Spotřeba kávy se od totality nemění, Češi jí koupí ročně tři kilogramy

Praha – Každý Čech si v průměru ročně koupí až tři kilogramy kávy a vypije 380 šálků za rok. Její spotřeba se nemění už od dob totality, jenže od turecké kávy se spíš teď Češi obracejí k espresu nebo té rozpustné. Jen v loňském roce za ni lidé zaplatili téměř 5 miliard korun.

Češi kupují bez větších výkyvů tři kila na osobu ročně, ale vyznat se v široké nabídce druhů zatím nedokážou. Jak má vypadat správné espresso podle baristů většina Čechů zatím netuší. „Rozeznají cappuccino a latté, to ano, ale ty základní druhy bohužel zatím nikoliv. Mnohdy se stává, že lidé přijdou a chtějí černou kávu. Černá káva je ale všechna a ten druh si musí vybrat podle toho, na co mají chuť,“ vysvětlil barista Petr Modrý.

Káva do kelímku, instantní či z kávovaru. Češi si oblíbili světové trendy

Ještě donedávna byla nejoblíbenější turecká káva. Mezi Čechy je ale stále populární i její konkurence – instantní káva. V poslední době do České republiky přichází i různé kávové trendy ze zahraničí, ať už jde o kávu do kelímku, kterou si v kavárenských řetězcích kupují spěchající lidé ve velkých městech celého světa, nebo třeba kapslové kávovary.

Sběr kávových bobů v Etiopii
Zdroj: thanksgivingcoffee.com

Zhruba dvojnásobně kávy se oproti tuzemsku spotřebuje ve Skandinávii. V pití kávy jsou Čechům nejblíže Španělé. Každý obyvatel republiky ale vypije víc kávy než Etiopan. Přitom právě z této země káva často pochází. Samotná zrnka kávy na zdejších plantážích zrají více než rok. Z dvou a půl kilogramů kávových bobulí se po upražení stane jen půl kila kávy.

Kávové bobyZa kolébku kávy, respektive kávovníku je považována etiopská oblast Kaffa (odtud možná název káva), kde si asi v 9. století pastevci všimli, že jejich kozy po požití plodů jistého keře nebývale skotačí. Z Etiopie zrnka přivezli islámští poutníci na Blízký východ, kde bylo vynalezeno pražení a mletí kávových zrn a jejich spaření horkou vodou. Do té doby se zrnka žvýkala. První kávové plantáže zakládali obchodníci v Jemenu, kde byl centrem přístav Mucha (al-Mukha - odtud název káva mocca).

Údaje o první veřejné kavárně se různí, podle některých byla otevřena koncem 15. století v Istanbulu (Cařihradu), podle jiných počátkem 16. století v Mekce, kde byla ale brzy zakázána, neboť se v ní scházela politická opozice. První písemně doloženou veřejnou kavárnu měli v Istanbulu od roku 1554. Z muslimského světa se káva rozšířila do Evropy přes Benátky, kde byla v roce 1647 otevřena první evropská kavárna.


Na kávu je navíc navázaný obrovský byznys, a tak se z ní stává čím dál dražší zboží. Jen od začátku roku se její cena zněkolikanásobila i kvůli suchu v Brazílii. Do cen v obchodech se výkyv zatím nepromítl.