Skiareály zastavily investice do nových vleků, vadí jim přístup státu

Praha – Nové lanovky a vleky se v českých horách letos nejspíš nerozjedou. Kvůli občanskému zákoníku totiž majitelé středisek zastavili investice. Jen ve skiareálu Černá hora – Pec čekají vleky za tři sta milionů korun, v celé zemi stojí projekty za miliardy.

Na konci května obvykle většina lidí plánuje letní dovolenou. Lyžařské areály, kterých je v Česku podle studie KPMG 164, už ale začínají s přípravou na zimní sezónu – opravují se sněžná děla, provádějí se technické kontroly lanovek nebo se upevňují ochranné sítě.

Údržba pokračuje, ale větší investice od ledna stojí. Může za to nový občanský zákoník, podle kterého stavba patří tomu, kdo vlastní pozemek. Majitelé lyžařských středisek proto do stavby dalších vleků neinvestují. Pozemky, na kterých se sjezdovky nachází, jim totiž většinou nepatří. „Lanovka, kterou bychom postavili, by teoreticky byla ve vlastnictví majitele pozemku,“ vysvětluje Petr Hynek, ředitel SkiResortu Černá Hora – Pec.

Pozemky pod vleky často vlastní stát, pronajímá je ale pouze na osm let. Taková doba je na zajištění návratnosti příliš krátká – jen pro představu, postavit lanovou dráhu o délce 1 300 metrů vyjde na 100 milionů korun. V sousedních zemích bývá pronájem delší. „Když máte povolení na 25 let, máte pronájem na 25 let,“ říká předseda Rakouského lyžařského svazu Peter Schröcksnadel.

Asociace lanové dopravy nicméně tvrdí, že podle jejího právního rozboru je výstavba vleků na cizích pozemcích i nadále možná, a to formou tzv. práva stavby. „To je naopak v mnoha ohledech pro investory výhodnější právní úprava než dosud používaný institut věcného břemene,“ uvedla asociace.

Čeští lyžaři utratí ročně 24 miliard

Analýza KPMG uvádí, že právě rozdílné podmínky pronájmu státních pozemků limitují rozvoj tuzemských horských středisek. Mezi další překážky se řadí komplikované procesy ochrany přírody či nepřehledná oborová legislativa. „K dalším bariérám patří ještě navýšení DPH na 15 procent, které je o pět procentních bodů vyšší než mají například v alpských zemích,“ postěžoval si ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.

V byznysu kolem lyžování se u nás přitom protočí poměrně dost peněz. KPMG spočítala, že 8,5 milionu návštěvníků ročně utratí 24 miliard korun. Pokud ovšem nepanuje příliš teplé počasí, jako tomu bylo během poslední zimy. Kdyby se vysoké teploty opakovaly i v další sezóně, vlekařům už by to mohlo způsobit vážné finanční problémy.

Podle expertů zmizí z mapy Česka do pěti let až 16 středisek, hlavně těch menších. „Nebudou konkurenceschopné vůči nabídce středních a především velkých horských středisek,“ domnívá se analytik KPMG Ondřej Špaček.

To bude mít dopad i na okolí – jedna koruna utracená ve skiareálu totiž generuje dalších sedm korun vydaných na související služby. Jak uvedli zástupci asociace, celkem přinášejí lyžařská centra do veřejných rozpočtů každý rok deset miliard korun a zaměstnávají téměř 36 000 lidí.

„Bez podpory na různých úrovních nebudou horská střediska dlouhodobě vytvářet hodnoty a stát i regiony na tom budou výrazně tratit,“ varoval prezident asociace Jiří Bis. „V současnosti třeba v celé řadě našich středisek vůbec neprobíhá spolupráce s obcí nebo městem, anebo je omezena na nejmenší možnou míru,“ dodal.