Koruna oslabuje kvůli riziku na Ukrajině i krokům ČNB, říkají analytici

Praha – Česká koruna už několik dní oslabuje. V úterý prolomila pětiletý rekord, když se vůči euru propadla na 27,77 CZK, včera se pak za euro krátce platilo přes 28 korun. Na dvouletém minimu byla tuzemská měna i vůči americkému dolaru, který stál 20,86 CZK.„Sešly se dva faktory. Zaprvé posun v měnové politice České národní banky, která před několika dny oznámila, že pravděpodobně bude držet korunu slabší po delší dobu, než dosud zvažovala. Druhou skutečností jsou geopolitická rizika na Ukrajině i jinde ve světě,“ řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Událostech, komentářích.

Video Marek: Nejen česká měnová politika, ale i rizika na Ukrajině
video

Marek: Nejen česká měnová politika, ale i rizika na Ukrajině

„Hlavním, nikoliv však jediným důvodem oslabování koruny je výsledek zasedání bankovní rady ČNB z minulého týdne, kdy centrální bankéři posunuli termín ukončení intervenčního režimu až na rok 2016. ČNB tímto krokem jasně vzkázala, že si přeje slabší kurz koruny po delší dobu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák (čtěte víc o zasedání bankovní rady, která se rozhodla prodloužit intervence).

K domácím vlivům se však přidávají i ty zahraniční – středoevropské měny jsou pod tlakem kvůli ukrajinské krizi. Vedle koruny tak oslabuje polský zlotý nebo maďarský forint. Vůči americkému dolaru navíc ztrácí i samotné euro, které sestoupilo na 1,3331 USD. To je nejnižší úroveň od loňského listopadu.

Při eskalaci napětí na Ukrajině se dá čekat další změna kurzu. „Do hry vstupuje i nevýhoda malé otevřené ekonomiky. Ta by možná významně pocítila jakékoliv zakolísání ekonomiky eurozóny v souvislosti s dopady případné obchodní války mezi Ruskem a zbytkem světa,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek v České televizi. Podle Jaromíra Šindela ze Citibank může být za oslabováním středoevropských měn i očekávání investorů ohledně dalšího zpřísnění měnové politiky ve Spojených státech.

Na dovolenou do zahraničí vyrazíme „chudší“

Intervence na devizovém trhu spustila centrální banka 7. listopadu 2013, tehdy se koruna propadla o 4,7 %. Následně ji čekal pád o další dvě procenta. Česká národní banka se od té doby snaží udržet měnu nad úrovní 27 CZK/EUR.

Ačkoliv korunu oslabuje cíleně, poslední pohyb kurzu přišel podle Davida Marka nad rámec této několik měsíců držené linky. „ČNB se totiž zároveň zavázala, že nebude nijak zasahovat, pokud bude koruna oslabovat, tedy pohybovat se opačným směrem,“ poznamenal. Změnu pocítí i čeští turisté, kteří se vypraví do zahraničí. „Čím bude koruna slábnout, tím budeme relativně chudšími turisty v zahraničních destinacích,“ doplnil Marek.

Cílem bankéřů bylo především zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci, která by podle nich nastala na začátku roku 2014. Někteří analytici míní, že zásah centrální banky svůj cíl skutečně splnil. Jiní, jako například bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, ale oslabení koruny kritizovali. Podle Kohouta banka „nemusela dělat vůbec nic a mohla nechat ekonomiku plynout tak, jak plyne svým přirozeným tempem“. „Nízká inflace byla v posledních letech jednou z předností české ekonomiky,“ nechal se slyšet už dříve ekonom.

Za své rozhodnutí si centrální banka vysloužila kritiku nejen části odborné obce, ale i veřejnosti a některých politiků. Svůj nesouhlas vyjádřil například současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér a nyní sám člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).