Rovný důchod politici odmítají. Marksové by se ale líbila minimální penze

Praha – Poslanci začnou už pozítří rozhodovat o navýšení penzí v příštím roce. Státní kase to přinese další výdaje, a politici proto hledají způsob, jak zvrátit trend prohlubujícího se deficitu na důchodovém účtu. Nápadů je víc: pro všechny úplně stejná penze, víc peněz pro ty, kteří vychovají děti, nebo odchod do důchodu podle zdravotního stavu. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) navíc přišla s návrhem stanovit minimální důchod, aby chudší senioři nebyli odkázaní na sociální dávky.

Zástupci sněmovních stran a odborníci na sociální systémy, kteří zasedli v nové důchodové komisi, společně hledají recept na to, jak zabezpečit na stáří dnešní generaci pracujících. Že to bude problém, varovala už i Evropská komise, která minulý týden kritizovala stav tuzemských penzí (celá zpráva). Jednou z možností je takzvaný rovný důchod – všichni penzisté by dostávali stejně bez ohledu na to, kolik do systému během své kariéry přispěli. Další peníze by si mohli stejně jako teď dobrovolně spořit u soukromých společností.

Politikům se ale tenhle nápad některých ekonomů nelíbí. „Pak by to znamenalo, že všichni musíme platit stejnou částku, aby to mělo nějaký význam. Protože by to jinak bylo hodně nespravedlivé,“ namítá předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „Nám to nepřipadá jako dobrý nápad,“ dodává poslanec další koaliční strany Jaroslav Faltýnek (ANO).

Také podle Adolfa Beznosky z opoziční ODS, který je zároveň členem důchodové komise, by penzijní systém měl respektovat princip zásluhovosti – jinými slovy, kdo do systému víc odvedl v produktivním věku, měl by ve stáří dostávat vyšší důchod.

Deset tisíc seniorů pobírá jen životní minimum

Nápad by neprošel ani na ministerstvu práce a sociálních věcí. Šéfka resortu by nicméně ráda stanovila minimální částku, pod kterou důchod nesmí klesnout. „Já určitě podporuji zavedení minimálního důchodu, protože když člověk dostane velmi nízký starobní důchod, tak je stejně potom odkázán na sociální dávky,“ vysvětluje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

„Zásadní otázkou je, jestli vláda dokáže na tyto kroky ušetřit jinde. Já osobně si to moc představit neumím,“ poznamenal k tomu místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Průměrný důchodce dnes měsíčně dostává necelých 11 000 korun. Skoro deset tisíc seniorů ale pobírá důchod jen ve výši životního minima 3 410 korun.

Co ale nejspíš projde, bude zvýhodnění pro ty, kdo vychovali děti, tedy další plátce do průběžného důchodového systému. Takový návrh by zřejmě podpořila i důchodová komise. „Stávající první pilíř obecně znevýhodňuje rodiče a obzvlášť dopadá na ženy,“ upozornil její šéf Martin Potůček.

Tento problém řešili i v sousedním Německu, kde dostanou ženy podle počtu dětí od příštího roku k důchodu příplatek. Součástí tamní penzijní reformy je rovněž snížení důchodového věku z 65 na 63 let (po odpracování 45 let). Německou státní kasu vyjdou změny na 11 miliard eur (více zde).

Důchodový věk? Maximálně 70 let, říká Marksová

První úkol komise je však jasný – má připravit postup, podle něhož se zruší druhý pilíř důchodového systému, klíčová součást reformy penzí z dílny Nečasovy vlády. Soukromé penzijní spoření, které si zřídilo asi 80 000 lidí, by mělo skončit do dvou let (čtěte víc).

Důchodová komise chce taky navrhnout nejvyšší možný věk odchodu do penze. Ten totiž neustále roste – například děti, které se narodily či narodí letos, mají podle současných pravidel odejít do důchodu v 73 letech. A ti, co přijdou na svět za deset let, se zaslouženého odpočinku dočkají až v 75 letech.

Michaela Marksová
Zdroj: ČTK
Autor: Vít Šimánek

Podle ministryně Marksové je to příliš – za limit považuje 70 let. „Nedovedu si vůbec představit, že by to šlo nad tuto hranici,“ řekla nedávno České televizi (celá zpráva). Právě růst věkové hranice pro odchod do důchodu se však zdá Evropské komisi nedostatečný – Česko by podle komisařů mělo důchodový věk zvyšovat rychleji. Toto doporučení ovšem Sobotkova vláda odmítla (čtěte víc).

PENÍZE NA DŮCHODY NESTAČÍ

Stát vybral od ledna do dubna na důchodovém pojištění téměř 109 miliard korun. To je sice o něco víc než ve stejném období loňského roku, seniorům ale na penzích vyplatil přes 120 miliard. Letošní schodek tak už nyní přesahuje 12 miliard korun.

Další zátěž bude pro důchodový účet představovat vyšší valorizace penzí. Ta by měla vejít v platnost už v lednu příštího roku. Současná vládní koalice se chce vrátit k systému, podle kterého penze pravidelně rostly o celou inflaci a třetinu růstu mezd. To změnila v roce 2012 vláda Petra Nečase, když v rámci úsporných opatření rozhodla, že důchody bude zvyšovat pouze o třetinu inflace a třetinu nárůstu reálné mzdy.

Pokud vyšší valorizace projdou, měli by si senioři příští rok podle výpočtů ministerstva práce polepšit v průměru o 205 korun. Pro srovnání, letošní valorizace činila průměrně 45 korun, loňská 137 korun. Ve státním rozpočtu si vyšší valorizace vyžádají 7,1 miliardy korun.