Když firma zaměstnancům neplatí, jak se bránit?

Praha - Přestože chodit do práce není naší povinností, děláme tak zpravidla proto, abychom si vydělali. V lepším případě nás práce i baví. Každopádně povinností zaměstnavatele je vyplatit nám smluvenou mzdu. Jenže co dělat, když do práce chodíme, řádně si plníme své pracovní povinnosti, ale šéf neplatí?

Co dělat, když mi zaměstnavatel dá pravidelně každý měsíc podepsat papír o tom,  že přijímám výplatu ve smluvené výši, ale částku na účet nepošle? Nebo to pokrývá zálohou v hotovosti, ale třeba jen ve výši desetiny platu? A tak to dělá třeba půl roku i déle. Lze to považovat za nevyplacení mzdy? Je možné dát výpověď z důvodu nevyplácení mzdy? ptá se čtenářka Poradny portálu ČT24 paní Pavlína.


Obecně podle zákoníku práce platí, že v případě, kdy zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jeho část do patnácti dnů po uplynutí období splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Období splatnosti je přitom podle zákona následující kalendářní měsíc po vykonání práce. Tedy modelově: Pokud zaměstnanec neobdrží mzdu za leden v obvyklém výplatním termínu v následujícím měsíci, tedy v únoru, a neobdrží ji ani do patnácti dnů po skončení měsíce února, tedy do 15.3., může 16. 3. okamžitě zrušit pracovní poměr. Pracovní poměr skončí doručením písemnosti zaměstnavateli a zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby, tedy dvou měsíců.

Tolik tedy obecné rady. Jenže co v případě, kdy sice paní Pavlína mzdu nemá, ale svým podpisem potvrdila, že ji přijala? Experti na pracovní právo se shodují na tom, že se jedná o podvod a paní Pavlína by měla dát podnět ke kontrole Státnímu úřadu inspekce práce. A rozhodně už by nikdy neměla podepsat, že výplatu převzala, když ji ve skutečnosti nemá.

„Samotné jednání zaměstnavatele, kdy své zaměstnance krátí na výplatě mzdy, je společensky velmi škodlivé jednání, proto v těchto případech obvykle ukládáme sankci na horní hranici postihu, což mohou být až dva miliony korun,“ uvádí náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Pokud se ale zaměstnanec sám podílí na krytí tohoto jednání, není vůbec lehké porušení zaměstnavateli prokázat, a tedy ho i pokutovat.

I přesto Macíček doporučuje, aby paní Pavlína okamžitě zrušila pracovní poměr pro
nevyplacenou část mzdy, a to podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. „Pokud by zaměstnavatel napadl platnost okamžitého zrušení pracovního poměru u soudu a paní Pavlína by prokázala, například svědecky, že skutečně neobdržela celou mzdu, ale jen její část, věřím, že by byla u soudu úspěšná,“ doplňuje.

Požádejte o pomoc úřad práce

Zaměstnancům, kteří nedostali mzdu, může pomoci také stát. „Pokud zaměstnanec nedostává mzdu, tedy jeho splatné mzdové nároky, může podat žádost o uspokojení splatných mzdových nároků u Úřadu práce České republiky, a to u kterékoli  pobočky nebo kteréhokoli kontaktního pracoviště,“ doporučuje mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková.

Tam jeho žádost přijmou a předají ji místně příslušné krajské pobočce k vyřízení. Podmínkou k podání žádosti o uspokojení splatných mzdových nároků je ovšem skutečnost, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti a byl na něj podán insolvenční návrh u příslušného soudu. Insolvenční návrh nicméně mohou podat i sami zaměstnanci, kterým nebyla vyplacena mzda. Na tento nárok ale zřejmě paní Pavlína nedosáhne, situaci si sama zkomplikovala tím, že zaměstnavateli podepsala, že mzdu přijala, a on tím teď může argumentovat.

Máte další otázky z oblasti pracovního práva? Zajímají vás jiná témata týkající se například ochrany spotřebitele, nároku na sociální dávky, daní nebo světa financí? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.


Stejně tak je sporné, jestli budou čtenářce přiznány sociální dávky. O ty může žádat každý, i ten, kdo pracuje. Jejich přiznání a výše se odvíjí do konkrétní životní, finanční a sociální situace žadatele. K žádosti o dávky je ale nutno předložit přehled o příjmech, podle toho úřad rozhodne, zda vůbec budou dávky přiznány a v jaké výši. Jenže přestože je paní Pavlína v zoufalé finanční situaci a bez peněz, svým podpisem stvrzuje, že výplatu dostává.

Nemáte-li peníze v ruce, nic nepodepisujte

„Takové jednání si zaměstnavatel nesmí vůči svým zaměstnancům dovolit, jde o porušování pracovněprávních předpisů,“ shrnuje problém Beránková. „Ovšem zaměstnanci by nikdy neměli takové jednání tolerovat a na “černou hru„ přistoupit,“ zdůraznila. Jinými slovy, pokud peníze od zaměstnavatele nedržíte v ruce, nikdy mu nepodepisujte, že jste mzdu přijali.