Klíčová dohoda schválena, do Česka potečou dalších sedm let peníze z Bruselu

Brusel – Evropská komise uzavřela s Českou republikou Dohodu o partnerství. Ta umožní v nynějším rozpočtovém období do roku 2020 investovat celkem 22 miliard eur (asi 616 miliard korun) z evropských fondů politiky soudržnosti. Česko také získá dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun) na rozvoj venkova a 31 milionů eur (asi 870 milionů korun) na rybolov. Dohoda je klíčovým dokumentem, který stanovuje způsob využití evropských fondů v příštích letech.

O dohodě se vyjednávalo delší dobu, její definitivní verzi česká vláda schválila na konci července. K předchozímu návrhu měla Evropská komise desítky připomínek. Už dříve kabinet odsouhlasil strukturu devíti operačních programů pro finanční období 2014 až 2020.

Základní oblasti, kde mají evropské dotace pomáhat:

  • Podpora inovací a podnikání
  • Odborná příprava, vzdělávání a výzkum
  • Snižování nezaměstnanosti a obnova ekonomického růstu
  • Boj proti sociálnímu vyloučení
  • Šetrné využívání přírodních zdrojů
  • Budování dopravní infrastruktury
  • Rozvoj venkova

„Investice musí mít v souladu s novou politikou soudržnosti strategickou povahu a musí se zaměřovat na reálnou ekonomiku, udržitelný růst a investice do lidských zdrojů. Prvořadá je přitom kvalita, nikoliv rychlost,“ zdůraznil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Potvrdil zlepšující se pověst ČR v odvětvích, jako jsou například energetika, strojírenství nebo nanotechnologie.

Eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor připomněl, že například Evropský sociální fond může v Česku v letech 2014 až 2020 investovat přes 3,4 miliardy eur (asi 95 miliard korun). Pomůže tak podle něj naplnit cíle evropských strategií, které se týkají podpory zaměstnanosti, vzdělávání či snižování chudoby.

Eurokomisař László Andor
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Patrick Seeger

„Doufám také, že modernizace české veřejné správy, založená na novém zákonu o státní službě, bude postupovat podle plánu a brzy přinese občanům hmatatelné výsledky. I tato modernizace by měla obdržet podporu ze strukturálních fondů,“ dodal Andor. Právě o podobě nového služebního zákona Praha s komisí dlouhou dobu vyjednávala. Poslanecká sněmovna se k jeho projednávání vrátí zítra a normu zřejmě pošle do druhého čtení.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodnutí komise uvítal. Slíbil, že evropské prostředky budou investovány do posílení konkurenceschopnosti, zvýšení zaměstnanosti, kvalitního systému vzdělávání a lepší dopravní infrastruktury. „Cílem vlády je neztratit stavební sezonu roku 2015. Proto budeme chtít, aby se první výzvy k čerpání z fondů vypisovaly již na začátku příštího roku,“ dodal šéf kabinetu. K tomu podle něj zbývá včas schválit novelu služebního zákona a získat souhlas komise s podobou jednotlivých operačních programů.

V předešlém dotačním období 2007 až 2013 mohlo Česko z evropských fondů získat zhruba 700 miliard korun, příjemcům bylo dosud vyplaceno necelých 430 miliard (61 %). S čerpáním měla ale země problémy – byla nejhorší v celé Unii. Loni nedočerpala až deset miliard korun, letos hrozí ztráta dalších 24 miliard. V roce 2012 bylo dokonce na několik měsíců pozastaveno proplácení dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to kvůli problémům s kontrolou a auditem.

Slovensku hrozí, že přijde o stovky milionů eur

Stejně jako v minulosti Česko, čelí nyní i Bratislava hrozbě, že přijde o peníze z eurofondů. Brusel podle slovenského ministerstva financí zablokoval více než 400 milionů eur (11,1 miliardy korun) v devíti programech z jedenácti. Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Davida Miřejovského byly důvody podobné jako u nás: chyby v zadání zakázek a nedostatečná kontrola ze strany místních úřadů. Kvůli porušení unijních pravidel Slovensko už dříve přišlo o více než 135 milionů eur.

Slovensko mělo na roky 2007 až 2013 vyčleněno v evropských fondech 11,5 miliardy eur, z nichž do konce letošního června vyčerpalo přes 55 %.

Fondy EU mají pomoci zvýšit životní úroveň v evropských regionech, které zaostávají za unijním průměrem. Brusel se tak podílí na financování většiny veřejných investic v zemi pod Tatrami. „Pro Slovensko to může znamenat obrovský problém. Například stavba velmi potřebné dálniční sítě je bez evropských peněz naprosto nepředstavitelná,“ říká zpravodaj ČT Miřejovský.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír nesrovnalosti ve využívání evropských peněz připustil. „Situaci nepodceňujeme, klíčový bude závěr září,“ prohlásil. Právě tehdy by mělo být jasné, zda EU Slovensku platby zase uvolní. Pokud se tak nestane, bude země muset projekty financovat z vlastního rozpočtu, což by zvýšilo státní dluh.