Praha – Přestože prodejen přibývá, Češi utratí ročně za nové oblečení méně než 10 tisíc korun. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu společnosti Incoma. Když už se rozhodnou si nový kus oděvu pořídit, tak většinou se slevou. Ty právě teď vrcholí a zboží je díky nim i o dvě třetiny levnější. Roste také obliba second handů neboli hrabáren.
Češi milují hrabárny, za nové oblečení moc neutratí
Češi za oblečení moc neutratí, oblíbili si "sekáče" (zdroj: ČT24)
Češi na oblečení šetří. Suma, kterou za ně vydají, stále klesá. Prodejen je ale pořád víc – a cena se značně liší. Třeba jednoduché bílé triko může vyjít na pár desítek, pár set, nebo i pár tisíc korun. Záleží na tom, kde ho zákazník koupí a co od něj čeká.
Tržnice vs. kamenný obchod
Asi nejlevněji se dá pořídit na tržnici. V pražských Holešovicích je oblečení k sehnání i za 70 korun. Při troše štěstí se dá ale cena usmlouvat ještě níž. Tržnice už ale Čechy tolik nelákají. „Je to víceméně spíše slábnoucí segment, rozhodně už neroste. Když už něco, tak nahrazuje takové ty bazary,“ podotkl analytik trhu Zdeněk Skála z Incomy.
Další možností je kamenný obchod. Dvě bílá trika tu můžou Češi mít už za 200 korun. Vyplatí se ale počkat na slevu - cena spadne i na polovinu. Právě ve slevách přitom dnes Češi pořídí téměř dvě třetiny veškerého nového oblečení.
Oblíbený nákup na internetu
Bílé triko může mít i logo známé značky, pak ovšem startuje jeho cena na stokorunách. Právě značkové oblečení a obuv dnes už třetina Čechů pravidelně kupuje na internetu. Ceny jsou tam většinou nižší a výběr mnohem širší. „Internet do toho dává určitou svobodu. Lidé si můžou vybrat značku, která jim prostě sedí, v níž se cítí dobře,“ konstatoval ředitel ZOOT Ladislav Trpák.
Krize? Luxus si stejně řada z nás neupře
I když Češi podle průzkumu šetří a výdaje omezili, existují obchody, které to nepociťují. Luxusu se totiž i v krizi daří. Průměrné roční výdaje by tu stačily, nebo spíš nestačily na jeden nákup. „Průměrná výše útraty je u nás deset až patnáct tisíc korun. Nejúspěšnějším modelem jsou u nás zavinovací šaty,“ uvedla manažerka Dušní 3 Concept.
Věrnostní karty jsou „in“
Podle celorepublikových statistik ale Češi nejčastěji kupují oblečení na běžné nošení a na sport. Zatímco před krizí si většina lidí nové oblečení pořizovala jednou měsíčně, teď je to jednou za čtvrt roku. I tak se ale Češi považují za loajální zákazníky a víc než polovina z nich vlastní nějakou věrnostní kartu.
Popularita hrabáren roste
Takzvané hrabárny, jak je známe z 90. let, bývaly symbolem bídy. To už dnes neplatí. Zájem o oblečení z druhé ruky roste. V second handech nakupuje třetina Čechů. Vznikají nejen nové obchody tohoto typu, ale také internetové servery, přes něž se použité oblečení prodává.
Většinou k nám putuje zboží z Velké Británie, Německa, Itálie a Švýcarska. Loni hodnota dovezeného použitého textilu z ciziny přesáhla 400 milionů korun. Letní kraťasy seženete v „sekáči“ za 20 korun, značkový svetr za 120. Ceny za lepší kousky se šplhají i k několika stům. „Zákazníci se nám rozmlsali, chtějí luxusní věci, takže se to posouvá od toho přebrat kupu hader, až po second handy butikového stylu,“ poznamenala majitelka second handu Jana Stančíková.
GALERIE
zdroj: ČTK
Kvalitu, cenu a originalitu použitého oblečení prověřila přímo v terénu vizážistka Lucie Dolejší. V každém se tří second handů se Lucie oblékla od hlavy až k patě. Výsledná cena? od 330 do 800 korun. V klasickém obchodě stojí letní sukně, halenka ve slevě a kabelka v průměru třikrát tolik.
Takzvaný „dress code“ je často nutností
I když si Češi libují v ležérním oblečení, rozhodně ho nemohou nosit všude. Většina zaměstnavatelů totiž vyžaduje alespoň částečné dodržování pravidel při oblékání. Poruší je zaměstnanec, který si obuje žabky či pantofle, kraťasy doplní tílkem. Pokud jde o ženu, problémem bývají šaty s velkým výstřihem. Někde vadí i nápis na triku.
Velmi přísný kodex mají třeba lidé v poradenských firmách či advokacii. Oblek je samozřejmostí, stejně jako košile s dlouhým rukávem, kravata a plné boty. V takových firmách ale bývá často pátek takzvaným neformálním dnem, kdy stačí triko s límečkem.
A třeba u letušek je kromě povinné uniformy doporučený i účes a optimální délka vlasů či nehtů. Hodinky nesmějí být příliš pestré a lak na nehtech musí ladit s rtěnkou. Na rukou pak maximálně dva prstýnky.