Víno decimuje hniloba. Proto zřejmě podraží

Jižní Morava Září víno vaří, říká jedna z vinařských pranostik. Letošní září ale hrozny doslova utopilo vydatnými dešti. Slunce bylo naopak málo a vinaři tak hlásí velmi špatnou úrodu. Někomu hrozny shnily, jiné z velké části poničila plíseň a hniloba. Málo slunečního svitu zase znamená nízkou cukernatost a tím i méně přívlastkových vín. Vínu se nedařilo v celé jižní Evropě, podle šéfa Svazu vinařů tak nejspíš podraží.

Tak jako ostatní zemědělci jsou i vinaři závislí na počasí. Klíčové je zejména září, které určuje kvalitu vína. To letošní se ale nepovedlo. Až do poloviny srpna to vypadalo na kvalitní ročník, pak ale přišly deště a vinařům starosti. Hrozen postižený hnilobou je nepoužitelný, říká vinař Miloš Jedlička z Bořetic.

Déšť poškodil zejména rané odrůdy, které mají měkčí slupku, a hrozny během dešťů nezvládly vstřebat vodu a shnily. „Týká se to Veltlínského zeleného, Müllerky, Irsaie, Muškátu, ale také Modrého portugalu a Vavřince. Čekáme, že ztráty na hroznech v našich vinohradech budou 50 až 70 procent,“ dodal Jedlička, na jehož vinicích tvoří postižené odrůdy téměř polovinu.

Naději mají ještě pozdní odrůdy. Pokud se počasí umoudří a nebude pršet. „V některých oblastech napadla víc než polovina úhrnu srážek za celý rok, takže si nedovedu představit, kdyby o víkendu začalo zase pršet,“ bojí se výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček.

Shnilé hrozny ještě neznamenají, že z úrody nebude vůbec nic. Víno může být kvalitní, výnosy ale budou nižší. A aby vinaři zachránili alespoň něco, sklízí hrozny raději dříve, i když za cenu nižší cukernatosti. V takovém případě by mohlo hrozit i to, že bude méně přívlastkových vín.

V loňském roce tuzemští vinaři sklidili 70,8 tisíce tun hroznového vína. V roce 2012 to bylo o 14,2 tisíce tun méně. Kondice jihomoravských vinic je pro tuzemskou produkci vína klíčová, moravské vinohrady tvoří 93,1 % rozlohy všech vinic v Česku.

Zdroj: ČSÚ


Podobná situace jako v Česku je podle Půčka i v dalších zemích Evropy. Horší úroda je například v Rakousku, na Slovensku či v Toskánsku. „Dá se odhadovat, že to bude mít vliv na cenu vína,“ potvrdil Půček.

Zásadní je, kdy prší

Ideální vinařský rok přinese dostatečně chladnou, ale ne extrémně mrazivou zimu, kdy si víno odpočine. Na jaře v období růstu pak musí být vlhko, aby hrozny vyrostly a měly dost šťávy. Jakmile nemá réva dostatek vody, rodí menší bobule se silnější slupkou. Obsahuje tak méně šťávy, která ale může o to víc koncentrovat vůně a chutě. Vysněný rok vinaře pak končí slunným a teplým zářím, kdy hrozny nabírají cukr.

Není přitom zásadní, zda hodně prší, ale kdy prší. Pokud je moc deště ve druhé polovině procesu zrání, hrozny jsou náchylné k plísním. Pokud je příliš mokro těsně před sklizní, hrozny nabobtnají a koncentrace vůně a chuti se rozředí. Pro vinohradníky je strašákem i krupobití a mráz, které dokážou zahýbat s kvalitou vína, ale také zlikvidovat celou úrodu.

Rozhovor s výkonným ředitelem Svazu vinařů ČR Martinem Půčkem

Výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin PůčekKolik hroznů bylo hnilobou postiženo?

To je těžké odhadnout. Potřebujeme sklidit alespoň část toho, co je ve vinicích, a teprve potom můžeme odhadovat na základě informací od vinařů. Očekávali jsme nadprůměrný výnos, teď už je jisté, že to tak nebude, určitě budou ztráty. Ale jaké, na to si musíme si počkat.

Které oblasti byly postižené nejvíc?

Postižené jsou zejména vinice v podoblasti Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké. Nejlépe z toho vzešlo Znojemsko.

Jak moc vinařům pomáhá aktuální slunečné počasí?

Sluneční svit a blahodárný vítr, který ofukuje vlhkost, je to, co potřebujeme. Vítr pomáhá při zrání hroznů, protože se z nich daleko intenzivněji odpařuje voda. Nedej bože, aby nám znovu začalo pršet. V některých oblastech napadla víc než polovina úhrnu srážek za celý rok, takže si nedovedu představit, kdyby nám o víkendu zase začalo pršet.

Jaké odrůdy hniloba postihuje nejvíc?

Obecně se dá říct, že to byly rané odrůdy – Muškát, Müller. A pak ty, které mají hustý hrozen, například Aurelius, Neuburg, případně Sauvignon, Chardonnay, Rulandské bílé nebo všechny odrůdy typu pinot.

Dá se odhadnout, jestli to bude mít dopad i na cenu vína?

V případě, že bude zredukovaná sklizeň, jakože u nás to tak vypadá, a v kontextu s tím, jak to vypadá v celé Evropě, se dá odhadovat, že to bude mít vliv na cenu vína. Problém je v polovině Evropy: má ho sever Itálie, Slovinsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko i severní část Francie. Zatím nemůžeme odhadnout konkrétní vliv na cenu, ale už máme informace, že například italské nebo španělské víno zdražilo. Jsme na společném trhu, takže se bude se muset přizpůsobit i náš zákazník.