Mládek: Ukrajinská krize vrací do hry dostavbu Temelína a Dukovan

Praha Situace na Ukrajině je argumentem pro dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech, prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Podle něj je to šance zbavit se energetické závislosti na Moskvě. Právě z Ruska jaderné palivo Česko získává, přesto je podle Mládka možné zajistit si ho až na tři roky dopředu. Místopředseda dozorčí rady polostátní firmy ČEZ Václav Pačes ale v Ekonomice ČT24 upozornil, že pokud by se tendr konal nyní, nejspíš by v něm chyběli ruští zájemci.

Mládek vidí krizi na Ukrajině jako něco, co dělí společnost na dva tábory. Ty se podle něj víceméně shodnou, že anexe Krymu nebyla legitimní. Jedni ale vidí Rusko jako nepřítele a jsou pro sankce, zatímco druhá skupina vnímá situaci jako určitou „geopolitickou přetahovanou“.

Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu 

„Pokud máte palivo a energetické inženýry, jste energeticky soběstační.“


Kdyby se však v současné době tendr na dostavbu nějaké jaderné elektrárny v Česku konal, mezi vítězi by kvůli politické situaci určitě chyběli ruští zájemci, myslí si místopředseda dozorčí rady polostátní firmy ČEZ Václav Pačes.

Ministr také opět upozornil na možnou plynovou krizi na Balkáně. Ta hrozí v případě, že přestane proudit plyn přes Ukrajinu. Země, jako například Bulharsko, Bosna a Hercegovina nebo Moldávie, jsou podle něj plynem zásobovány pouze z Ukrajiny a navíc nemají dostatečné zásobníky. „Riziko humanitární katastrofy umrzlých lidí je celkem reálné,“ dodal Mládek. Podle něj by Evropská unie měla začít situaci řešit nyní a nečekat na leden.

Balkán si jiný plyn než ruský nezajistil

Také vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška souhlasí se solidaritou se státy, kde takové problémy hrozí. Upozornil ale, že každá země je v prvé řadě zodpovědná za svoji energetickou bezpečnost. Většina Evropy včetně České republiky a Slovenska toho podle něj v minulých letech pro snížení plynové závislosti udělala dost: „Pak máte státy jako Bulharsko, které zas tak moc neudělaly.“

Václav Pačes, místopředseda dozorčí rady ČEZ

„Zrovna teď není výhodné, aby se stavěly nové jaderné elektrárny… Není to úplně jednoznačné, že by se naše nezávislost postavením dalších jaderných bloků nějak zvýšila nebo podstatně zlepšila. Přece jenom paliva budeme potřebovat… Nedá se tak úplně dávat do souvislosti elektrická energie a paliva, plyn a ropa, které dovážíme.“


Ovšem s tím, že je současná situace dalším argumentem pro podporu jádra, nesouhlasí Aliance pro energetickou soběstačnost. „Ministr Mládek by měl jednou pro vždy opustit své atomové sny. Jadernou elektrárnu nepostaví přes noc a těžko může rozšíření Temelína o dva reaktory řešit případné utáhnutí kohoutků s plynem v Rusku,“ myslí si výkonný ředitel Aliance Martin Sedlák. Podle něj Česká republika potřebuje jasný plán, jak zvýšit svou energetickou soběstačnost. „Máme k dispozici dostupná a levná řešení, jako je zateplování budov nebo další rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou snížit závislost na Rusku a navíc podpořit domácí průmyslové podniky novými zakázkami,“ vysvětlil.

Od července 2011 odebírá jaderná elektrárna Temelín palivo od ruské společnosti TVEL, která patří do koncernu Rosatom. Dříve byl dodavatelem americký Westinghouse. Ruské palivo využívá každý šestý reaktor na světě, v Česku kromě Temelína také Dukovany. Všech devět českých reaktorů, šest komerčních, dva výzkumné a jeden univerzitní, pracuje na ruské palivo.

Co se týče plynu, Česká republika dováží z Ruska přibližně 75 procent své spotřeby. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do ČR především přes Ukrajinu a Slovensko. ČR je ale napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat - plynovodem Gazela, který napojuje ČR na zemní plyn z ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a plynovodem Opal přes Německo nebo plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.