Skotsko si chce ponechat libru i v případě odtržení

Edinburgh - Jaké by byly dopady odloučení Skotska od Velké Británie na jeho ekonomiku? Přestože Skotové stojí o samostatný stát s vlastním rozpočtem i daňovým systémem, jeden pozůstatek britských časů by si skotská ekonomika ráda zachovala i poté, co by se s Velkou Británií definitivně rozloučila – platit by Skotové i nadále chtěli librou. S Británií by tak nejspíš utvořili měnovou unii, což je ovšem myšlenka, která se příliš nezamlouvá mnohým britským politikům. Pokud by Skotsko naopak zůstalo součástí Spojeného království, už teď mu britští politici slibují větší nezávislost, například v daňové oblasti. Ve hře je tak i možnost, že by zdanění přešlo plně do kompetence skotského parlamentu.

V současnosti se ve Skotsku, stejně jako ve zbytku Velké Británie, platí librou, která je vydávána bankou Bank of England. Právě ta také ovlivňuje základní ekonomické ukazatele, jako je úroková sazba nebo inflace. Skotsko je z britského státního rozpočtu financováno na tříleté bázi, samo pak rozhoduje o každoročním určení prostředků. Zasahovat může i do zdanění, výše daně z příjmu se ale může lišit maximálně o 3 % od sazby pro Velkou Británii. Skotsko možnost zasáhnout do daňové sazby zatím nikdy nevyužilo.

YES - Samostatné Skotsko


V případě, že by Skotové hlasovali pro odtržení, přáli by si i nadále platit librou. S Británií by zůstali v měnové unii, podle příznivců samostatného Skotska by takový krok byl v zájmu jak Skotů, tak zbytku Velké Británie. Naopak britští politici jsou k této možnosti spíše skeptičtí. Podle skotského premiéra Alexe Salmonda existují i další řešení, ať už jde o platbu librou bez existence měnové unie, samostatnou skotskou měnu, nebo zavedení tzv. flexibilní měny po vzoru Švédska či Norska.

Příznivci skotské nezávislosti
Zdroj: ČTK/AP
Autor: David Cheskin

Ve chvíli, kdy by Skotsko tvořilo svůj vlastní rozpočet, došlo by i ke změnám zdanění. Skotové si od něj slibují především jednodušší daňový systém, který sníží náklady na výběr daní i daňové úniky. Snížení daně z příjmu právnických osob až o tři procenta by pak mělo nastartovat skotskou ekonomiku.

NO - Skotsko jako součást Velké Británie


V případě setrvání Skotska ve Spojeném království by samozřejmě Skotové dále platili librou a také skotský rozpočet by přicházel z Londýna. Názory na to, jakým způsobem by měl v budoucnu být vypočítáván, se ale liší napříč britským politickým spektrem. Konzervativci i labouristé se přiklánějí k zachování současného systému, zatímco liberální demokraté navrhují systém financování změnit.

Kampaň proti nezávislosti Skotska
Zdroj: ČTK/AP/Scott Heppell

Rozdílné názory mají britští politici i na to, do jaké míry by mělo mít Skotsko právo ovlivňovat zdanění svých obyvatel. Labouristé navrhují stanovit přesné limity rozdílu mezi britským a skotským zdaněním, zatímco konzervativci by Skotům umožnili plnou kontrolu nad výběrem daně z příjmu. Také liberální demokraté si myslí, že by výběr daní od skotských občanů měl být pod kontrolou skotského parlamentu, ale s některými výjimkami, jako například zdanění úspor a investic.

Dojde k runu na banky?

Navíc britské banky v tichosti přesouvají miliony bankovek do Skotska pro případ, že schválení samostatnosti přiměje Skoty ke zvýšeným výběrům hotovosti. Informoval o tom dnes britský list The Independent. Banky tak chtějí zajistit, aby v pátek v bankomatech nedošla hotovost, pokud by schválení samostatnosti vyvolalo panickou reakci. Vydaly prý rovněž svým skotským pobočkám jasné instrukce, aby klienty ujistily, že k panice není důvod.

Zatím však skotští bankéři nezaznamenali žádné známky zvýšeného vybírání hotovosti. Upozorňují, že k výběrům není žádný důvod, protože britská centrální banka přislíbila, že bude stát za všemi účty minimálně 18 měsíců od schválení skotské nezávislosti.

V referendu 18. září budou lidé odpovídat na otázku: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí? Pokud by zastánci nezávislosti zvítězili, budou následovat jednání o budoucí měně, rozdělení státního dluhu, severomořských zásob ropy a plynu a o osudu britských jaderných ponorek, které se nacházejí právě na základnách ve Skotsku. Nezávislost by pak vstoupila v platnost pravděpodobně 24. března 2016.


Průzkumy před skotským referendem slibují střídavě vítězství oběma stranám

Nejnovější průzkumy veřejného mínění přinesly pět dní před konáním referenda o nezávislosti Skotska nejednoznačné výsledky. Podle průzkumu společnosti Survation přibývá odpůrců skotské samostatnosti; pro jednotnou Británii by nyní hlasovalo 54 % voličů, pro odtržení Skotska 46 %. Podle jiného průzkumu, který uskutečnila organizace ICM, se zase do vedení dostali stoupenci skotské nezávislosti.