Svatý grál personalistů – stavař s praxí, angličtinou a navíc ochotný dojíždět

Praha – Firmy jsou v nabírání nových zaměstnanců pořád opatrné. V nejbližších měsících chce přijímat jen šest procent firem. Personalisté přitom hlásí, že obsadit především technické pozice je dnes složité, kandidáti často nesplňují požadavky. V technických oborech scházejí lidi aspoň s tříletou praxí, kteří jsou ochotní dojíždět. Stavařům zase čím dál častěji chybí uchazeči mluvící anglicky.

Většina firem do podzimu nabírat neplánuje. Naopak propouštění čeká tři podniky ze 100 – hlavně ve stavebnictví nebo v dopravě. Nejvíc nabírat nicméně budou společnosti zaměřené na energetiku, finance a nemovitosti. Lépe než na území Čech se bude práce hledat na Moravě. 

Podle personálních agentur je ale stále obtížnější na některá místa vhodné uchazeče najít. Do desítky takových profesí patří řemeslníci, účetní a finanční poradci, ale i obchodní zástupci nebo profesionální uklízečky. 

„I v době poměrně vysoké nezaměstnanosti společnosti těžko hledají vhodné kandidáty pro celou řadu pracovních pozic. Požadavky firem na zaměstnance se s technologickým pokrokem mění stále rychleji. Mnohem rychlejším tempem, než se vyvíjí kvalifikační struktura populace,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup ČR a SR Jaroslava Rezlerová. 

Na trhu chybí především lidé s technickým vzděláním. „Řemeslníci, technici, mechanici, obchodníci a pracovníci informačních technologií se již tradičně dostávají do první desítky žebříčku pozic, na které firmy nejhůře hledají vhodné kandidáty,“ dodává Rezlerová.   

Nejhůře obsaditelné pozice

1.       řemeslník          
2.       inženýr
3.       účetní a finanční pozice               
4.       dělník  
5.       obchodní zástupce
6.       projektový manažer
7.       technik
8.       uklízečky a hospodyně
9.       management   
10.     IT pracovník       


Uchazečům často chybí konkrétní dovednosti. Třeba v automobilovém průmyslu řada kandidátů vypadne kvůli fyzickým testům. Například po dvou minutách práce s rukama nad hlavou je uchazeč nesmí mít studené – znamenalo by to, že se špatně prokrvují. 

Stavaři zase obtížně hledají profesionály, kteří mluví anglicky. Na trhu obecně pak chybí německy mluvící pracovníci. Stavbyvedoucí třeba v Českých Budějovicích má nástupní plat 35 až 40 tisíc korun. Ten, kdo umí anglicky, si ale ve stejné situaci vydělá až o deset tisíc korun víc. 

A zaměstnavatelé oceňují i praxi. Například recepční v Olomouci, pokud na této pozici pracoval nebo pracovala méně než tři roky, nastupuje maximálně za 18 tisíc, zkušenější může mít přitom až o sedm tisíc víc. Velké rozdíly ve mzdách jsou ale taky v různých regionech. Třeba v informačních technologiích se mohou lišit i o desítky tisíc korun, podle toho jestli je zaměstnanec v Praze nebo třeba Hradci Králové.