Na Libavé je připravená těžba břidlice, jen ji musí uvolnit armáda

Čermná ve Slezsku – Brněnská firma, která se zabývá těžbou břidlice, usiluje o obnovení těžby na Libavé. Břidlice je tam obrovské množství a je mimořádně kvalitní. Ministerstvo životního prostředí těžbu povolilo, jedinou brzdou je armáda. Důl Modrá štola, o který má firma zájem, leží ve výcvikovém prostoru. Podmínkou zahájení těžby je schválení aktuálně projednávaného zákona o optimalizaci vojenských území a vyčlenění ložisek břidlice z armádního území. Mohlo by to být už v příštím roce.

Těžba břidlice má na Libavé mnohasetletou tradici. Zanikla po roce 1945, když bylo mnoho odborníků na těžbu německé národnosti odsunuto do Německa a v Libavé vznikl obrovský vojenský prostor. Brněnská společnost, která chce otevřít důl nedaleko slezské obce Čermná, už provedla tři průzkumné vrty. Průzkum potvrdil, že kámen je velmi kvalitní, navíc je ho prakticky neomezené množství. „Už před rokem a půl jsme získali povolení ministerstva životního prostředí, od té doby na přípravě těžby intenzivně pracujeme a podnikáme další potřebné legislativní kroky,“ řekl Petr Strohalm, geolog, specialista na těžbu břidlice a zástupce společnosti, která plánuje v Čermné těžit.

Nezaměstnanost 25 procent a břidlice ze Španělska

Vedení obce Čermná ve Slezsku i dalších okolních vesnic plány na těžbu vítají, a to i v souvislosti s připravovaným zmenšením vojenského prostoru o třetinu. Některé obce se chystají a těší na civilní samostatnost, lidé ale mají zároveň obavy, že bude méně peněz i práce. A tak by nové pracovní příležitosti přišly vhod. „Máme tady nezaměstnanost dvacet pět procent, takže bychom obnovení těžby rozhodně uvítali,“ uvedl starosta Čermné Milan Baroň. Nejde ale jen o pracovní místa, ale také o tradici. „Kdysi měly všechny domy v obci břidlicovou střechu. Teď ji má pouze kostel, ale protože ta naše je nedostupná, je to navíc břidlice ze Španělska,“ uvedl starosta.

Petr Strohalm dodal, že zpočátku počítají se dvaceti zaměstnanci, kteří by břidlici těžili, zpracovávali a prodávali. „Další lidé se uplatní v návazných provozech – při řezání, balení a podobně,“ uvedl.

Vše teď závisí jen na ministerstvu obrany a zákonodárcích. Těžit se nezačne, dokud neschválí zákon, který zredukuje vojenská území v zemi. Poslanci zákon v prvním čtení schválili v polovině března. Podle Vladimíra Lukovského z ministerstva obrany je reálné, že se břidlicová ložiska v oblasti Libavé uvolní. Problém s povolením hornické činnosti nemá ani Státní báňská správa. „Pokud budou splněny všechny požadavky, nebudeme zahájení těžby bránit,“ řekl Bohuslav Machek z báňské správy.