Lidé mají z druhého pilíře dostat zpět minimálně svoje vklady

Praha - Až se zruší druhý důchodový pilíř, střadatelé by měli dostat zpět aspoň takovou částku, jakou do něj vložili. Kdyby však měla být vyplácená suma kvůli slabým výnosům nižší než vklad, rozdíl by měl lidem dorovnat stát. Takový závěr přinesla analýza, kterou si nechala od experta na ústavní právo vypracovat důchodová komise. Stát by navíc měl počítat i s případnou úplnou náhradou výdajů za zavedení a zrušení systému pro penzijní společnosti. 

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/catherinka

„Považujeme za nezbytné, aby vložené prostředky byly vráceny alespoň v jejich nominální hodnotě. V opačném případě by podle našeho názoru bylo potřeba rozdíl mezi vloženými a vyplacenými prostředky dorovnat z prostředků státu,“ píše se v právní analýze, kterou vypracoval odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Stát by podle něj měl peníze doplatit, protože o ukončení druhého pilíře sám rozhodl - zruší ho zákonodárci novelami. Analýza připomíná to, že se počítalo s tím, že vklady měly být dlouhodobé, takže výnosy se daly očekávat až po čase.

Kompenzace penzijním firmám nebo ne?

Návrh postupu rušení druhého pilíře zveřejnila minulý týden důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Podle ní existuje riziko, že penzijní společnosti budou žádat kompenzaci za náklady na zavedení a ukončení systému a suma by mohla činit „až několik stovek milionů“. Právní analýza varuje, že je potřeba počítat s případnou úplnou kompenzací výdajů. Penzijní společnosti totiž mohly „legitimně očekávat“, že se jim náklady na druhý pilíř po čase vrátí. Přitom šéf komise Potůček ještě minulý týden uváděl, že by se soukromým firmám nic platit nemělo a konec pilíře by měly brát jako riziko podnikání.

Gerloch označil zrušení druhého pilíře za „poměrně zásadní zásah“ do postavení střadatelů i penzijních společností. Podle analýzy by tak bylo kvůli souladu s ústavním pořádkem vhodné, aby se s případným dorovnáním vyplácené částky lidem a s náhradami pro penzijní společnosti počítalo.

Důchodkyně
Zdroj: ČTK/KEYSTONE
Autor: Gaetan Bally

Za druhým důchodovým pilířem stála vláda Petra Nečase (ODS). Od loňska mohou lidé přesměrovat tři procenta odvodů z veřejného důchodového systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů musí přidat ze svého. Využilo toho kolem 83 000 lidí. ČSSD ještě jako opoziční strana avizovala, že po svém nástupu do vlády druhý pilíř zruší. Nynější kabinet sociálních demokratů, ANO a lidovců se k tomu zavázal v koaliční smlouvě.

Lidé by podle návrhu důchodové komise měli přestat odvody a své peníze do fondů posílat od ledna 2016. Do konce září 2016 by měli po výzvě penzijním společnostem oznámit, jak chtějí vklady dostat zpět. Měli by je pak mít do konce roku. Buď by jim dorazily na účet, nebo by se přesunuly do třetího pilíře, tedy do dobrovolného spoření na penzi - dřívějšího penzijního připojištění. Pokud by střadatel zemřel, úspory dostanou jeho dědicové.

Výnosy se budou danit. Kdyby si ale lidé sumu převedli do třetího pilíře, daň by se hradit neměla. Zájemci by měli mít i možnost doplatit si odvody do veřejného systému za dobu, kdy je posílali do fondů. Důchod od státu by se jim pak v budoucnu nekrátil.

Ministerstvo financí rozpracovalo dva harmonogramy. Podle prvního by se do druhého pilíře přestaly peníze posílat od ledna 2017, podle druhého o rok dřív. Resort doporučoval pomalejší ukončení, komise se přiklonila k rychlejší cestě. Příprava a prosazení novel by tak měla zabrat zhruba 11 měsíců. Do té doby by bylo možné do druhého pilíře ještě vstoupit.