České potraviny na vánočním stole, záchrana farmářů?

Praha - Společnou reklamou zemědělců a potravinářských řetězců chce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) bojovat za větší spotřebu českých regionálních potravin. „Chceme, aby do toho byli zapojeni výrobci i prodejci,“ vysvětlil Jurečka, který navrhuje, aby obchodní řetězce nákup českých výrobků podpořily v rámci svých běžných kampaní. „Všichni obchodníci přislíbili účast na hledání marketingové podpory prodeje českých výrobků před Vánocemi,“ potvrdil viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Ministr zemědělství Jurečka chce také legislativně definovat, co je potravina českého původu. Výrobci nebo obchodníci, kteří by pak následně takto označovali své produkty, a přitom nesplňovali pravidla, by mohli být pokutováni.

Kampaň „České Vánoce s regionální potravinou“ byla sice plánována už dříve, ministr ji ale hodlá zintenzivnit v závěru letošního roku. „Kampaň zhustíme na konec tohoto roku, všechny prostředky ale nevyčerpáme,“ uvedl Jurečka s tím, že část peněz zbyde na podporu regionálních produktů v roce 2015, kdy se navíc plánuje nové financování kampaně.

Jurečka zdůraznil potřebu dialogu mezi zemědělci a obchodníky. „Vítám, že pan ministr nechce válčit s obchodními řetězci,“ uvedl viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Ministr by se podle něj měl stát prostředníkem mezi obchodníky a zemědělci. „Obraťte se, nabídněte. Obchod je obchod,“ vyzývá Juračka zemědělské podniky.

Definice české potraviny v zákoně

Přesná definice je podle ministra zemědělství klíčová pro spotřebitele, protože dnes není jasně dáno, za jakých podmínek může obchodní řetězec označovat výrobek za český. Chybí parametry, za jakých podmínek lze zboží takto označovat, a proto nelze nikoho kontrolovat ani následně sankcionovat, upozornil ministr. „Chceme, aby tady byla jasná definice, že potravina českého původu musí nějakým procentem být tvořena surovinami z České republiky, v případě, že je to potravina rostlinného původu, že byla vypěstována na území České republiky,“ řekl Jurečka. Pokud by prodejce označoval jako tuzemský produkt výrobek, jenž by definici nesplňoval, čelil by pak sankci.

Video České potraviny na vánočním stole jako záchrana pro zemědělce?
video

České potraviny na vánočním stole jako záchrana pro zemědělce?

Definice by ministerstvu zároveň pomohla vyřešit problém, který vzniká v důsledku novely zákona o potravinách. Ta od ledna příštího roku mimo jiné ukládá prodejcům s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu do provozovny seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny. Bude je muset sestupně seřadit podle podílu prodejů těchto potravin na tržbách. Obchodníci však upozorňují na to, že nyní neexistuje oficiální definice toho, která potravina je česká a která zahraniční.

Obchodní řetězce teď čeká revoluce. Kromě nového potravinového zákona musí počítat i s dopady sankcí na Rusko - a přílivem zahraničních produktů na český trh. „Je toho na nás teď skutečně hodně,“ dodává Juračka.

Ministrův recept na úspěch je i po dnešním jednání ale stále stejný - vzbudit patriotismus v českém zákazníkovi a pomocí dalších kampaní ho motivovat k nákupu tuzemského zboží. Marketingová strategie ale budí spíš rozpaky. „Pouze emocionální nebo vlastenecký apel nefunguje. Protože zákazník se rozhoduje především racionálně. Domácí, kvalitní, to nic neznamená, to jsou abstraktní slova,“ myslí si expert na reklamu a marketing Eda Kauba.

Příliš vysoké marže?

Jedna z věcí, o které se také mluvilo, byly marže obchodníků. Ministr zemědělství už dřív upozorňoval, že u potravin jsou příliš vysoké. Mnohdy přitom přesahují 100 procent. Například výrobní a prodejní cena 45procentního Eidamu se někdy liší o víc než tři čtvrtiny. U biopotravin je přirážka ještě radikálnější. Kozí sýr v příslušné kvalitě se produkuje za 19 korun, v obchodě pak zákazník zaplatí dvojnásobek. Vepřový bůček jde od farmáře za 90 korun a v supermarketu se kupuje i za 210 korun, tedy plus 133 procent. 

Ovšem podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové marže obchodníků vysoké nejsou a pohybují se mezi 22 až 25 procenty. K sumám, za které nakupují zboží od výrobců, totiž musí započítat logistiku, platy prodavačů, skladovací podmínky, propagaci a další položky.