Praha - Energetický gigant ČEZ uzavřel s Albánií, která loni odebrala firmě licenci, dohodu o narovnání. Firma získá zpět do roku 2018 v ročních splátkách 2,75 miliardy korun. Zhruba stejnou částku ČEZ před šesti lety zaplatil při nákupu albánské distribuční společnosti. Podpis dohody určitě považuji za úspěch. „Tato dohoda je konečná, eliminovali jsme tak rizika dalších arbitráží,“ uvedl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš s tím, že společnosti se tak v následujících letech vrátí prakticky veškeré investice, o něž v Albánii přišla.
ČEZ se dohodl s Albánií, dostane zpátky 2,75 miliardy
Součástí dohody jsou i podmínky ukončení sporu před mezinárodním arbitrážním soudem. „Pokud by došlo k naplnění podmínek, nabude účinnosti i dohoda o narovnání a pak by byla arbitráž zastavena,“ vysvětlila mluvčí ČEZu Barbora Půlpánová. ČEZ má za úhradu pohledávek a převod podílu v CEZ Shpërndarje obdržet kompenzaci 95,5 milionu eur. Dalších 4,5 milionu eur už firma dostala.
Dohoda je podmíněna splněním několika takzvaných odkládacích podmínek. Mezi ně patří vystavení bankovní garance, schválení albánskou vládou a ratifikace albánským parlamentem. Dohodu také musí schválit statutární orgány ČEZ. Dokument byl podepsán ve Vídni pod dohledem Sekretariátu energetického společenství. ČEZ Albánii podle mluvčí nic platit nebude.
Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ:
„Sjednanou dohodu považuji za úspěch zejména vzhledem k tomu, že se získanými finančními prostředky budeme moci disponovat výrazně dříve, aniž bychom museli čekat řadu let na výsledky arbitráže. Dohoda je koncipována tak, že finanční kompenzace bude zajištěna renomovanou evropskou bankou.“
Výměnný obchod za odblokování přístupu do EU?
Nedávno se pak objevily i zprávy o tom, že Česko zvažuje blokování přístupu Albánie do Evropské unie. Důvodem byla právě arbitráž ČEZu. Zda ale nyní sehrála roli při domlouvání dohody i diplomacie, mluvčí Půlpánová pro ČT rozporuje: „Jeden politický výrok asi nemohl mít zásadní vliv na toto rozhodnutí. Je to otázka dlouhodobých jednání.“
Jiný názor má ale David Tramba, zástupce šéfredaktora časopisu Ekonom. „Určitě se dá říct, že tohle byl jeden z klíčových důvodů, proč Albánie přišla s dohodou o narovnání. Navíc tahle kauza poškozovala pověst Albánie pro zahraniční investory, protože se všichni báli, že dopadnou jako ČEZ,“ dodává.
ČEZ v Albánii
Mírně pozitivně vnímá dohodu analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „ČEZ nemusí podstoupit arbitráž s těžko odhadnutelnou délkou trvání a nejistým výsledkem. Jedná se tedy nakonec o relativně příznivou tečku za diskutabilní investicí firmy v Albánii,“ uvedl. Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze může být otázkou, zda a v jaké výši bude mít Albánie na splátky: „Patrně by zde vypomohla Evropská unie. V tomto kontextu může být úspěchem, pokud by ČEZ obdržel první splátku již v letošním roce.“
ČEZ vstoupil do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (asi 2,8 miliardy korun) koupil 76 procent v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje. Jenže loni v lednu odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž společnost ČEZ ztratila nad firmou kontrolu a Albánii de facto opustila.
David Tramba, zástupce šéfredaktora, Ekonom:
„Platební schopnost Albánie není zrovna nejvyšší. ČEZ tam podle informací nainvestoval kolem pěti miliard korun a vrátí se mu zhruba polovina, ale i tak je to dobrý kompromis.“
Následně český podnik loni v květnu zahájil mezinárodní arbitráž na základě Smlouvy o energetické chartě. Tu ratifikovala Česká republika i Albánie a upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. ČEZ v ní požadoval náhradu škody za to, že nebyla ochráněna jeho investice do distribuční společnosti CEZ Shpërndarje.
Český energetický obr má kromě Albánie problémy i v dalších balkánských zemích, kam investoval. V Bulharsku mu hrozí pokuty a v krajním případě odebrání licence. ČEZ Bulgaria ale v polovině května označil výtky auditu bulharského regulátora DKEVR za výjimečné případy, které jsou řešitelné. V Rumunsku pak firma kvůli snížení tamních dotací pro obnovitelné zdroje uvažuje o prodeji části větrného parku, který tam postavila. Šéf ČEZ Daniel Beneš na začátku měsíce prohlásil, že na Balkánu už ČEZ další byznys do budoucna rozvíjet nehodlá.
GALERIE
videogallery_453187