Ekonomika na jaře ožila, ukazují data z průmyslu, stavebnictví i obchodu

Praha – Březnová data statistiků potvrzují, že česká ekonomika se vzpamatovala z recese a ožívá. Tuzemská průmyslová výroba v tomto měsíci meziročně zrychlila růst na 8,7 procenta z únorových 6,7 procenta, zejména díky výrobě motorových vozidel. Příznivá čísla vykázal i maloobchod a stavebnictví. Lidé v březnu utratili meziročně o 5,2 procenta více a stavební výroba si připsala 12,8 procenta.

Hodnota nových zakázek v průmyslu stoupla ve třetím měsíci roku o 16,6 procenta; poptávka ze zahraničí se oproti předchozímu roku zvýšila o 17,9 procenta, ta domácí pak o 14,1 procenta. Meziměsíčně se březnová průmyslová produkce očištěná od sezonních vlivů zvýšila o 0,3 procenta.

Podle analytiků výkon průmyslu překonal očekávání, průmyslový sektor je nyní hlavním tahounem ekonomického oživení. „Největší zásluhu na vynikajícím výsledku průmyslu mají jednoznačně automobilky, jejichž produkce expandovala o více než čtvrtinu,“ poznamenal Petr Dufek z ČSOB.

„Zatím se zdá, že intervence České národní banky přinesly určitý pozitivní impuls. Otázkou je, zda cena, kterou za tento impuls v budoucnu zaplatíme, nebude příliš vysoká,“ zhodnotil březnové statistiky ekonom VŠE v Praze Lukáš Kovanda.


„Průmysl uzavřel letošní první kvartál růstem, který posiluje optimismus ohledně tempa oživení v české ekonomice. Výroba v tuzemských firmách reaguje na rostoucí poptávku ze zahraničí, která se zároveň promítá do dvouciferných přírůstků exportních tržeb,“ dodal Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.

Za celé první čtvrtletí průmyslová produkce meziročně vzrostla o 7,1 procenta a v porovnání s posledním loňským čtvrtletím byla sezonně očištěná produkce vyšší o 1,1 procenta.

Auta pomáhají nejen průmyslu

Kladná čísla vykázal rovněž tuzemský maloobchod. Jeho tržby rostou nepřetržitě už od loňského listopadu, tentokrát je ovlivnily především prodeje motoristického a nepotravinářského zboží. Meziměsíčně však tržby reálně klesly o 0,4 procenta.

Analytici míní, že za vyššími útratami stojí hlavně prodeje aut. „Řada firem obnovuje vozové parky, díky čemuž vidíme značné nárůsty u prodeje motorových vozidel. Další pozitivní zprávou je solidní růst u prodeje nepotravinářského zboží, především elektroniky a zboží pro domácnost,“ shrnul Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.

K vyšším výdajům domácností v březnu přispělo mimo jiné i počasí. „Mizerné sněhové podmínky zřejmě nahnaly lidi do obchodů a přesměrovaly část jejich útraty ze služeb do zboží,“ domnívá se hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Video Tržby v březnu vzrostly o 5,2 procenta
video

Tržby v březnu vzrostly o 5,2 procenta

I stavebnictví výrazně zrychlilo – zatímco v únoru vykázalo růst 6,1 procenta, v březnu už 12,8 procenta. Podle ČSÚ k tomu přispělo nezvykle teplé počasí. Ve srovnání s předchozím měsícem nicméně stavební výroba po očištění od sezonních vlivů klesla o 1,1 procenta.

„Růst o 12,8 procenta je něco, co stavebnictví dlouhou dobu nepamatuje. Bohužel jde ale jen o vliv loňského roku, kdy stavebnictví v březnu skokově propadlo o 22 procent, a tak srovnávací základna byla minimální. Dokazuje to i meziměsíční srovnání, které vychází v březnu oproti únoru opět záporně,“ komentoval čísla analytik Home Credit Michal Kozub.

Také analytik Petr Dufek brzdí přehnaný optimismus a upozorňuje na nízkou srovnávací základnu z loňského března. Výhled do budoucna je podle něj přesto pozitivní. „Firmy ve stavebnictví mají šanci na lepší rok, než byly ty předchozí, neboť recese tohoto odvětví už končí. Alespoň nové stavební zakázky v posledním půlroce naznačují obrat k lepšímu. Zdaleka nejde o takové objednávky, na jaké byly firmy ještě před pěti lety zvyklé, ale minimálně už neklesá poptávka po stavebních pracích,“ podotkl ekonom.

Naproti tomu šéf developerské společnosti Ekospol Evžen Korec se obává, že se stavebnictví zlepšuje pouze ve statistikách. „Staví se méně bytů, úřady vydávají stále méně stavebních povolení a firmy pokračují v propouštění. Ze své komunikace s nimi vím, že řada z nich bojuje o holou existenci. Tak o jakém oživení tady mluvíme?“ ptá se Korec.