Fastfoody už nenabízí jen smažené. Trendem je zdravá strava

Praha – Počet stánků a restaurací, které v tuzemsku nabízejí rychlé občerstvení, stále roste. Ještě před třemi lety jich byly 2 000, dnes je to o 500 víc. S tím se rozšiřuje i nabídka – americkým hamburgerům konkurují asijské nudle, mexické tortilly i české bagety. A všechny současné fastfoody pojí jedno: snaha, aby jejich jídlo bylo co nejzdravější.

První fastfood západního střihu se v tuzemsku otevřel v roce 1992. Restaurace McDonald’s tehdy sortiment rychlého občerstvení rozšířila o hamburgery. Najíst se rychle v té době znamenalo jíst hlavně smažené.

O dvaadvacet let později je v Česku fastfoodů téměř 2 500. Kromě smaženého jídla nabízí i pokrmy vařené, pečené, grilované nebo syrové. Receptury pocházejí z Česka, Německa, Spojených států nebo i Thajska. Nejpestřejší je nabídka v obchodních a zábavních centrech.

Hostů ve fastfoodech v posledních letech řádově o několik procent ročně ubývá. Suma, kterou za občerstvení zaplatí, naopak stejným tempem roste. Oběd ve fastfoodu už není záležitostí několika korun – třeba plněné bagety startují na 80 korunách, arabské menu vyjde na 120. Nejčastěji se v provozovnách rychlého občerstvení zastaví lidé střední generace.

Co mají všechny podniky v dnešní době společné, je snaha nabídnout jídlo, které bude odpovídat zdravému životnímu stylu. A to i tam, kde zákazníci stále chtějí spíš smažené hamburgery. „Od burgerů jsme se dostali až k salátům, biomléku, ovoci, pečenému masu,“ vypočítává Drahomíra Jiráková ze společnosti McDonald’s.

Podobně hovoří i Josef Novák z polévkového bistra Polífkárna, kde jídelní lístek běžně obsahuje suroviny jako cizrna nebo kuskus. „Vaříme z dobrých surovin a je to rychlá alternativa k fastfoodu,“ říká Novák.

Výživoví poradci změnu vítají. S jednou, ale zato velkou výhradou. „Rychle snědené jídlo může způsobovat nadýmání, zácpu, způsobuje, že máte okamžitě hlad,“ upozorňuje odbornice na výživu Monika Divišová. Třeba ve Francii bývá běžné, že se oběd protáhne i na dvě hodiny. To si ale většina Čechů hlavně během pracovního týdne nemůže dovolit.

Zájem o sušené ovoce či brambůrky se zvyšuje

Kromě rychlých jídel lidi holdují i pochutinám. Dlouhodobě jsou nejoblíbenější oříšky a sušené ovoce – pravidelně je nakupuje až 85 % českých domácností. „V období, kdy začala světová ekonomická krize, to stagnovalo. Ale poslední dva roky pozorujeme výraznější nárůst, návrat nebo možná znovuobjevení zdravější stravy,“ pochvaluje si ředitel společnosti Country Life Otakar Jiránek.

Vedle relativně zdravých ořechů nebo sušeného ovoce si nicméně Češi stále víc pochutnávají taky na chipsech. Například ve firmě Strážnické brambůrky vyrobí 100 000 sáčků denně. A zájem roste, jak potvrzuje majitel Petr Hobža.

Brambůrky
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: Jason Bye

Obchodníci se z rostoucích tržeb radují, lékaři a odborníci na výživu už méně. „Je to zdroj tuků. Během procesu výroby brambůrek vzniká spoustu škodlivých látek, jedna z nich je tzv. akrylamid. To je látka, která je potenciálně karcinogenní,“ vysvětluje výživová poradkyně Iva Veselá.

Ještě před dvěma lety se v Česku uvažovalo o tom, že by se nezdravé potraviny jako chipsy nebo hranolky mohly zdražit po vzoru Maďarska či Dánska vyšším zdaněním. V zahraničí se ale tato regulace neosvědčila – zákazníci totiž nezdravé jídlo kupovali stejně jako dřív. Třeba v Dánsku po roce daň zrušili. I čeští politici proto nápad nakonec smetli ze stolu.