Máme 6. nejlevnější potraviny v EU, ohradili se obchodníci

Praha - Česko má šesté nejlevnější potraviny v Evropské unii. Uvedl to Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR. Maloobchodní marže jsou v tuzemsku nižší než v silnějších ekonomikách, tvrdí obchodníci. Reagovali tak na nedávné prohlášení Potravinářské komory. Ta si stěžovala, že supermarkety prodávají v Česku potraviny se stále vyššími přirážkami a mají vyšší marže než na Západě.

Podle údajů Evropského statistického úřadu byla loni cena potravin v Česku na 84 procentech unijního průměru. Levněji bylo například v Maďarsku nebo Polsku. Nejhlouběji do peněženek naopak sahají Dánové či Švédové. 

„Vzhledem k vysoké konkurenci na českém trhu jsou jednotlivé firmy nuceny v maximální míře optimalizovat náklady na distribuci a prodej, aby mohly na trhu uspět,“ uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Marže řetězců v Česku jsou proto podle ní rozhodně nižší než v jiných vyspělých zemích s vyšší kupní sílou. Stejně jako potravináři, kteří před několika dny uvedli opak, ovšem ani obchodníci svá srovnání marží se západní Evropou nepodložili konkrétními čísly.  

Přirážky podle Potravinářské komory někdy přesahují i 100 procent

Potravinářská komora si stěžuje, že řetězce prodávají v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami. Ty se pohybují od zhruba 20 procent u výsekového masa až po více než 100 procent u některých mléčných výrobků. „Pojďme hledat důvody, proč výrobek, který je dodáván za zhruba 100 korun, je prodáván za více než 200,“ vyzval ředitel komory Miroslav Koberna. 

U některých specialit, jako jsou vybrané druhy šunky od malých výrobců, může být prý konečná cena v obchodě oproti té nákupní až trojnásobná. „Vysoké marže řetězců omezují spotřebitelům možnosti výběru, protože kvalitní nebo specializované výrobky jsou díky této obchodní politice řetězců pro zákazníky značně cenově nevýhodné,“ prohlásil prezident komory Miroslav Toman. 

  • K maržím zahraničních obchodních řetězců se nedávno vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který kritizoval jejich údajnou přesilu na tuzemském trhu (čtěte víc).

Podle Koberny by snížení marží pomohlo zvýšení kvality potravin. Stát by proto měl využít prostředků k jejich omezení. Jednou z cest může být například zveřejňování údajů o rozdělení marží mezi jednotlivé články výrobního a distribučního řetězce. 

Spory o marže má řešit speciální skupina

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ale tvrdí, že stát s problémem marží příliš dělat nemůže. Zájmy a argumenty jednotlivých stran trhu bývají podle něho navíc značně protichůdné. Pro řešení dlouhodobých sporů mezi jednotlivými subjekty vytvoří proto speciální skupinu, ve které se budou pravidelně scházet zástupci zemědělců, obchodníků i výrobců s představiteli ministerstva.

Průměrná marže v maloobchodu v prvním čtvrtletí činila podle Českého statistického úřadu 22,4 procenta. „Jde přitom o marži za celý sortiment zboží, to znamená, že průměrná marže za potraviny musí být nutně podstatně nižší,“ konstatovala Nováková s tím, že téměř polovina potravin v Česku je prodávána v akcích. Ty přitom potravináři do statistiky nezahrnuli, podobně jako výrobky, u nichž se marže blíží nule. Podle Novákové se ziskovost největších obchodních řetězců pohybuje v průměru od 1,5 do dvou procent.

  • Spory mezi obchodníky a potravináři jsou dlouhodobé. Výrobci vyčítají odběratelům, že zneužívají své postavení na trhu, vybírají od nich různé neetické poplatky a tlačí je nesmyslnými cenovými požadavky ke snižování kvality výrobků.
  • Vztahy mezi oběma stranami upravuje zákon o významné tržní cíle, který má být dále zpřísněn, což se obchodníkům nelíbí.