Brno - České strojírenské podniky zatím vzájemné sankce s Ruskem výrazně nepocítily, protože plní stávající smlouvy. Bojí se však toho, co bude příští rok, řekl dnes novinářům na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Podle Svazu strojírenské technologie mohou ztráty způsobené sankcemi dosáhnout miliardových hodnot. Mládek také označil za pozitivní, že pokračuje velmi dobrá spolupráce s většinou ruských regionů, které o ni mají zájem.
Tuzemských strojírenských firem se sankce proti Rusku zatím nedotkly
„Sankce nejtvrději dopadly na část potravinářského průmyslu, na strojírenství zatím nikoliv,“ řekl Mládek. Spolupráce s regiony podle něj funguje, protože z 85 ruských regionů, z nichž 22 je autonomními republikami, jich je méně než deset čistými přispěvateli do federálního rozpočtu. „Minulý týden byl v Česku na návštěvě prezident Tatarstánu, zájem o spolupráci mají a ukazuje se, že prostor v ruských regionech je pro nás velký,“ uvedl Mládek. Tatarstán navíc vložil zisky z ropného průmyslu do rozvoje strojírenství, což je pro ČR příznivé.
Jednání s představiteli ruských republik jsou podle něj stejná jako dříve, ani vzájemné sankce je nezkomplikovaly. „Samozřejmě se diskuse stáčejí i na politické téma. Regiony sankce netěší, ale předpokládají, že jsou jen dočasné,“ uvedl Mládek.
Jan Mládek
„Vzhledem k dodacím lhůtám neočekáváme výraznější dopady do tržeb v roce 2014, ale až v roce příštím,“ potvrdil ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Podle něj budou primárně nejvíce zasaženy strojařské firmy s velkou angažovaností ve speciálních sektorech ruského trhu. „Rozsah ztrát lze jen odhadovat, a sice v řádu jednotek miliard korun s postupným dopadem,“ dodal. Zmínil také, že export obráběcích a tvářecích strojů činil v roce 2013 asi pětinu celého vývozu do Ruska.
Dopad sankcí vůči Rusku zatím nepocítila brněnská ZKL, která se zabývá výrobou ložisek. „S našimi zákazníky v Rusku máme dobré obchodní vztahy a máme zájem je rozvíjet. Cítím však, že důsledkem sankcí je patrné posilování tendence k uzavírání vnitřního trhu a oživuje se poptávka po výrobcích ruské, domácí produkce,“ řekl Jiří Prášil, generální ředitel ZKL.
Členské země Evropské unie dnes potvrdily, že platnost obchodní dohody s Ukrajinou se odkládá do začátku roku 2016. V reakci na Ruskem několikrát formulované přání měnit obsah smlouvy ale také zdůraznily, že asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou je dvoustranným dokumentem. Případné změny v něm tedy může navrhovat jen jedna z jejích stran a souhlasit s nimi musí strany obě. „Obecné povědomí a pocit je, že ruská strana - tedy ani prezident Putin - v zásadě nemůže zasahovat do bilaterálního vztahu mezi Evropskou unií a Ukrajinou,“ řekl dnes novinářům český velvyslanec při EU Martin Povejšil.
Možnost, že by Moskva mohla v oněch 15 měsících dosáhnout změn smlouvy, dnes v Evropském parlamentu odmítla také budoucí eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová ze Švédska. „Rusko vyjádřilo mnohé obavy. Pokud jde o mne, většina z nich, pokud ne všechny, nejsou odůvodněné,“ prohlásila budoucí komisařka. Také podle ní mohou případné změny navrhovat jen Unie či Kyjev.
Sankce vůči Rusku se zatím nedotkly ani Třineckých železáren. „Pokud budou mít sankce ale vliv na ekonomickou situaci v Evropě a vývoj na trzích, v nichž figuruje ocel, pochopitelně to zasáhne i nás jako výrobce,“ uvedla mluvčí firmy Petra Jurásková.
Podle Mládka zatím sankce nemají vliv na platební morálku ruských firem
Ministr se dnes také zmínil o tom, že se zatím nesetkal s konkrétním příkladem, kdy by Rusové kvůli sankcím měli problém s platební morálkou. Připustil ale, že do budoucna to problém může být. „Mají vládní fondy a může se stát, že vláda bude mít méně peněz na dotace. Tím pádem může být menší poptávka po českých strojích,“ řekl Mládek. Za ještě menší problém považuje odstavení ruských bank od úvěrů, jejichž pomocí financují obří projekty například v těžebním průmyslu. „I zde jsou české firmy zainteresované, ale tohle nemáme možnost řešit. České subjekty také vlastní jen minimum cenných papírů, které jsou vydané v Rusku,“ doplnil Mládek.
- Podle Svazu průmyslu a dopravy jsou největším problémem sankcí dlouhodobé nepřímé dopady, hlavně ztráta důvěry. „Od doby přijetí prvního kola sankcí uplynul měsíc a půl. V tuto chvíli jsou dodací lhůty na zboží šest měsíců. Firmy proto nemají žádné zkušenosti, jak to funguje pod novými sankcemi, jelikož strojaři nic nového nevyvezli,“ sdělila vedoucí pracovní skupiny svazu pro Rusko Olga Zuláková.
Šéf ruského obchodního zastoupení v Praze Sergej Stupar dnes v Brně ruským novinářům řekl, že navzdory západním sankcím se rusko-česká obchodní spolupráce dál rozvíjí. Česká strana má podle něj velkým zájem na nových kontaktech s ruskými podniky. „Sankce naše vztahy zatím nepoškodily. Za sedm měsíců letošního roku objem vzájemného obchod naopak vzrostl o 13 procent ve srovnání s loňskem. Rok 2013 byl přitom rekordní, hodnota obchodu dosáhla částky 11,3 miliardy dolarů,“ řekl Stupar agentuře ITAR-TASS.
Rusko má podle něj i zájem na výstavbě dalších bloků Jaderné elektrárny Temelín, pokud se česká strana rozhodne vypsat novou soutěž.