Itálie se překvapivě propadla do recese

Řím - Italská ekonomika, třetí největší v eurozóně, se nečekaně vrátila do recese. Podle dnešních dat klesl tamní hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu o 0,2 procenta. Propad o 0,1 procenta zaznamenal přitom už v prvních třech měsících roku. Trh přitom počítal s růstem.

V meziročním přepočtu se italský hrubý domácí produkt proti stejnému období loni propadal od dubna do června o 0,3 procenta. I zde se čekal nárůst, konkrétně o 0,1 procenta. Recese označuje stav, kdy klesá objem hrubého domácího produktu dvě čtvrtletí po sobě. 

Nedařilo se průmyslu ani zemědělství

Italský statistický úřad ISTAT podrobnější data k jednotlivým složkám hrubého domácího produktu v rámci dnešního předběžného odhadu nezveřejnil. K poklesu ale podle něj došlo v průmyslu, službách a zemědělství. Dobrou zprávou je naopak další statistika, podle které průmyslová výroba, která je v Itálii obvykle úzce svázaná s HDP, v červnu meziměsíčně stoupla o 0,9 procenta.

Z dosud poslední hospodářské recese se italská ekonomika vymanila na konci loňského roku. Ekonomika tehdy stoupla o 0,1 procenta a poprvé po dvou letech recese tak obnovila mírný růst. Předtím byla v recesi i v roce 2008. Nejnovější data podle agentury Reuters poukazují na chronickou slabost ekonomiky a nutí vládu k tomu, aby dokončila slíbené reformy.

Itálii zřejmě prudký růst nečeká ani po zbytek roku

Tamní vláda předpokládá, že ekonomika letos stoupne o 0,8 procenta a deficit rozpočtu dosáhne 2,6 procenta HDP. Ministr Padoan i premiér Matteo Renzi ale oba řekli, že podmínky se zdají horší, než se čekalo, což posílilo spekulace, že Řím bude možná muset sáhnout po zvláštních opatřeních, aby dodržel tříprocentní limit požadovaný Bruselem.

Italská ekonomika už více než deset let prakticky stagnuje. Centrální banka v červenci uvedla, že od začátku finanční krize v roce 2007 se hrubý domácí produkt snížil o devět procent. Banka rovněž snížila odhad letošního růstu ekonomiky na pouhé 0,2 procenta.

Itálie má přitom po Německu a Francii třetí největší ekonomiku v eurozóně. Jenže v poslední době přesahuje nezaměstnanost mladých lidí 40 procent a státní dluh pak dva biliony eur (zhruba 55 bilionů korun).