tom rozhoduje jen několik soudců, kteří rozhodnutí vydávají jak na běžícím páse. Příkladem je obvodní soud pro Prahu 5, kdy pan soudce Šalamoun rozhodl v náš prospěch. Následně si všechnu agendu vzal pod sebe jeho nadřízený soudce Holub a tyto kauzy rozhoduje jenom on. Poměr se proto vytváří uměle,“ myslí si Němec.
GALERIE
videogallery_435674
Advokát stěžovatelů Toman udělal dle svých slov všechno, co mohl. „My jsme předložili všechny právní argumenty, které jsme měli, zpracovali jsme je podrobně. To Ústavní soud ocenil, byť se se stížností neztotožnil,“ uvedl. Toman teď doporučí klientům, aby své žaloby stáhli. „Budeme našim klientům doporučovat vzít zpět žaloby, které jsou u obecních soudů. Je jich zhruba 15 tisíc. Klienti, kteří budou brát žaloby zpět, přijdou maximálně o soudní poplatek, někteří ani o ten. Žádné další náklady platit nebudou. Náš závazek, že všechny další náklady budeme hradit, trvá,“ ujistil Toman.
Petr Toman, advokát stěžovatelů:
„Já s rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasím, nelíbí se mi. Ale to je asi tak jediné, co s tím můžu dělat. Vždy jsme říkali, že bude záležet na stanovisku ÚS. Budeme uvažovat, že věc předložíme soudu pro lidská práva.“
„Od samého počátku bylo jasné, že to bude velká právní bitva. Ostatně i z argumentace nejvyššího německého a anglického soudu vyplynulo, že jsou v právním řádu Evropy dvě tendence. Jedna se kloní na stranu spotřebitelů, druhá prosazuje autonomii vůle. Doufali jsme, že se Ústavní soud ČR přikloní spíše ke spotřebitelům a dá jim větší ochranu. To se bohužel nestalo.“
„Hledáme komplexní řešení otázky, zda má český spotřebitel stejné postavení jako spotřebitel v Evropě. Dnes jsme se bohužel dozvěděli, že má postavení horší.“
Například v sousedním Německu si poplatky za vedení úvěrového účtu už banky účtovat nesmějí, protože podle tamního soudu klient platí službu už v úrocích za půjčku. Soud tam poplatek označil za odporující legislativě Evropské unie. „Vytvoření úvěrového účtu je pro klienty bank povinné, ovšem zcela nadbytečné. Úvěrový účet nelze použít k ničemu jinému, než je splácení úvěru, slouží tak vlastně jen bance, a nikoliv klientovi,“ shrnul závěry německého nejvyššího soudu ze září roku 2011 poradce časopisu dTest Miloš Borovička.
O poplatcích hovořil Petr Toman v pořadu Hyde Park 20. 2. 2013:
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)
Zvrátit názor ústavních soudců bude podle Tomana obtížné, pro justici je závazný. Uvažuje však o předložení problému Evropskému soudu pro lidská práva. Další možnost je navrhnout některému z českých soudů, aby se s předběžnou otázkou obrátil na Soudní dvůr EU. Vyjádřit by se mohl také Nejvyšší soud prostřednictvím sjednocujícího stanoviska. „Případně budeme uvažovat i o jiných právních cestách, ale všechno to, o čem uvažujeme, budeme dělat už jen na individuálních případech, nikoliv hromadně,“ řekl Toman.